Už od dob mého studia na místním Gymnáziu V. Nováka jsem se však velice často setkával s indiciemi, které přinejmenším od závěru 19. století přisuzovaly jistou tajemnost objektu čp. 41/ II v Růžové ulici, kde dlouhá desetiletí sídlili místní hasiči.

O této jednopatrové budově vystavěné v poslední čtvrtině 19. století, s novodobými úpravami z roku 1928, se léta vedly četné odborné i laické diskuse. Především o levé části přízemí s valenou klenbou, která by měla pocházet z objektu mnohem staršího. Právě tato prostora přiměla na přelomu 19. a 20. století některé zdejší letopisce k názoru, že by se tady měla nacházet zahloubená podzemní kaple, ne-li dokonce zbytky komendy řádu německých rytířů, sídla kolonizátorů budoucího města. Existenci komendy v J. Hradci dokládá zpráva z roku 1296, kdy je zde uváděn komtur Konrád, ta se postupně stala jednou z nejvýznamnějších svého řádu v Čechách. Její lokaci však listina neuvádí. Na odhalení mýtu, zda skutečně stála v místě současné budovy čp. 41/II, tedy Hradečáci čekali více než sto třicet let!

Naděje na poodhalení roušky tohoto tajemství nastala v okamžiku, kdy před několika lety objekt zakoupila firma RBB Invest a.s. J. Hradec, a ještě více, když zde byly koncem roku 2010 zahájeny stavební práce. Archeologicky jsme vycházeli mimo jiné z odborných poznatků stavebně historického průzkumu objektu čp. 41/II, který v roce 1978 vytvořil vynikající odborník na památkovou péči PhDr. Jan Muk mladší. Ten ve své zprávě popisu zaklenuté místnosti v levém křídle budovy uvedl: „ …je pravděpodobné, že úroveň tohoto prostoru se nacházela o mnoho níže“. Díky velice dobré spolupráci s firmou Stavitelství Blábolil s.r.o. zde naše muzeum provádí od prosince 2010 archeologický dozor, včetně sondážních výkopů na pěti místech zaklenuté přízemní místnosti. Cíl byl jednoznačný. Potvrdit hypotézu o existenci podzemní prostory, nejlépe kaple, nejlépe nalezení byť jen torzovitých základů komendy řádu německých rytířů.

Provedené výkopy dosáhly hloubky téměř dvou metrů, avšak oproti našemu očekávání kamenné základy skončily v úrovni sto čtyřiceti centimetrů pod původní podlahou. Podloží tvořil žlutavě hnědý kompaktní hlinitojílovitý rostlý terén. Žádné kůlové jamky po dřevěné zástavbě ani zahloubené objekty jsme v profilech výkopů nenašli. Prokázali jsme však několik fází stavebních úprav této prostory s tím, že nejstarší kamenný základ je analýzou odebrané malty datován na počátek 16. století. Ani následné výkopy a hloubkové vrtané sondy v zadní části areálu čp. 41/II neprokázaly existenci stavby starší. Ač zde naše archeologické aktivity pokračují i nadále, přesto s mým spolupracovníkem Jaroslavem Novákem považujeme mýtus o existenci komendy řádu německých rytířů v této ploše J. Hradce za vyřešený.

Celý dosavadní archeologický výzkum lze hodnotit jako zajímavý a pro historii města vysoce přínosný. Také proto, že byl okořeněn nálezem dvou drobných stříbrných mincí, které jsme následně poskytli renomovanému českému numismatikovi PhDr. Jiřímu Chvojkovi z Č. Budějovic k vypracování odborného posudku. Jak kolega ve své zprávě uvádí: „Jednalo se o tzv. malý groš císaře Rudolfa II. (18.7.1552 - 20.1.1612), datovaný rokem 1579, a 1 krejcar císaře Ferdinanda II. (9.7.1578 - 15.2.1637) z roku 1624, oba byly vyraženy v mincovně v Kutné Hoře. Nález je maličký, ale zajímavý. Hlavně malý groš je dokonce hodně zajímavý! Jsou sice obecně zcela běžným nominálem 16. století, ale tento nalezený v J. Hradci čp. 41/II je poměrně vzácným typem. Naprostá většina malých grošů má totiž na líci malého českého lva v kruhu a kolem opis s panovníkovým jménem a titulaturou, kdežto tento typ má velkého lva bez opisu.“

Numismatika a archeologie spojily dosažené poznatky v jeden celek. Nalezené mince nejen dokládají užívání objektu v průběhu 16. a 17. století, ale zároveň patří k nejzajímavějším mincovním nálezům z kamenných objektů v J. Hradci, které jsme zde s Muzeem Jindřichohradecka uskutečnili za celých dvacet jedna let mé archeologické praxe.

Vladislav Burian