VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ekologové odporují vedení parku: Kůrovec je lékař lesa

Šumava - Správa Národního parku Šumava vydala v úterý prohlášení, v němž varuje, že pokud se proti kůrovci rázně nezasáhne, hrozí, že do tří let bude západní část Šumavy bez smrků. Podrobnou zprávu o postoji parku jsme přinesli již ve včerejším vydání Deníku a můžete si připojujeme ji v závěru tohoto článku.

20.7.2011 2
SDÍLEJ:

Suché stromy v okolí Pramenů Vltavy nechalo vedení parku pokácet stojící čtyři metry nad zemí, aby nebyl ohrožen turista.Foto: Deník/Václav Pancer

Šumava –Přístup vedení parku je však v rozporu s přesvědčením ekologů, kteří v současné době blokují kácení kůrovcem napadených stromů u Ptačího potoka. ,,Považujeme za nehoráznost, že ředitel parku otevřeně říká, jak bude porušovat zákon, protože je nevyhovující. Kam bychom došli, kdyby se ve společnosti takto choval každý. Ať si u poslanců vyjedná změnu a pak podle ní jedná, ne naopak,“ míní mluvčí ekologů Mojmír Vlašín, který je zastupitelem města Brna a zároveň místopředsedou dozorčí rady Lesů města Brna. Vlašín, jenž se blokády osobně účastní, odmítá tvrzení náměstka ředitele parku Jiřího Mánka, že do tří let bude západní část Šumavy bez smrků. Kůrovec je podle něj lékař lesa, který zajišťuje přirozenou obnovu lesního podrostu.

Jako příklad uvádí blokádu kácení v Trojmezenském pralese zhruba před deseti lety. „Tam je naprosto markatní, že blokáda měla smysl. Zachránilo se 165 hektarů lesa. Roste tam nový les a stromy, které napadl kůrovec slouží jako jeho ochrana i výživa. Jestli pan Mánek zásah proti kůrovci přirovnává k péči o pacienta, který nezemře, ale zůstane mu jizva v podobě holin, tak my říkáme, že jejich posuzování stavu lesa podle
leteckého snímkování je jako kdyby určil lékař diagnózu pacienta ode dveří,“ kontruje Mojmír Vlašín.

,,Nijak nechci podceňovat kůrovce, v hospodářském lese je opravdu nutné proti kůrovci postupovat velmi tvrdě, ale tady jsme v národním parku a holiny jsou jednoznačně nejhorší, co lze vytvořit. Není možné, aby ten, kdo má nějaké území chránit, jej naopak devastoval a vědomě postupoval protizákonně,“ upozorňuje Vlašín.

Zpráva ČTK o stanovisku vedení NP Šumava:

