VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Několik vět o Expedici Bari 2010 na jih Itálie

Jindřichův Hradec/ Itálie – Myšlenka zahraničních expedic našeho Klubu historie letectví, dokumentující osudy čs. válečných letců, vznikla v roce 1994.

22.6.2010
SDÍLEJ:

Členové expedice během pátrání po jednom z polních letišť 15. USAAF v oblasti Foggia. Nápomocen nám byl jeden z místních obyvatel (druhý zprava), který si vytvořil bydlení v bývalém objektu válečné základny.Foto: Vladislav Burian

O rok později jsme se poprvé vydali do neznáma. Během následujících let jsme realizovali celkem třináct projektů, během kterých jsme projeli přibližně 60 tisíc kilometrů po Evropě od severovýchodní výspy Polska až po Orknejské ostrovy a dokázali zde zmapovat všechny hroby čs. aviatiků z let 1939 – 1945.

Po dvouleté pauze, kdy jsme se věnovali vytvoření a posléze rozšíření expozice Leteckého muzea v Deštné, jsme se letos rozhodli navázat na naši předešlou práci a vydat se za kolegy z belgického klubu BAHA. S nimi jsme chtěli zmapovat místa dopadů čs. válečných letců RAF na území Belgie a části Nizozemska. V únoru však došlo k výrazné změně trasy, a to především díky dohodě mezi vedením Muzea Jindřichohradecka a naším Klubem ohledně pořízení dokumentů a případně i získání terénních dobových artefaktů z letišť 15. USAAF (americká letecká armáda) v oblasti jižní Itálie do připravované expozice Bitvy nad Jindřichohradeckem v renovovaných prostorách muzea.

Rozdělení úkolů

Přípravy trasy se ujal kolega Radek Novák „Slunéčko“, každý další člen expedičního týmu měl jasně dané úkoly. Především díky podpoře projektu ze strany firmy Prášek F.B.T. s.r.o. jsme v posledních dnech před odjezdem mohli prodloužit trasu o několik set kilometrů, a to až do oblasti působení spojeneckých letců, včetně našeho W/C Josefa Hanuše, na Maltě. Slavnostní start se uskutečnil ve čtvrtek 27. června v 17 hodin a poté jsme pokračovali non stop jízdou až do oblasti Foggia, následně pak do Bari na samotném jihu Itálie. Obě tato místa se úzce váží k působení amerických stíhacích a bombardovacích jednotek, které odtud vzlétaly k plnění operačních úkolů během tzv. „války o pohonné hmoty“ nad Němci okupovanou Evropu.

Ve čtvrtek 24. srpna 1944 se po sedmé hodině ranní vzneslo více než sedm set letounů B-24 Liberator, B-17 Flying Fortress, P-51 Mustang a P-38 Lightning a vydaly se na tři strategicky významné cíle v Protektorátu Čechy a Morava. Prvním byla chemická rafinerie v Kolíně, dalším chemička v Pardubicích a třetím tamní letiště stíhačů Luftwaffe. Po návratu od Pardubic Němci nad Jindřichohradeckem sestřelili čtyři letouny B-24 Liberator (Vlčice, Lomy, Číměř a pravděpodobně Krvavý rybník), sami však přišli o více než patnáct stíhacích strojů.

Polní letiště

Znalí těchto historických faktů jsme v terénu dohledali řadu bývalých polních letišť 15. USAAF. Z některých po válce vznikly sportovní aviatické kluby, v Bari je velké dopravní letiště. I když jsme se setkali s několika pamětníky a v terénu objevili zpustlé objekty bývalých letištních objektů, i přes sebe větší snahu a prvotní optimismus jsme zde nenalezli žádné dobové artefakty z válečných strojů. Pořídili jsme však několik desítek minut videozáznamů, které by po sestříhání měly být podkladem pro „smyčku“ promítanou v muzejní expozici bitvy nad Jindřichohradeckem.

Další trasa nás zavedla na ostrov Sicílie, kde jsme prováděli mapování bývalých polních letišť. Za všechny bych rád připomněl bývalou základnu v Messině, která byla užívaná Američany s letouny P-40 Warhavk. Nyní je zde běžná obytná zástavba, která ani náznakem nepřipomíná období válečné vřavy a událostí s tím spojených. Se Sicílií se pojí také spojenecká bojová „Operace Husky“ z července 1943. Tehdy se vylodili na jihu a jihovýchodě ostrova na plážích Pozzalo, Granelli, San Lorenzo, Avola a Syrakusy. I když byla operace úspěšná, tragické osudy těch méně šťastných vojáků připomínají nekonečné řady bílých náhrobků na několika zdejších spojeneckých hřbitovech.

