Už od dob mého studia na místním Gymnáziu V. Nováka jsem se však velice často setkával s indiciemi, které přinejmenším od závěru 19. století přisuzovaly jistou tajemnost objektu čp. 41/ II v Růžové ulici, kde dlouhá desetiletí sídlili místní hasiči.
O této jednopatrové budově vystavěné v poslední čtvrtině 19. století, s novodobými úpravami z roku 1928, se léta vedly četné odborné i laické diskuse. Především o levé části přízemí s valenou klenbou, která by měla pocházet z objektu mnohem staršího. Právě tato prostora přiměla na přelomu 19. a 20. století některé zdejší letopisce k názoru, že by se tady měla nacházet zahloubená podzemní kaple, ne-li dokonce zbytky komendy řádu německých rytířů, sídla kolonizátorů budoucího města. Existenci komendy v J. Hradci dokládá zpráva z roku 1296, kdy je zde uváděn komtur Konrád, ta se postupně stala jednou z nejvýznamnějších svého řádu v Čechách. Její lokaci však listina neuvádí. Na odhalení mýtu, zda skutečně stála v místě současné budovy čp. 41/II, tedy Hradečáci čekali více než sto třicet let!
Naděje na poodhalení roušky tohoto tajemství nastala v okamžiku, kdy před několika lety objekt zakoupila firma RBB Invest a.s. J. Hradec, a ještě více, když zde byly koncem roku 2010 zahájeny stavební práce. Archeologicky jsme vycházeli mimo jiné z odborných poznatků stavebně historického průzkumu objektu čp. 41/II, který v roce 1978 vytvořil vynikající odborník na památkovou péči PhDr. Jan Muk mladší. Ten ve své zprávě popisu zaklenuté místnosti v levém křídle budovy uvedl: „ …je pravděpodobné, že úroveň tohoto prostoru se nacházela o mnoho níže“. Díky velice dobré spolupráci s firmou Stavitelství Blábolil s.r.o. zde naše muzeum provádí od prosince 2010 archeologický dozor, včetně sondážních výkopů na pěti místech zaklenuté přízemní místnosti. Cíl byl jednoznačný. Potvrdit hypotézu o existenci podzemní prostory, nejlépe kaple, nejlépe nalezení byť jen torzovitých základů komendy řádu německých rytířů.
Provedené výkopy dosáhly hloubky téměř dvou metrů, avšak oproti našemu očekávání kamenné základy skončily v úrovni sto čtyřiceti centimetrů pod původní podlahou. Podloží tvořil žlutavě hnědý kompaktní hlinitojílovitý rostlý terén. Žádné kůlové jamky po dřevěné zástavbě ani zahloubené objekty jsme v profilech výkopů nenašli. Prokázali jsme však několik fází stavebních úprav této prostory s tím, že nejstarší kamenný základ je analýzou odebrané malty datován na počátek 16. století. Ani následné výkopy a hloubkové vrtané sondy v zadní části areálu čp. 41/II neprokázaly existenci stavby starší. Ač zde naše archeologické aktivity pokračují i nadále, přesto s mým spolupracovníkem Jaroslavem Novákem považujeme mýtus o existenci komendy řádu německých rytířů v této ploše J. Hradce za vyřešený.
Celý dosavadní archeologický výzkum lze hodnotit jako zajímavý a pro historii města vysoce přínosný. Také proto, že byl okořeněn nálezem dvou drobných stříbrných mincí, které jsme následně poskytli renomovanému českému numismatikovi PhDr. Jiřímu Chvojkovi z Č. Budějovic k vypracování odborného posudku. Jak kolega ve své zprávě uvádí: „Jednalo se o tzv. malý groš císaře Rudolfa II. (18.7.1552 - 20.1.1612), datovaný rokem 1579, a 1 krejcar císaře Ferdinanda II. (9.7.1578 - 15.2.1637) z roku 1624, oba byly vyraženy v mincovně v Kutné Hoře. Nález je maličký, ale zajímavý. Hlavně malý groš je dokonce hodně zajímavý! Jsou sice obecně zcela běžným nominálem 16. století, ale tento nalezený v J. Hradci čp. 41/II je poměrně vzácným typem. Naprostá většina malých grošů má totiž na líci malého českého lva v kruhu a kolem opis s panovníkovým jménem a titulaturou, kdežto tento typ má velkého lva bez opisu.“
Numismatika a archeologie spojily dosažené poznatky v jeden celek. Nalezené mince nejen dokládají užívání objektu v průběhu 16. a 17. století, ale zároveň patří k nejzajímavějším mincovním nálezům z kamenných objektů v J. Hradci, které jsme zde s Muzeem Jindřichohradecka uskutečnili za celých dvacet jedna let mé archeologické praxe.
Vladislav Burian
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditKonec jednoho mýtu nad Vajgarem
Jindřichův Hradec – Město nad Vajgarem patří bezesporu k historickým klenotům jižních Čech. I to byl důvod, proč jsem zde před více než jednadvaceti lety po vysoké škole nastoupil do muzea jako archeolog. Za tu doby jsem zde zkoumal na řadě zajímavých míst, počínaje kostelem sv. Jana Křtitele, náměstím Míru a Masarykovým, zámkem, v Jezuitské koleji a semináři, až po plochy nových sídlišť, rodinných domků, parkovišť či během výstavby sportovní haly.
Nálezce mincí Jaroslav Novák (zprava) – externí spolupracovník muzea, stavbyvedoucí Jaroslav Novák a mistr Jiří Jůza z firmy Stavitelství Blábolil s.r.o. J. Hradec.
|
Foto: Vladislav Burian