O veřejnou diskuzi ve Slavonicích byl mizivý zájem

Už z pohledu do prázdného sálu bylo patrné, že něco není tak úplně v pořádku. Z radnice nepřišel vůbec nikdo, což zbylí účastníci přijali poměrně s nelibostí.

A jak zmínil Pavel Hložek, zástupce euroregionu Silva Nortica, pod jehož hlavičkou se projekt realizuje, město asi není bez problémů. Právě náznak jakési váznoucí komunikace mezi lidmi se táhl jako červená niť celým odpolednem.

„I když nikdo z radnice nepřišel, není to důvod k nějaké negaci. Chceme, aby Slavonice měly z projektu profit,“ uvedl Hložek.

Pak už zpracovatel analýzy Milan souček, někdejší starosta Slavonic, vysvětloval, že materiál je rozpracovaný, a že stále přicházejí různé připomínky od veřejnosti. „Analýza je jen odraz skutečnosti v zrcadle. Každý tvůrce vidí něco jiného a proto byl záměr, aby lidé mohli spolupracovat, říci, co dál,“ vysvětluje Souček.

Jak vyplývá z konceptu, tak se zde stejně jako v mnoha dalších místech pohraničí projevuje negativní demografický vývoj, který ale víceméně kopíruje obecnou situaci v celé Evropě.

„To znamená, že i Slavonicko se vylidňuje a je potřeba zapojit více mozků. A každý nápad jak pomoci může být platný,“ pokračuje Souček.
A co by podle něho Slavonicím pomohlo? „Především uklidnění mezilidských vztahů. Aby se využil dar řeči a začala se používat vzájemná domluva. Nemělo by se na nikoho dívat jako na náplavu. První nové osídlení přišlo po odsunu Němců, pak přišla vlna Vietnamců, kteří jsou našimi občany, umělců a tak dále. Hlavní je nekastovat. Je zde hodně ekonomicky aktivních obyvatel, kteří buď nemají práci a nebo pracují za špatné peníze. A od ekonomiky člověka a rodiny se vše odvíjí. Je třeba, aby měl peníze na živobytí, ale zbývalo mu i na odpočinek a zábavu,“ doplnil Souček.

Mladou slavonickou generaci v sále zastupoval student „techniky“ Vojtěch Trčka, který zdůrazňuje, že ve městě hlavně chybí možnost zábavy pro mladé, a to jak kulturní, tak i duchovní. „Já jsem pyšný na to, že jsem Slavoničák, na jednu stranu bych tady chtěl zůstat, ale na druhou rád cestuji. A tady se i špatně hledá práce, spíš jsou zde podnikatelé, obchodníci, ale pro strojaře moc šancí není,“ míní mladý muž.