Noc na pláži

Před dvoudenní cestou na Maltu jsme obdobně večerům předcházejícím přenocovali pod širým nebem, tentokrát na invazní pláži Pozzalo. Po hodině a půl jízdy rychlotrajektem nás doslova a do písmene Malta všechny uhranula na první pohled. Skalnatý ostrůvek rozlohou mnohem menší než náš okres, kde na pevnině vstoupíte do zcela jiného světa. Díky dlouhodobému výraznému vlivu Velké Británie se zde jezdí vlevo, používají zde mimo archaických i britské dvoupatrové autobusy, avšak oproti jihu Itálie je zde čisto a pořádek. Úzké ulice a vysoké domy z bílého kamene chrání turisty i místní obyvatele před žhnoucím sluncem. Rozlehlé paláce a historické budovy jsou často spojovány s působením řádu maltézských rytířů či řady bohatých obchodnických rodů.

Naše cesty však vedly především polními stezkami a silnicemi čtvrté kategorie po okolí i vnitrozemím pusté a žárem vyprahlé krajiny. Přesto se nám postupně podařilo dohledat a prozkoumat všech šest původních polních spojeneckých letišť, v lepším případě i s původním hangárem, který byl předělán na „prasečák“. Některé z nich se úzce váží na působení čs. pilota Josefa Hanuše, který patřil mezi ostřílené piloty zde působící 600. britské stíhací perutě.

Na ostrově platí, že všechny cesty vedou do Valletty, hlavního města Malty, takže se zde vlastně nedá ani ztratit. Na nedaleké bývalé základně RAF v Ta Quali (Takali) jsme se dle plánu setkali s kolegy z místního leteckého klubu. Obdobně nám mají své aviatické muzeum, pravda, na rozdíl od nás mají více prostoru a tím pádem i vystavených více letadel, včetně legendárních válečných stíhaček Hurricanne a Spitfire. První z nich našli v moři a po dlouhých letech rekonstruování ji v plné kráse představili veřejnosti.

Muzeem nás osobně prováděl vedoucí klubu Tony Spiteri, se kterým jsme také dojednali spolupráci do příštích let. Navázání osobních kontaktů, výměnu informací a v budoucnu případně i menších dobových artefaktů považujeme za jeden z největších úspěchů této expedice. Po opuštění Malty podvečerním trajektem 3. června 2010 jsem se již vraceli směrem k domovu. Na Sicílii jsme pokračovali v dokumentaci bývalých polních válečných letišť, avšak ani v jediném případě jsme nezaznamenali úspěch v nalezení jakéhokoliv dobového artefaktu dokládajícího zde činnost leteckých jednotek. Cestou na trajekt jsme vyjeli autem až do výšky asi 2 500 metrů nad mořem pod hlavní vrchol sopky Etna, odkud jsme plánovali natočení posledních záběrů do dokumentu. Přestože jsme měli celou expedici štěstí na počasí, s optimální cestovatelskou teplotou mezi 25 až 30°C, na Etně z ničeho nic přišla zima, ledový vítr a večer napadl na vrcholku sopky sníh.

Od soboty 5. června jsme jeli přes celou Itálii a Rakousko téměř bez zastávky zpět do Čech. Kdo to nezažil, neuvěří. Téměř 2 500 km cesty, ale díky zkušenosti řidičů jsme vše zvládli na jedničku. Do J. Hradce jsme se vrátili v neděli 6. června po 11 dnech, respektive 238 hodinách a ujetých 5 700 km. Výsledky expedice Bari lze považovat za úspěšné a v řadě případů nám pomohly k navázání spolupráce s dalšími kluby a leteckými fandy na jihu Evropy.

Až budeme v listopadu dělat přednášku o tomto zahraničním projektu, na osobní zážitky se přímo budete moci zeptat jednotlivých účastníků, což byli: Radek Novák, Vladimír Vondrka, Zdeněk Krupička, Karel Vlk, Jiří Růžička, Karel Maršík, Miroslav Homola a Vladislav Burian. Tak na shledanou u zážitků z „Expedice Bari 2010“.

Vladislav Burian

22.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek.

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Celkové náklady na zhotovení repliky byly 94 600 Kč a z toho příspěvek kraje (dotace) činil 50 000 Kč.
4

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

V úterý se můžete setkat s bájnými i reálnými postavami či s kováři

Jindřichohradecko - Kam za kulturou? V úterý si můžete vyrazit na zajímavé filmy nebo na Kovářské dny.

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení