Obce svádějí mezi sebou boj o školáky

„Některé naše děti jezdí do školy do Dačic. Je to dané tím, že tam jedou ráno rodiče do práce, a tak je berou s sebou. A i když naše škola ve Velké Lhotě, respektive školní družina nabízí hodně kroužků a činností, ve městě je víc možností, jako například hudební škola,“ říká starosta Volfířova Ladislav Bartušek. Podle jeho slov dříve do Velké Lhoty jezdívaly i děti z nedalekých Mysletic, ale teď, a pravděpodobně i příští školní rok, budou dva žáci do minimálního počtu dětí chybět.

„Podle prognóz by se situace poté opět měla zlepšit,“ dodal.
I když ve Strmilově podle slov starosty Jaromíra Krátkého je škola zatím zcela zaplněná, dětí také pomalu ubývá. „Hledáme cesty, jak naplněnost školy udržet i do budoucna. Jednali jsme například v Zahrádkách, odkud k nám zatím jezdí jedno dítě. Pochopitelně těžko měnit, když děti někam dojíždějí, ale chceme začít hlavně u budoucích prvňáčků. A protože ráno je k nám ze Zahrádek špatné spojení, nabídli jsme, že bychom děti do školy svezli naším autem,“ říká starosta Strmilova.

Ne všude ale Strmilovští při vyjednávání uspěli. Například v Popelíně, kde je 1. až 3. třída, jsou obavy, že by pak začaly děti rovnou od 1. třídy jezdit do Strmilova a školu by se nepodařilo udržet.

Jinou cestou motivace jdou v Dešné na Dačicku, kde obec každému školákovi přispívá tisícikorunou na školní pomůcky. Dítě nebo jeho rodiče podle starosty Aloise Adama nedostávají peníze na ruku, ale každý žák má zřízené jakési konto, ze kterého se obnos upisuje.

„Máme školu od 1. do 5. třídy a za dobu, kdy ji žák navštěvuje, to dělá pět tisíc, což není zrovna málo. Snažíme se i oslovovat jiné obce, škola má vlastní propagační materiály, ale nejlepším zviditelněním by měla být kvalita výuky, což je i cílem školy,“ zdůrazňuje Adam.
Mrzí ho ale, že se najdou i rodiče, kteří děti začnou posílat do jiné školy a používají to jako jakýsi nástroj pomsty.

„Stává se také, že starší sourozenec už navštěvuje jinou školu a tam začnou rovnou posílat i mladší dítě,“ zmínil s tím, že kolikrát i místní necítí sounáležitost s obcí.

Ale prapůvod problémů s nedostatkem žáků vidí v tom, že je v okolí málo pracovních příležitostí.
„Ve skutečnosti nejvíce potřebujeme mít práci pro mladé lidi, aby nám neodcházeli. Je to taková spirála úpadku a obec v tomto směru může jen těžko pomoci, i když zřizujeme veřejně prospěšné práce, ale to není pevné zaměstnání,“ dodal.