„Jakmile jsem se o tragédii dozvěděl, ihned jsem vyvěsil na farní budovu černou smuteční vlajku a na ni připnul polskou, která tam bude vidět do doby zakončení polského státního smutku."

„Do současné doby byla nalezena těla 17 obětí. Tělo první dámy a prezidenta Polska bude zítra vystaveno v prezidentském paláci ve Varšavě. Pohřeb manželského páru se bude konat v sobotu na náměstí maršálka Jozefa Pilsudskiego ve Varšavě. Bohužel se ho nebudu moci zúčastnit, protože v neděli sloužím mše svaté,“ uvedl farář Mariusz Klimczuk. Ve chvíli státního pohřbu se však podle jeho slov rozezní zvony ve farnostech Kardašova Řečice a Dírná.

„K této tragédii se určitě vrátím 10. května, kdy budu sloužit takzvanou zádušní mši svatou ke třicátému dni jejich úmrtí,“ doplnil Mariusz Klimczuk, který, jak Deník uvedl včera, sloužil mše svaté za oběti letecké katastrofy ve svých farnostech už v neděli. Projevy soustrasti v těchto dnech dostává od svých bývalých i současných farníků, tedy z Českých Budějovic, Sušice, Žihobců, Prahy, Českého Krumlova, Kardašovy Řečice, Pluhova Žďáru a Dírné.

Dlouhý seznam obětí, který zahrnuje čelní představitele Polska, vyvolal podle jeho slov záplavu upřímné solidarity.

„Jakmile jsem se o tragédii dozvěděl, ihned jsem vyvěsil na farní budovu černou smuteční vlajku a na ni připnul polskou, která tam bude vidět do doby zakončení polského státního smutku,“ doplnil Mariusz Klimczuk.Každou nedělní mši svatou začal farář z Kardašovy Řečice Marius Klimczuk minutou ticha za oběti sobotní letecké katastrofy.

Farář z Kardašovy Řečice Mariusz Klimczuk je Polák, který žije v Čechách jedenáct let.

„Jako Polák ani nemohu jednat jinak. Sleduji veškeré informace na polském satelitním vysílání. Ani nelze popsat, když vše vidím, co cítím ve svém nitru. Vážím si solidarity přátel a všech současných i bývalých farníků, od kterých dostávám projevy soustrasti osobně, ale i formou sms zpráv, e–maily. Je vidět, že v této těžké chvíli neexistují žádné národnostní rozdíly. Všichni jsme zajedno,“ svěřil se Mariusz Klimczuk.

A pokračoval: „Poslední veřejnou aktivitou prezidenta Lecha Kaczyńskiego bylo podepsání takzvaného aktu solidarity s papežem Benediktem XVI. kvůli nátlakům činěným na papeže v souvislosti s pedofilními skandály. Akt solidarity podepsal v pátek, 9. dubna po 23.hodině, jak jsem se dočetl na polském katolického serveru.“

Marius Klimczuk působí v Čechách jedenáct let, z toho čtyři roky v Kardašově Řečici. Jeho první české působiště bylo od 4. srpna 1999 ve Volyni. „Tam jsem pobýval do doby, než mě zesnulý Otec Biskup Antonín Liška CSsR vysvětil na kněze Českobudějovické diecéze 8. dubna 2000. Pak od 1. května 2000 jsem byl v Sušici jako kaplan. Od 15. dubna 2001 jsem byl ustanoven administrátorem v Žihobcích u Sušice. Od 1. dubna 2003 do 31. července 2008 jsem byl vypůjčen do pražské arcidiecéze a ustanoven farním vikářem Římskokatolické farnosti u kostela Nejsvětětjšího Srdce Páně Praha – Vinohrady,“ vysvětlil své působení v Čechách Marius Klimczuk. V srpnu 2005 se podle jeho slov vrátil zpět do své mateřské Českobudějovické diecéze a byl zároveň ustanoven od 1. srpna do 30. června 2006 farním vikářem Římskokatolické farnosti – prelatury Český Krumlov.

Od 1. července 2006 až do dnešního dne působí jako administrátor farnosti Kardašova Řečice a na farnostech odtud spravovaných, tedy Pluhův Žd'ár a Dírná v táborském vikariátu. O jeho působišti na farnostech, stejně jako u dalších kněží, vždy rozhoduje diecézní Biskup.