VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na místě zámku v Budči stávala kdysi původně tvrz

Budeč /Z HISTORIE REGIONU/ – Nejvýchodnější výspa jak Jindřichohradecka, tak i Jihočeského hraje. Tentokrát přinášíme historii obce jménem Budeč podle faráře Metoda Švéda z roku 1938: Budeč byla odedávna středem zvláštního statku.

3.10.2010
SDÍLEJ:

BUDEČ. Pohled na nádvoří zámku, v jehož jednom křídle sídlí školka a škola.Foto:

Rytíři Bořitové z Budči měli ve znaku dvě sekery křížem. I když se zbavili rodného statku, nalézáme je na jiných místech, například v Meziříčku ještě r. 1612 a na Líšni a Sokolnicích.

Jako středisko správního celku nabyla Budeč významu za času panství kláštera louckého, kdy připojeny byly k Budči Štěpkov, Domamil, a Litohoř, zvláště za doby Wallisů, kdy z kanceláře budečské přijímaly rozkazy vedle jmenovaných obcí též Knínice, Radkovice, Slatina, Vesce, Budíškovice, Jersice, Červený Hrádek.

Tvrz stála na místě nynějšího zámku. Byla chráněna rybníkem nejen nynějším nýbrž také na severozápadní straně, kde nyní jest louka. Z tvrze vedla podzemní chodba, jak zjištěno když v letech 1830tých propadla se cesta nedaleko brány a r.1879, kdy propadla se cesta poblíž nynějšího pomníku padlých.

Zámek v nynější podobě dostavěl klášter loucký. Na severozápadním traktu jest letopočet 1676. Před r. 1672 byla v zámku zřízena i kaple. Dodnes ukazují místnost, kde se kaple nalézala.

Farní chrám připomíná se poprvé r. 1346, kdy Beneš z Budče věnoval patronátní právo budeckého kostela panenskému klášteru v Pustiměři. Listina o tom chová se v arcibiskupském archivu v Kroměříži a je potvrzena Karlem IV. a papežem Klimentem VI. V gotickém presbytáři jest ve zdi sedile, sanktuarium a schránka na sv. oleje se starobylým mřížováním, což náleží k nejstarším památkám kostela. Tři náhrobní kameny ve zdi náleží Koňasům: Jindřichu Koňasovi, zemřelému r. 1559, jeho synu Volfovi, sudímu menšího práva zemského a jeho manželce Marketě, rozené Hostokovské z Arklebic.

Tito manželé, nemajíce dítek, pořídili si kameny náhrobní už za živa r. 1589. V kryptě pod kostelem pochováno mnoho šlechtických osob.
Barokní kazatelna má řezby, jež oceněny jako práce sochaře-samouka. V kapli jest gotická soch sv. Anny Samétřetí. Tamní oltář jest zbytek hlavního oltáře z doby premonstrátské.

Ve věži jest okénko v podobě střílny. Do r. 1789 rozkládal se kolem kostela hřbitov, z něhož zachovala se část zdi. Kulatá Bašta ve hřbitovní zdi jest zbytek karneru (kostice).

Fara bývala tam, kde jest panský dvůr a byla nadána pozemky. Když r. 1666 získal patronátní právo klášter loucký, dal do fary vlastního kněze, vykázal mu byt v zámku, farní vzal do vlastního hospodářství a do fary usadil šafáře. Do r. 1717 bylo do Budče přifařeno i Meziříčko, jako památka, že Budeč a Meziříčko mívali kdysi stejného pána.
Škola v Budči je velmi stará. Založena byla r. 1660 Jiřím Matyášovským z Matyášovic na popud faráře Jiřího Ryšavého. Na nynějším místě stojí od r. 1844.

V lese ,,Boroví“ nad rybníkem stojí kaple Panny Marie Sněžné. Postavil ji opat loucký Dr. Norbert Pleyer, když po rezignaci nějaký čas v Budči žil, z vděčnosti za ochranu za vpádu tatarského (tureckého).
Povolení nese datum 19. 11. 1687 v Kroměříži. Ke kapli vedla lávka přes rybník a konaly se tam poutě, až Josefem II. byly zamezeny a kaple odsvěcena. V době novější byly poutě obnoveny.

Velké dobrodiní dostalo se budeckým a s nimi štěpkovským, domamilským, a litohořským r. 1784, když po zrušení kláštera louckého uzavřela státní správa statků budeckého s poddanými smlouvu, v níž byla vykoupena robota penězi, obilím a pracemi. A když kolem r. 1820 byly v Krasonicích a Vesci selské nepokoje, byl v našich dědinách klid.
Do Budči přísluší osada Rabštejn, jež vznikla r. 1786, kdy tamější dvůr byl rozparcelován a obnovena osada dávno zaniklá.

Některé události místní
- R. 1421 přišel až do Budče vyzvědač města Znojma, aby pozoroval vojsko husitské.
- R. 1454 část vojska švédského odtrhla od Dačic a zpustošila Borek, Budíškovice, Budeč, Krásonice. Budeč musila dát 50 zl.výpalného.
- R. 1742 od 3. do 10. března byl tu plukovník Plok s 3 setninami Sasů, kteří se chovali slušně.
- Roku 1771 vyšel oheň v kovárně č. 37, přenesl se na školu č. 38, zachvátil šindelovou střechu kostnice a střechu kostela. Loď kostelní, jež měla rovný strop, byla po požáru sklenuta a věž obdržela nynější podobu.
- R. 1805 a 1809 byli tu Francouzi a způsobili obyvatelům mnoho obtíží předepsanými dodávkami.
- R. 1866 táhli tu Prusové na zpátečním pochodu.

Majitelé Budče
Bořitové z Budče – 1520,
Koňasové z Vydří – 1520 - 1607,
Eufrosina Mitrovská – 1607 - 1608,
Jankovský z Vlašimi – 1608 - 1624,
Matyášovští z Matyášovic – 1625 - 1661,
Marie Anna Dubská – 1661 - 62,
premontstrátský klášter v Louce pod Znojmem – 1662 - 1784,
stát – 1784 - 1789,
Wallisové z Carighmainu – 1789 - 1925 ,
Anna hraběnka Schaffgotschová – od r. 1925.

Zdroj: web obce

3.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nováček z Klikova získal prvotřídní posilu v podobě Tomáše Maxy (vpravo), který do Blesku přestoupil z Třeboně.

Startuje fotbalová I. B třída. Jaké ambice mají týmy z Jindřichohradecka?

Švehlův most.

Dobrá zpráva pro řidiče: Sobotní ráno už se Švehlovým mostem

Kdo se v uplynulém týdnu narodil v jindřichohradecké porodnici?

Jindřichohradecko - V uplynulém týdnu se v jindřichohradecké porodnici narodili:

Lidé kolem Vltavy na Českokrumlovsku zachraňují i psy

Rožmberk nad Vltavou – Nejenom věci, ale také své psy ztrácejí vodáci plující po Vltavě. Své o tom ví Martin Pavljuk, který se ujal nejednoho bezradného psa běhajícího kolem Vltavy.

Pátek láká na divadlo i do zoo

Jindřichohradecko - Pátek můžete na Jindřichohradecku prožít i mimo domov. Vyrazit můžete do kina i na koncert.

Povodně 2002: Velká voda lidi sblížila. Byli na sebe hodnější

Jižní Čechy - Stoletá voda přišla, zničila a odešla v průběhu několika hodin. Lidem ale trvalo léta, než se vzpamatovali a zahladili po ní vnější stopy. Ty uvnitř si však nesou dál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení