S rýmou už pro neschopenku nikdo nechodí. Krátkodobě stonat už se totiž nikomu nevyplatí. Na Táborsku ubylo letos pracovních neschopností téměř o jednu třetinu.

„Od ledna do července letošního roku bylo na Táborsku evidováno 11 680 pracovních neschopností. Ve stejném období v roce 2008 to bylo 16 658, tedy o 4 978 více,“ informoval mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka.

Od letošního ledna se první tři dny stůně zadarmo a dalších dvanáct dní vyplácí zaměstnavatel svým pracovníkům náhradu mzdy ve výši šedesáti procent z vyměřovacího základu.

S rýmou do práce

„Máme zhruba sto zaměstnanců. Od nového roku sekají dobrotu a stonají výrazně méně. Nevím, zda je to kvůli obavám z krize nebo proto, že se první tři dny nemocenská nevyplácí,“ hodnotí majitel firmy Aksamite Vladimír Bláha.

Práce neschopných lidí ubylo i podle táborské praktické lékařky Marie Rybářové. „Dřív chodili lidé pro neschopenku i s rýmou. Dnes už to nikdo nedělá. Když už jim něco je, dojdou si pro léky, ale neschopenku si neberou.“

Zaměstnanci nemoci přecházejí nebo si vezmou dovolenou. „Když si dají tři dny volna a spojí to s víkendem, dá se nemoc vyležet. Je to lepší než nic,“ hodnotí Rybářová.

Lenka Hořejšová z Tábora už pomalu ani neví, jak její obvoďák vypadá. Nemoci léčí za pochodu. „Teď zrovna úspěšně přecházím angínu. Kloktám a beru si léky na teplotu. Nemohu si dovolit zůstat doma, na rodinném rozpočtu by to bylo výrazně znát.“

Simulanti pozor

Firmy, na jejichž bedrech zůstalo vyplácení nemocenské si samy také zajišťují kontrolu. Ve společnosti Maso Planá nemají simulanti šanci.

„Naše zaměstnance v době jejich pracovní neschopnosti pravidelně kontrolujeme. Když máme někde podezření, že jde o fingovanou neschopnost, kontrolu provádíme opakovaně,“ sdělila vedoucí personálních vztahů Petra Varačková.

Hlídat si své pracovníky je v zájmu zaměstnavatele. Přestože jsou s tím spojené i zvýšené náklady, mají kontroly svoje opodstatnění. Na výplatách náhrad mzdy by firmy tratily daleko více.

„Pokud zjistíme, že nemocný nedodržuje léčebný režim, žádáme OSSZ o kontrolu i z jejich strany,“ doplnila Varačková.

Ve srovnání s loňským rokem ubylo o 13,5 procenta také prostonaných dnů. Naopak se prodloužila doba trvání jedné pracovní neschopnosti, a to o devět dní. Průměrně déle byly v 1. pololetí 2009 nemocné ženy, které stonaly 50,3 dne, u mužů jedna pracovní neschopnost trvala 47,59 dne. Nejkratší dobu byli nemocní mladí lidé ve věkové skupině do dvaceti let. Maximální denní výše nemocenského je od patnáctého do třicátého dne pracovní neschopnosti 778 korun.