NP Šumava bude dál prosazovat intenzivnější zásahy proti kůrovci

Vimperk (Prachaticko) 19. července (ČTK) - Národní park Šumava bude i nadále prosazovat intenzivnější zásahy proti kůrovci. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by kůrovcová kalamita na Šumavě ustupovala, řekl dnes novinářům ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. Poslední letecké snímkování šumavských lesů podle něj potvrdilo další rozšíření plochy zasažené kůrovcem.
Do poloviny července bylo v národním parku vytěženo 101.000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva. Dalších 80.000 m3 je určeno ke zpracování, uvedl náměstek ředitele Jiří Mánek. Loni bylo v parku vytěženo celkem 347.000 metrů krychlových napadených stromů, o 16 procent meziročně více. Letos by podle něj mělo být vytěženo přes 350.000 metrů krychlových.
Kůrovcová kalamita je nyní v západočeské části Šumavy, kde převažuje smrkový les a chybí listnaté a smíšené porosty, které by mohly šíření kůrovce zabránit, uvedl Mánek. Pokud se proti kůrovci rázně nezasáhne, hrozí podle něj, že do tří let bude západní část Šumavy bez smrků. Stráský zdůraznil, že proti kůrovci se bude zasahovat jen v zónách, kde je to povoleno. V plánu mají loupání stojících stromů i kácení. Bezzásahových zón je zhruba 25 procent z 55.000 hektarů lesa národního parku.
Mánek uvedl, že budou proti kůrovci bojovat i za cenu vytváření holin. "Je to nutné zlo kvůli zachování dalších stovek či tisíců hektarů lesa," podotkl. Holiny však nechají zalesnit. Budou se přitom snažit o navrácení původních dřevin, jako jsou buky a jedle.
Na Šumavě převažuje díky působení člověka během několika staletí smrkový porost. Místo přirozeného podílu smrku 40 procent je ho na Šumavě více než dvojnásobek. To je podle Mánka nepřirozené a přispívá to k šíření kůrovce. Další vliv na kůrovcovou kalamitu mají ostrůvkovitě rozdělené bezzásahové zóny národního parku. Přispěla k ní i kalamita v roce 2007 po orkánu Kyrill a následné rozšíření bezzásahových zón. V lesích parku tehdy zůstalo nezpracováno 229.000 metrů krychlových dřeva.
Park bude kácet i v lokalitě Ptačí potok u Modravy, kterou už několik dní blokují ekologičtí aktivisté. Do dvou týdnů by měly být označené stromy, jichž je kolem 3000, pokáceny, uvedl Mánek. Těžaři podle něj na Modravě zatím netěží, musejí přednostně zpracovat stromy, které popadaly minulý týden při silné bouřce. Vedení parku stále trvá na tom, že se v této lokalitě kácet smí, protože byla letos v dubnu zařazena do zásahových zón, mezi které patřila už v minulosti. Blokádou ekologové navíc porušují zákon o ochraně přírody a krajiny.
Stráský se dnes zmínil také o udělování výjimek, aby park mohl zasahovat proti kůrovci. Zákon o ochraně přírody a krajiny je podle něj postaven na nereálných principech. Vzhledem k nereálným podmínkám vynucuje nepřetržité dožadování se výjimek, protože ho v jeho základních limitech není možné respektovat. "Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami," uvedl.
Starostové Modravy a Horní Plané na Šumavě poukazovali na to, že kůrovcem poškozené porosty mají negativní vliv na turistický ruch v oblasti. Návštěvnost Šumavy v posledních letech výrazně klesá, uvedl starosta Modravy Antonín Schubert. On i starosta Horní Plané Jiří Hůlka volá po likvidaci kůrovcové kalamity. "Kůrovcová kalamita degraduje jak sociální tak ekonomický rozvoj šumavských obcí na dlouhá budoucí desetiletí," řekl Hůlka novinářům. Na území národního parku je 22 obcí, v nichž žije kolem 16.000 obyvatel, jejich počet od roku 2006 klesá. Je tu totiž stále méně pracovních příležitostí.

20.7.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Již nejsou mezi námi

Stadion u Vajgaru v pondělí 1. května hosté další ročník závodů pro širokou veřejnost  s názvem Jarní atletický Jindřicháč.

Kam o víkendu za sportem a pohybem na Jindřichohradecku

František Linduška je mistrem republiky v aquatlonu

Praha – Triatlonista František Linduška z jindřichohradeckého Tri Club Vajgar se stal mistrem republiky v aquatlonu. Do Hradce mířily i další cenné kovy.

OBRAZEM: Kvůli počasí silničáři vyjíždět nemuseli

Jindřichohradecko – Přestože řidiči v pátek ráno museli také na Jindřichohradecku ze svých vozidel odmetat sníh, silničáři kvůli zimní údržbě nevyjížděli.

Házenkářské play out je tu, sokolky Písku začínají ve Veselí

Písek – Písecké interligové házenkářky si po roce zopakují účast v bojích o záchranu v nejvyšší soutěži.

Kam můžete o víkendu v okrese na fotbal

Jindřichohradecko – Fotbalové soutěže mužů pokračují o víkendu dalším kolem. Příznivci kopané však budou kvůli rozmarům počasí o některé duely ochuzeni.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies