Mýval severní je totiž spolu například
s nosálem či ibisem na seznamu Evropské unie, který vešel v platnost od 3. srpna, jako invazní druh. Což
v praxi znamená zákaz dovozu, dalšího chovu a šíření vymezených invazních druhů, kam mimo jiné patří i v přírodě početní nepůvodní raci signální a pruhovaní.

Opatření se samozřejmě dotkne i zoologických zahrad a dalších chovů. Například v rodinném Zooparku Na Hrádečku v Horní Pěně patří mezi miláčky návštěvníků právě třeba nosálové a mývalové.

Jak vysvětluje spolumajitel zoo Tomáš Albrecht, invaze nepůvodních druhů porušuje stabilitu v přírodě. „Třeba norek americký narušuje v přírodě ekosystém, likviduje mláďata dalších druhů, američtí raci k nám zase zavlekli račí mor, který ničí populaci českých raků," naznačuje Tomáš Albrecht.

Se svou ženou Romanou Albrecht Liškovou se shodují v tom, že je třeba zamezit dalšímu šíření nepůvodních živočichů v přírodě.
„Nemělo by se dít, že si někdo pořídí mývala, kterého, když vyroste, tak prostě vypustí do přírody," naznačuje Tomáš Albrecht.
Romana Albrecht Lišková doplňuje, že by se takové chovy měly dostat pod veterinární kontrolu a dohled. „To by mělo ale platit
i o soukromých chovech," zmínila.

Tomáš Albrecht, jehož celoživotní láskou je chov cizokrajných zvířat, není proti omezení invazivních a nepůvodních druhů, ale zoologické zahrady a zooparky by podle něj měly mít výjimku.

„Obecně se přimlouvám, aby byl pro schválená zařízení chov regulovaný, to znamená nepřipouštělo se každý rok, pokud na mláďata nebude zajištěný odbyt, zařízení bude zajištěné proti úniku zvířat a podobně," říká Tomáš Albrecht s tím, že by je nemohl chovat každý někde doma ve voliéře a volně je množit. A když na ně nemá odbyt, tak je pustit do přírody.

Připomíná, že právě mývalové a nosálové patří k atraktivním jedincům v zoo a nemá smysl je vymýtit. Navíc je o mláďata zájem i v jiných často mimoevropských zemích, což kolikrát nabízí i možnost vyměnit je za jiná zajímavá zvířata a rozšířit tak nabídku zooparku.