Mařížský park by měl být místem setkávání

„Pracovní skupina Mařížský park vznikla v roce 2008 z iniciativy členů výboru petice ze srpna 2007 Stop kácení v Mařížském zámeckém parku. Petici předcházelo skácení 20 vzrostlých stromů na okraji parku a záměr vlastníka – města Slavonice provádět úpravy v parku bez plánu, bez biologického hodnocení, prostě bez konceptu. Jako předsedkyně petičního výboru se cítím zodpovědná za její výsledek a jinak osobně mě park dostal,“ vysvětlila.

Petice vznikla podle jejích slov z obavy o budoucnost parku. „Na začátku roku 2007 mě upozornila Isabela Fárová na skácení ohromného stromu v parku. Tehdy jsme se obrátili oficiálně na pana starostu Luboše Kryzana. Zajímali jsme se o budoucnost parku a nabídli městu Slavonice spolupráci. Bezprostředně však následovalo pokácení dalších stromů. Když pak v červenci město Slavonice oznámilo záměr úprav v parku, tak jsem iniciovala petici, kterou podepsalo skoro 250 osob, a to již ve spolupráci s dnešními členy pracovní skupiny.“

Aktivisty nebyl takový problém sehnat. „V situaci, kdy bylo jasné, že je to vážné, se zapojila spontánně spousta lidí a samozřejmě tím, že jde o běh na dlouhou trať, je to dnes skupina tak 10 lidí, kteří přímo dlouhodobě pracují na parku. Ale tato skupina má podporu odborníků, některých zastupitelů města, a když je třeba, je na koho se ve Slavonicích obrátit o pomoc. Mařížský park je veřejný prostor a to znamená, že je místem k potkávání, a tak i my jsme měli štěstí, že jsme se potkali s lidmi, kteří znali lidi z Bogenu. Ti si také uvědomovali, že je třeba se starat o tato místa a vytvářet je. Nejpřirozenějšími místy jsou parky.“

Na jaře roku 2010 vytvořila pracovní skupina ve spolupráci s odborníky koncept revitalizace Mařížského parku.

„Do konce července bude dokončen plán revitalizace parku na základě koncepce, dendrologického průzkumu z přelomu roku 2007 a 2008 a biologického hodnocení 2009. Tento plán zpracovává zahradní architekt Martin Charvát s týmem odborníků. Zároveň byla na jaře dočištěna kruhová vodní nádrž a odstraněn nálet především černého bezu ve vnitřní javorové aleji parku a proběhla další nezbytná péče na zeleni. Park okamžitě prokoukl,“ pochvaluje si Martina Havlíčková.

„Na podzim však park čekají již výraznější úpravy, a tak jsme informovali veřejnost o tomto záměru v médiích a zorganizovali i velmi příjemnou společenskou akci k zahájení projektu Evropský park Bavorsko – Čechy. Plán revitalizace bude také zveřejněn na webových stránkách www.eu-parky.eu,“ dodala Havlíčková.

A jak shání pracovní skupina finance?
„Mnoho aktivit jsme pro park realizovali bez finanční podpory, například první čištění v parku, zpracování grantové žádosti. Prostředky na přípravu konceptu jsme pak získali díky spolupráci se sdružením Přírodních zahrad. Na obnovu parku jsme z evropských fondů získali celkem 3, 1 milionu, prostředky na plán revitalizace, na nejdůležitější ošetření zeleně v parku a obnovení kostry parku, to je alejí. To jsou prostředky na dobu prvních tří let, park se však bude obnovovat do plné krásy přinejmenším 10 let, i pak bude potřebovat další prostředky na péči a údržbu. Na získání dalších prostředků pracujeme.“

Projekt Evropský park Bavorsko – Čechy je podle aktivistky koncipován tak, aby městu Slavonice pomohl řešit revitalizaci parku i jeho obnovu a údržbu po jeho skončení. Peníze získalo město Slavonice na základě grantové žádosti, kterou za město zpracovali členové pracovní skupiny. Proto se také členové pracovní skupiny podílí na řízení a realizaci projektu. Hlavním cílem všech aktivit je však zachování Mařížského parku pro všechny i pro další generace.