Jsem dlouholetý myslivec v Chlumu u Třeboně a okolí a za uplynulá léta již dost pamatuji, avšak co se děje v poslední době, to tu ještě nebylo.

Nejdříve docházelo k „pouhým” občasným demolicím mysliveckých zařízení, což šlo připsat na vrub člověku rozumově ještě nevyspělému či jedincům s nezdravě přebujelým ekologickým cítěním. Poslední dobou je však tato činnost rozšířena o krádeže krmení, která jsou zvěři v lese předkládána. „Nejžádanější” vždy byly a jsou valouny kamenné soli, které se zvěři předkládají do lesa celoročně. K těmto bylo ponejprv přibíráno jadrné krmivo z ocelových sudů, které jsou s pohotovostní zásobou umístěny u většiny krmelců, nebo i ze samotných korýtek.

Letos už je krmení kradené rovnou se sudem. Nechápu to. Vždyť ani sůl, ani oves, ani plechový sud není tak cenný aby to ubohému zlodějíčkovi posloužili k nějakému finančnímu prospěchu. Co s kamennou solí a ovsem? Leda pro jiná zvířata, asi svá, a to má být, že jedněm vezmu a druhým dám? A plechový sud? Sedmdesát korun ve sběrně? Pořád mi to přijde strašně málo za to, že seberou jinému živému tvoru pomoc v nouzi. Jediné, co z toho zcela jasně plyne, je výrazně povadlá duševní úroveň a morálka takovýchto spoluobčanů. Promiňte mi, ale ruce by jim patřilo urazit. Jediné co však zbývá je doufat, že se pro ně naplní některé z lidových rčení, jako třeba, že „na každou svini se voda jednou uvaří”.

P.S. Pro část krmných zařízení jsme v minulosti měli uložené krmivo v dřevěném srubu, který byl dlouhá léta součástí místního lesa. I tento však některým mozkově chorým jedincům posloužil jako terč zábavy a již jednou lehl popelem.

Předseda Mysliveckého

sdružení BOR Lutová