VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Dukle viděl Antonín Šulák umírat kamarády v hořících tancích

Třeboň – Ve věku 94 let zemřel 23. srpna Antonín Šulák, bývalý příslušník 1. čs. armádního sboru, odbojář a člen Svazu bojovníků za svobodu.  

8.9.2016
SDÍLEJ:

Válečný veterán bojů na Východní frontě rotmistr Antonín Šulák (vpravo) a člen KHL J. Hradec Vladimír Kos z Třeboně krátce po besedě v Jindřichově Hradci.Foto: Vladislav Burian

Antonín Šulák prošel nebezpečnou cestou, než se stal příslušníkem 1. čs. armádního sboru, aby pomohl vybojovat svobodu našemu národu. Měl velké štěstí, i když byl těžce zraněn, dočkal se vítězného konce.

TOTÁLNÍ NASAZENÍ
Narodil se 17. prosince 1921 v Lanžhotě na jižní Moravě. Jeho snem bylo stát se strojvůdcem – „fírou", ale šel se učit zámečníkem do Břeclavi. Přišel zábor pohraničí a okupace. Jako ročník 21 poznal, co je totální nasazení a byl poslán na práci do Říše. Stavěl cesty, zbrojovky, opevnění. Pracoval v Linci, Štýrském Hradci a Vídni a se stavební četou se dostal i do Polska, na Ukrajinu do Lvova a do Kyjeva a Charkova, který byl již dobyt Němci. Opravoval rozbombardované letiště, vojenské objekty a stavěl ubytovací objekty.

Při opravách letišť se podílel na provádění sabotáží. S dalšími kamarády poškozovali bomby uskladněné na letištích, pomáhali sovětským zajatcům. Za tuto činnost, která byla prozrazena, byl na dva měsíce odsouzený a zavřený, ale dopadl ještě dobře, i když se dostal do koncentráku. Při provádění sabotáží měl větší strach než na frontě jako tankista, přiznal po válce.

Po návratu z vězení byl poslán s pracovní skupinou, do které byl zařazen, do ukrajinského města Umaně, kde se podílel na opravách letišť. Když se přibližovala fronta k Umani a firma, u které pracoval, se evakuovala, rozhodl se s dalšími Čechy, že se evakuace nezúčastní, a navázali styk s partyzány.
Přes tento styk s partyzánským štábem se po prověření orgány NKVD dostal k sovětské armádě a stal se civilním zaměstnancem. Pomáhal při strážní službě, v zajateckém táboře, ve skladě, zajišťoval stravování nebo pomáhal vyhledávat důstojníky SS v zajateckém táboře.

ZA LUDVÍKEM SVOBODOU
V této době požádal velitele, aby mohl vstoupit do jednotky Svobodovy armády, která prováděla nábor čs. občanů na území SSSR. Jeho snem bylo dostat se do 1. čs. armádního sboru Ludvíka Svobody. To mu bylo umožněno a z Nikolajeva odjel do Kamence Podolského a v městečku Sadagura v dubnu 1944 se dobrovolně hlásil k odvodu se stovkou Volyňáků a dalších, kteří přišli z gulagů a mohli vstoupit do 1. čs. armádního sboru.

Při odvodu byl přijat a hlásil se k tankistům. Ze Sadagury s ostatními absolvoval osmidenní pěší pochod, kdy urazili 200 km a dostali se do prostoru u městečka Przemyslu. Byl zařazen k 3. tankovému praporu, kterému velel poručík Richard Tesařík, pozdější hrdina Sovětského svazu. Zde absolvoval kurz řidiče tanku a radistický kurz, s ostatními řidiči tanků se zdokonaloval v řízení a získával zkušenosti z taktiky a boje.

Jako příslušník 3. tankového praporu prodělal přesun z Przemyslu do městečka Krosno, které bylo blízko fronty a Karpat. Se svou samochodkou, která měla jméno „Kapitán Otakar Jaroš", prodělal první boje a poznal, co je válka. Následovaly další boje a útoky a začala karpatsko-dukelská operace.
Němci byli v Karpatech velmi dobře opevněni a měli silně vybudovanou obranu a tvrdě se bránili. Docházelo k velkým ztrátám jak mužstva, velitelů i bojové techniky. Velkým nepřítelem byly miny a těžký horský terén. Nastaly deště a špatné horské cesty se měnily v bezedné bahno a tanky snadno zapadaly.

NEJKRVAVĚJŠÍ BOJE
Byly to nejtěžší krvavé bitvy o kótu 534, Hyrovu horu a další karpatské vrcholy. Všude byli Němci důkladně opevněni. Propukly urputné boje, ztráty byly na obou stranách. Tankista Šulák viděl umírat kamarády a spolubojovníky v zasažených hořících tancích.

