VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Můj otec zaprodal svou duši ďáblu

České Budějovice – Se svým otcem se setkal pouze třikrát za život. Poprvé to bylo při otcově návratu z vězení v roce 1954. Podruhé jej spatřil, jak bije matku, a naposledy potom ležet v rakvi.

8.2.2010
SDÍLEJ:

Werner Oder (59) je synem jednoho z nejhorších rakouských válečných zločinců. Včera navštívil poprvé Českou republiku a studentům na Piaristickém náměstí odhalil svůj životní příběh. Na snímku je před památníkem bývalé synagogy u zimního stadionuFoto: Deník/ Jaroslav Sýbek

„Ptal jsem se tehdy, proč zrovna já musím mít takového otce,“ vzpomíná Rakušan Werner Oder (59), který je synem neblaze proslulého nacistického důstojníka a válečného zločince Wilhelma Odera.

V pátek poprvé zavítal i do České republiky a vystoupil před studenty v klášteře na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích.

Válečný zločinec

Začátkem června 1933 vystoupil jeho otec z církve a vstoupil do jednotek SS. Prošel potom výcvikem v prvním koncentračním táboře v Dachau u Mnichova.

Působil zde v gestapu a byl také členem bratrstva Lebky. Protože se velmi osvědčil, přeřadili jej později nadřízení do Polska. Ve vzdělávacím středisku, které vzniklo v místech bývalé školy, vyučoval členy Einstazgruppen komand, kteří postupovali za frontou a zejména na Ukrajině a v Rusku likvidovali civilní obyvatelstvo. „Byl to uznávaný expert na střelbu do zátylku,“ líčí s chvějícím se hlasem syn Werner Oder.

Nacisté pochytali všechny Židy z okolí a učili se, jak je mají nejlépe zastřelit, pověsit nebo zbít. Děti nechávali běhat po poli jako pohyblivé terče a potom je zezadu zastřelili. I v této „disciplíně“ Wilhelm Oder vynikal.

Lovec nacistů

Po válce se skrýval před spravedlností v rodném Rakousku. Patřil mezi nejhledanější nacistické zločince a byl na něj vydán celoevropský zatykač. Brzy se mu však dostal na stopu proslulý lovec nacistů Simon Wiesentahl a díky důkazům, které se mu podařilo záhy shromáždit, stanul důstojník před soudem.

Ve vězení se však příliš neohřál, na svobodu se dostal už v roce 1954. „Nenáviděl jsem svého otce víc a víc,“ vzpomíná s odstupem desítek let jeho syn Werner Oder. Dlouhou dobu mu trvalo smíření s tím, že se nechali Rakušané i jeho rodiče tak zfanatizovat. Začal se v té době projevovat hodně agresivně a stával se těžko zvladatelným. „Neměl jsem žádné přátele. Jedině policie za mnou chodila téměř každý den,“ přiznává Werner.

Jednou za ním přišel kamarád a řekl mu: „Wernere, se svým způsobem života máš jen dvě možnosti. Buď strávíš dlouhá léta ve vězení, nebo se dostaneš navždy do pekla.“ Tato slova na něj hodně zapůsobila a začal v sobě hledat sílu k tomu, aby mohl změnit svůj život.

O pár let později jej navštívil mladý kněz. „Řekl mi, že mě Bůh nekonečně miluje, a to byl zásadní okamžik mého života,“ vzpomíná syn. Když přišel tehdy domů, oznámil rodině, že uvěřil v Boha. Kladných ohlasů na toto své rozhodnutí se však od nich nedočkal.

Mlčící většina

„Dodnes nechápu, proč si má matka vzala mého otce. Nebylo to asi žádné velké rozhodnutí, ale totálně a nezvratně zničilo její život,“ vysvětluje s pohnutím Werner Oder. Jeho rodiče se seznámili v době, kdy už si otec odpykával trest za své zločiny ve vězení. Tam také Wernera počali.

Když jej po pouhých šesti letech propustili, začala se rodina často stěhovat. Wilhelm Oder zakotvil nakonec u Lince, kde byl váženým občanem a těšil se dobré pověsti.

S jeho brzkým propuštěním na svobodu se však nemohl smířit Simon Wiesentahl. Neúnavně sháněl proti tomuto zločinci nové důkazy a přál si obnovení soudního procesu. Toho se Wilhelm Oder zalekl. „Z toho neustálého strachu, že zase skončí ve vězení, dostal infarkt a zemřel,“ dodává jeho syn Werner. Po otcově smrti se mu velice ulevilo.

„Zbavil jsem se všech démonů a běsů, které jeho přítomnost u mne vyvolávala,“ říká s úlevou syn. Ten se v té době zcela oddal své nalezené víře v Boha a stal se křesťanským pastorem. V roce 1972 odjel do severní Anglie a vyučoval zde na biblické škole v Capernwray. Seznámil se zde i se svou budoucí manželkou Avril.

„Má rodina je naprosto báječná. Užívám si to, že se mohu věnovat svým dětem, doprovázet je do školy a trávit s nimi volný čas,“ říká Werner Oder s hrdostí v hlase. Svůj pohnutý životní osud se snaží přiblížit i veřejnosti. Apeluje na ostatní, aby se nikdy nestali mlčící většinou.

„Zlo prosperuje, když jsou dobří lidé nečinní. Naše mlčení z nás dělá spoluviníky. Můj příběh by snadno mohl být i vaším příběhem,“ varuje Werner Oder.

Autor: Pavel Kroupa

8.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Miminkem roku 2016 se stal Kryštof Reiter z Valtínova.
4

Miminko roku se jmenuje po tátově oblíbené kapele

Finále soutěže Zlatý Ámos 2017 o nejoblí­benějšího učitele probíhalo 24. března v Praze. Vítězem se stal Lukáš Lis ze ZŠ Soběslav.
15

Zlatým Ámosem se stal Jihočech Lukáš Lis

Stoletá Anna Buriánková se nejraději směje

Sezimovo Ústí - Když ve svých 22 letech mladá Anna přijela do Sezimova Ústí, všude rostlo jen obilí a stálo pár domků, kde našla bydlení. Jako první přijely do Baťova ženy a dívky a jak oslavenkyně říká, trochu se tu bez mužů bály.

Již nejsou mezi námi

Jindřichohradecko - V uplynulém týdnu jsme se na Jindřichohradecku naposledy rozloučili:

Na zkušenou do školy

Strmilov - Budoucí školáci z mateřských škol ve Strmilově, Střížovicích a Zahrádkách se vypravili do základní školy ve Strmilově na Den pro předškoláky.

Tuberkulóza je na jihu Čech výjimkou

Jižní Čechy – Dávivý kašel, vykašlávání krve, horečky, noční pocení, nechutenství, ztráta váhy, v lepším případě náročná a dlouhá léčba, v horším invalidita či smrt. To vše může pro pacienty znamenat nákaza bacilem tuberkulózy.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies