Důvodem této nespokojenosti byly obavy ze zvýšení počtu projíždějících kamionů přes Slavonice a Dačice s nepříznivými dopady na životní prostředí. Bohužel veškerá vyjádření postrádala konkrétní údaje a opírala se pouze o domněnky a všeobecná tvrzení. Naproti tomu obyvatelé Nové Bystřice jsou nespokojeni se situací, kdy těžká vozidla jezdí centrem města a nemohou využít přechodu ve Slavonicích.

Nespokojenost byla vyjádřena otevřeným dopisem petičního výboru Slavonic vedení Jihočeského kraje v červenci t. r. Koncem srpna se uskutečnilo na MěÚ Slavonice jednání za účasti zástupců krajského úřadu, petičního výboru, policie ČR, zastupitelů Slavonic a starostů Slavonic, Nové Bystřice a místostarosty Dačic. Výsledkem byl závěr, že před rozhodnutím musí být provedeno konkrétní šetření intenzity dopravy v atrakčním obvodu měst a na jeho základě znovu požádáno o vyjádření vedení DI Policie ČR Správy JčK a Krajské hygienické stanice.

Průzkum

Ve dnech 14. až 25. září 2009 bylo provedeno sledování intenzity dopravy na silničních hraničních přechodech Nová Bystřice a Slavonice a silnicích II. třídy č. 128 (N. Bystřice – J. Hradec), 152 (N. Bystřice – Slavonice), a 406 (Slavonice – Dačice). Sledování provedlo 24 studentů Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v J. Hradci, kteří studují obor „Provoz a ekonomika dopravy“ a kteří tak mohli vykonat odbornou praxi a seznámit se s problematikou rozhodovacích procesů v dopravě. Sčítání proběhlo v šesti dnech, na šesti sčítacích místech, vždy od 8 do 16 hodin.

Závěry

Na základě tohoto sledování a hodnocení stávající i výhledové hospodářské situace v tomto regionu bylo možno vyslovit následující závěry :

1.) Směrová a časová nerovnoměrnost přepravy a jí odpovídající intenzita provozních zátěžových proudů je m i n i m á l n í na všech uvedených silnicích. Uvedený stav je důsledkem nízkého hospodářského potenciálu daného územní, nízkého stupně osídlení s malým počtem obyvatel.
2.) Velmi důležitým faktorem je skladba motorových silničních vozidel, kdy vozidla s nosností nad 3,5 tuny tvoří z celkového počtu vozidel 12 – 16 % a kamiony nad 10 tun jen 3 –7 %.
3.) V dlouhodobém časovém horizontu se v tomto mikroregionu nedá počítat s výrazným nárůstem výrobních kapacit a tím nárůstem přepravních a zátěžových proudů s odpovídajícím počtem vozidel.
4.) Pokud jde o skladbu typů nákladních automobilů největší procento z celkového počtu tvoří automobily lehké (do 3,5 t) a to 75 –85 %. Tyto automobily převážně přepravují zboží určené k místní spotřebě.
5.) Těžké nákladní automobily (nad 10 t) převážně přepravují dříví do Rakouska (přechod N. Bystřice) po silnici II/128 ve směru od J. Hradce.
6.) Z podrobných číselných údajů je možno uvést :
– hraniční přechod N. Bystřice (oba směry) průměrný počet kamionů za hodinu 7, průměrný počet všech vozidel za hodinu 53,
– N. Bystřice – Slavonice (oba směry) průměrný počet kamionů za hodinu 1,9 (kamiony, které by potenciálně mohly jet přes přechod ve Slavonicích),
– Slavonice – Dačice (oba směry) průměrný počet kamionů za hodinu 1,1.

Je možno konstatovat, že z konkrétních (!) údajů vyplývá, že zatížení sledovaných silnic II. třídy je nízké a případné odstranění dopravní značky B4 na hraničním přechodu Slavonice – Fratres zakazující vjezd vozidel s nosností větší než 3,5 t nebude mít za následek významný vzrůst těžké nákladní dopravy.

Slabé zátěžové proudy zboží a osob v atrakčním obvodu železniční trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice nejsou budoucí zárukou její ekonomické efektivnosti. Ztráty z provozování dopravy a přepravy na uvedené trati by zatížily rozpočet provozovatele dráhy a drážní dopravy. Bohužel situaci by nezlepšilo ani převedení části přepravy zboží a osob ze silnice na železnici.

Závěry byly projednány s vedoucím DI Policie ČR Správy JčK, který podpořil zprůjezdnění přechodu ve Slavonicích. Ředitel Krajské hygienické stanice souhlasil s umožněním zkušebního provozu s tím, že v jeho průběhu se uskuteční kontrolní měření dodržení hygienických limitů hluku a v případě potřeby budou přijata další opatření. Obecně připouštíme, že velká intenzita těžké nákladní silniční dopravy je rušivým elementem kvality života obyvatel v přilehlé oblasti. Ve sledovaném území, ale v žádném případě o vysokou intenzitu nejde v současné, ani v budoucí době. Proto není aktuální ani budování investičně náročných obchvatů.

Na druhé straně je třeba dodat, že nákladní automobily nejezdí pro zábavu, ale dopravci uspokojují přepravní potřeby, bez kterých by existence společnosti nebyla možná.

Zdeněk Žemlička