Poznal na vlastní kůži, co dokáže krutá válka. Na ty chvíle, které se mu vryly do paměti, pak nezapomněl do konce života. Se svou samochodkou se zúčastnil bojů o vesnici Zyndranowou a Barwinek. U Zyndranowá najela jeho samochodka na protitankovou minu. Posádce se nic nestalo, měla velké štěstí, ale odnesla to tři kola, která mina utrhla. Se samochodkou absolvoval dvě třetiny karpatských bojů v dukelské operaci.

Těžké boje stály armádní sbor příliš mnoho životů a zničených tanků. Boje o Dukelský průsmyk se zapsaly do dějin jako jeden z nejkrvavějších střetů II. světové války.

TĚŽCE ZRANĚN
Jednotka, v které byl řidič tanku Šulák zařazen, byla s ostatními soustředěna do Kežmarku. Sověti dodali 1. čs. samostatné tankové brigádě 60 nových tanků T-34. V Kežmarku se prováděl výcvik, dokončovala se reorganizace a prováděly přípravy na závěrečné boje o osvobození republiky a připravovala se Moravsko-ostravská operace.

S tankovou brigádou se přesunul ze Slovenska přes jižní Polsko do Horního Slezska. Byl to náročný přesun v zimních podmínkách o délce 200 km. Začátkem března se přesunuly tankové jednotky blíže směrem k frontě do prostoru Nowy Targ.

Dne 23. března 1945 byla zahájena „Moravsko-ostravská operace" a tank T-34 desátníka Šuláka dosáhl v sestavě tankové čety, které velel podporučík Tůma, prostoru u polského městečka Žory. V sestavě 1. tankové roty poručíka Ondíka se zúčastnil bojové operace, kdy jako čelní pochodová záštita měla zajistit postup ve směru Szeroka – Gogolowa – Wilchva.

Ve vesnici Gogolowa narazila záštita na protitankové kanony a pancéřové pěstě (pancerfausty). Jako první byl zasažen tank desátníka Šuláka, kde byl velitelem tanku podporučík Rubinstein. Velitel tanku s dalším členem posádky byli zabiti, desátníku Šulákovi s nabíječem Prýstačem se podařilo z hořícího tanku vyskočit. Oba byli těžce zraněni. Nabíječ Prýstač při převozu na ošetřovnu zemřel. Řidič Šulák byl zraněn střepinami granátu do hlavy, břicha a jedné ruky. Měl těžce poraněné oko. Byl převezen do polního lazaretu, kde byl operován. Pak byl převezen sovětským sanitním letadlem, které poskytli Sověti, do nemocnice v Krakowě.

V důsledku těžkého poranění se nepodařilo oko zachránit a přišel o něj. V nemocnici prožil konec války a první měsíce v míru.

Z ARMÁDY DO LESŮ
Po válce si pak požádal o přeložení do zálohy, kromě jiného i kvůli trvalým následkům válečného zranění. Odešel do zálohy v hodnotě rotmistra. Absolvoval pak lesácko – hájenskou školu v Táboře a pracoval od roku 1947 jako lesní hajný na „Zámeckém polesí" blízko Třeboně u Jihočeských státních lesů 33 let až do odchodu do důchodu v roce 1980.

Antonín Šulák byl dlouholetým občanem Třeboně – místní části Holičky. Bydlel na samotě v bývalé hájovně Kohoutovna. Se svou manželkou Věrou vychoval dva syny a dceru.   Miroslav Král (redakčně kráceno)

Autor: Redakce

8.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Představení Tři veteráni v podání ochotníků z Pluhova Žďáru a jejich přátel.
24

OBRAZEM: Děbolínský festival završili Tři veteráni

Ilustrační foto

V pondělí chladněji, ale od středy se oteplí

Začínají kovářské dny, můžete i na prohlídku kostela

Jindřichohradecko - Kam si v pondělí vyrazit za kulturou? Třeba do kina nebo na prohlídku kostela v Chlumu.

Třeboň i Dačice zvítězily, včelnický nováček uhrál bod s Rudolfovem

Jižní Čechy – Mnohem lépe než před týdnem si v druhém kole fotbalového krajského přeboru mužů počínala mužstva z jindřichohradeckého regionu.

Živitelka bude letos jiná

České Budějovice – Jako přelomový vnímají organizátoři 44. ročník mezinárodní agro výstavy Země živitelka, který se bude konat od čtvrtka 24. 8. do úterý 29. 8. na výstavišti v Českých Budějovicích.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení