VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nákazy nejsou ušetřené ani ryby

Jižní Čechy - Hospodářská a volně žijící zvířata a jejich onemocnění. Přenos zvířecích nemocí na člověka. Na několik otázek kolem této problematiky odpovídá MVDr. Vladimír Rachač, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj v Českých Budějovicích.

7.5.2008
SDÍLEJ:

V dubnu 2006 byla u rybníka Velká Černá za obcí Mirochov na Jindřichohradecku nalezena mrtvá labuť, u níž veterináři identifikovali virus ptačí chřipky. Foto: archiv Jindřichohradeckého deníku

Většina zvířecích onemocnění se na našem území vyskytovala i dříve. Z těch „nových“ jde především o ptačí chřipku typu H5N1.

Jaké byly zaznamenány nejčastější zvířecí infekce v Jihočeském kraji za poslední období?

Vladimír Rachač: Za posledních pět let od vzniku Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj (KVS) byly řešeny případy prokázaných nebezpečných nákaz podle veterinárního zákona u skotu zejména paratuberkulóza, BSE a trichofytóza. U prasat tuberkulóza – ptačí typ. U zajíců tularémie a brucelóza. U drůbeže a ptáků salmonelóza, cholera a ptačí chřipka. U ryb virová hemoragická septikémie (VHS) a infekční hemopoetická nekróza (IHN). U včel mor včelího plodu a varroáza. Mor králíků, popřípadě myxomatóza králíků se rovněž vyskytuje, ale chovatelé mohou své chovy účinně chránit vakcinací. Pokud jde o vzteklinu, tak byly dva poslední případy v Jihočeském kraji zjištěny v roce 2000 v okrese Jindřichův Hradec. Od roku 2004 je Česká republika prostá tohoto onemocnění.

Které z nemocí jsou přenosné na člověka?

Řada nemocí zvířat je přenosných na člověka. Odborně tomu říkáme zoonózy. Z těch, které se vyskytly na území Jihočeského kraje v posledních pěti letech, lze uvést například trichofytózu skotu, což je kožní plísňové onemocnění, dále pak tularémii zajíců, salmonelózu drůbeže. Rovněž také aviární influenzu známou jako ptačí chřipku .

V kolika případech a u kterých nemocí došlo k přenosu na člověka?

Informace o přenosu zvířecích infekcí na člověka KVS neregistruje, to je v kompetenci humánní zdravotní služby.

Jaká opatření provádějí veterináři při potvrzení nebezpečné nákazy?

Mimořádná veterinární opatření (MVO) v ohnisku nákazy, popřípadě u některých nákaz, jsou stanovena i MVO pro ochranné pásmo. Cílem je zdolání nákazy v ohnisku a zabránění jejího rozšíření do okolí. MVO v ohnisku jsou určena pro konkrétního chovatele, MVO pro ochranné pásmo pak pro chovatele chovů vnímavých zvířat v pásmu. O nákazách jsou informovány také další dotčené subjekty – Státní veterinární správa ČR, krajský úřad, městské a obecní úřady a obce. Dále pak Policie ČR, okresní sdružení Komory veterinárních lékařů, příslušný soukromý veterinární lékař. Při likvidaci některých nákaz je nezbytná součinnost s integrovaným záchranným systémem (IZS) kraje, popřípadě i s Armádou ČR.

Jedná se onemocnění, která tu byla vždycky, jen se o nich tolik nepsalo, nebo je jejich výskyt stoupající?

Většina výše uvedených onemocnění se na našem území vyskytovala i dříve, z těch „nových“ jde především o výskyt ptačí chřipky – typ H5N1. Ta byla v České republice poprvé prokázána na jaře 2006 v Jihočeském kraji u labutí, v roce 2007 pak poprvé u domácí drůbeže na Pardubicku. Dále mám na mysli výskyt katarální horečky ovcí – v listopadu 2007, což byl první výskyt v Česku na Chebsku, v Karlovarském kraji, přičemž ochranné pásmo 150 km zasahuje i na území tří okresů Jihočeského kraje – Písek, Prachatice a Strakonice.

Na vesnici lidé nejčastěji chovají králíky, drůbež, skot. Na jaká hygienická opatření by měli pamatovat?

Co se týká hygienických opatření, jde především o základní osobní hygienu jak při chovu zvířat včetně kontaktu s nemocnými nebo uhynulými zvířaty, tak i při stahování, porcování a kulinářské úpravě masa a vajec v domácnosti.

Pokud jde o nebezpečné nákazy u divoké zvěře, čeho by se měli lidépři pobytu v přírodě vyvarovat?

V případě volně žijících zvířat se vyvarovat přímého kontaktu nechráněnou rukou s nemocným anebo uhynulým zvířetem, nález ohlásit myslivci, mysliveckému hospodáři anebo příslušnému obecnímu úřadu. Neopatrnou manipulací může dojít k nákaze člověka, například v případě tularémie velmi snadno.

Jak je to s přenosem infekce z volně žijících zvířat na domácí. Například v případě procházek se psem nebo pohybu koček desítky metrů od obytného stavení?

Možnosti přenosu infekce z volně žijící zvěře existují. Například u přenosu viru klasického moru prasat od černé zvěře na domácí prasata. V případě procházek se psy v přírodě je vhodné mít psa na vodítku, to znamená pod neustálou kontrolou. Kromě možné infekce například od hlodavců, kde hrozí nákaza leptospirózou, může jít o riziko zastřelení při toulání psa v honitbě. Pokud se týká koček, tak toulavé kočky si spíše přinesou klasické „kočičí nemoci“ při kontaktu s jinými kočkami.

Související články:

6. 5. Nákaza od zvířat? Česko je dost bezpečné

Slávka Petráková

7.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační snímek.

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Celkové náklady na zhotovení repliky byly 94 600 Kč a z toho příspěvek kraje (dotace) činil 50 000 Kč.
4

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

V úterý se můžete setkat s bájnými i reálnými postavami či s kováři

Jindřichohradecko - Kam za kulturou? V úterý si můžete vyrazit na zajímavé filmy nebo na Kovářské dny.

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení