V některých obcích začnou ale reje masek již dříve. Například v Suchdole nad Lužnicí půjde průvod obcí již 28. ledna.

V každé obci je podle etnografky Muzea Jindřichohradecka Alexandry Zvonařové tradice trochu jiná, ale smysl masopustu je všude stejný. „Jedná se o poslední veselí před půstem, který trvá až do Velikonoc. Poslední zábava by se tak měla konat o masopustním úterý, po němž následuje popeleční středa a šestitýdenní půst,“ vysvětlila Alexandra Zvonařová.

V období půstu se lidé dříve zdržovali zábav a skončila také doba zabijaček. Dnes již tomu tak úplně není, protože masopusty, plesy i zabijačky se konají i poté. Obecně je ale tradice masopustů na Jindřichohradecku silná. „Troufám si říci, že masopust se každoročně koná asi ve 30 obcích regionu. Přičemž někde chodí okolo dvaceti masek a jinde třeba i šedesát. Rozdíl je také v typu masek, protože v řadě obcí používají jen tradiční staré, ale v některých místech se objevují třeba i šmoulové,“ sdělila dále etnografka muzea.

Tradice se také liší ve způsobu pořádání průvodu. Například v Zahrádkách si vydávají časopis, v Suchdole pořádají večer taneční zábavu a v Hamru pohřbívají osobu Masopusta. Organizátor reje v Hamru Jan Pumpr uvedl, že letos se koná již 12. ročník znovuobnovené tradice.

„Když jsme chtěli průvod v Hamru opět uskutečnit, zeptali jsme se starších pamětníků, jak tradice v obci přesně vypadala, abychom zde nezaváděli nějaké novinky. Podařilo se nám sehnat i několik starších masek, které si půjčujeme,“ sdělil Jan Pumpr.

Dříve měli také seznam lidí a masek, takže každý věděl, za co půjde. Dnes se nechávají překvapit. Masopust by měl také po celý den převzít vládu nad obcí. „Dříve si potvrzení této výsady žádali lidé u kněze nebo u starosty obce. Večer pak dochází k jeho pohřbívání, které má být hlavně pobavením pro všechny přítomné. V roli Masopusta chodíval Karel Červený, ale letos máme změnu, protože za něj půjde Jiřina Stellnerová,“ uvedl dále Jan Pumpr.

Při aktu pohřbívání jde v průvodu nejprve jeden ministrant, poté nesou na marách Masopusta, dále jde kněz a za ním druhý ministrant a plačky, které jej tklivě oplakávají. Masopust je poté vyzván, aby naposledy vstal z říše mrtvých a všechny pozdravil.

V průvodu chodí v některých obcích také děti. Podle Jana Pumpra je to dobré proto, aby tradice měla pokračovatele. Musí se však najít také zodpovědná osoba, která se o ně bude starat, neboť na každém masopustu chystají lidé pro masky pohoštění, které zahrnuje také něco ostřejšího na zahřátí.

Tento rok se průvod maškar vrací také do Třeboně. Podle pamětníků se tam naposledy slavil masopust někdy v padesátých letech minulého tisíciletí. Letos 11. února se rej opět vrátí v podání růžičkové koledy z Nových Hradů. Více sdělil Luděk Švejcar z třeboňského informačního a kulturního střediska: „Čtrnáct koledníků s obrovskými klobouky ozdobenými stovkami růžiček, Střapáče, Konšele, Tancmajstry a maškary přivedou na Masarykovo náměstí Matku Masopustu a Hejtmana v čele růžičkové koledy.“

Růžičková koleda má mnohaletou tradici v Nových Hradech, ale týden před masopustním veselím ve svém sídelním městě si odskočí právě do nedaleké lázeňské Třeboně.

V sobotu 11. února v 10 hodin na Masarykově náměstí musí koledníci nejprve požádat starostu o povolení ke koledování. Když ho dostanou, při následující dvouhodinové obchůzce městem zatančí a zazpívají desítky koleček na melodii známé Červené růžičky. Doprovázet je bude jihočeská dechovka. Do Třeboňského masopustu se mohou aktivně zapojit i místní děti a dospělí, kteří budou soutěžit o ceny za nejvtipnější masku.

Připraveny budou zabijačkové speciality, masopustní koblihy a ochutnávka třímetrové jitrnice. Nejen místní, ale také návštěvníci Třeboně se tak mají nač těšit.