Jindřichohradecká nemocnice neustále modernizuje a rozrůstá se. Za několik posledních let se její areál změnil k nepoznání, vyrostl zde nový pavilon, rekonstrukcí prošla velká část oddělení a další přijdou na řadu. Minulý týden byly vztyčeny první pilíře novostavby dětského oddělení, které na zeleném vzniká za pavilonem D a jehož stavba přijde na 93 milionů korun. Jen v loňském roce vytvořila nemocnice 46 nových pracovních míst a právě tady nastává problém. Zdravotnického personálu se totiž akutně nedostává v celé republice a ani Jindřichův Hradec není výjimkou.

„Co se týká lékařů, jsme na tom velice slušně. S čím se ale potýkáme, to je střední zdravotnický personál a nejsme v tom zdaleka sami," postěžoval si náměstek ředitele a zároveň primář oddělení ARO Vít Lorenc, který jádro těchto komplikací vidí ve špatně nastaveném vzdělávacím systému. Za pravdu mu dává i ředitel Miroslav Janovský, jenž je toho názoru, že zlepšení nepřinese ani zamýšlená změna, která počítá s tím, že sestry budou studovat čtyři plus jeden rok. „To prakticky není v Hradci použitelné. Musely by totiž dojíždět do Českých Budějovic nebo do Písku. Taková forma studia je totiž možná pouze u vyšších odborných škol, ale jinde ne," vysvětlil ředitel.

Zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil pro všechna oddělení je prý prioritou.

Jak doplnil ředitel Miroslav Janovský, neponechává hradecká nemocnice, co se týká zdravotnického personálu, nic náhodě.

„S mým náměstkem primářem Lorencem dokonce objíždíme školy a snažíme se sestry i lékaře vyhledávat aktivně, což se nám mnohdy daří," poznamenal.

Podle primáře Víta Lorence je takový přístup klíčový. „Při rozvoji nemocnice můžeme zrealizovat leccos, ale bez personálu by to nebylo nic platné," tvrdí Vít Lorenc.

Právě včera přitom skládaly maturity z odborných předmětů studenti oboru sociální činnost jindřichohradecké Střední zdravotnické školy, mezi nimi i Lucie Michalíková. Ta si chce po škole najít práci ve svém oboru a zároveň dálkově studovat. V Jindřichově Hradci ale zůstat nechce. „Jsem ze Suchdola, nejbližší příležitost by byla třeba v Třeboni nebo ve Velenicích, ale já bych chtěla do Budějovic, do nějakého zařízení jako je léčebna dlouhodobě nemocných, což je blízko mému oboru," říká maturantka.

Jak však uvedla vedoucí odborné praxe Ludmila Stejskalová, většina studentů střední zdravotnické školy pokračuje dál na vyšší odborné nebo vysoké škole.

„Je to dáno nastavením vzdělávacího systému, je to nutnost. Pokud by do budoucna stačil jen rok dalšího studia k tomu, aby sestra mohla samostatně pracovat bez nutnosti odborného dohledu, nějaký efekt, co se týká zvýšení počtu zaměstnanců, by to mít mohlo," míní.

Milan Soldán, Petra Lejtnarová