„Nejprve jsme čerpali vodu. Pak se odtud asi hodinu ozývaly zvláštní zvuky. Když zvuky zeslábly, teprve jsme se odvážili spustit dolů,“ popisuje první kroky speleolog Václav Kocmánek. Narušený vstup si museli vyztužit smrkovým trámkem.


Nadšenci z občanského sdružení Speotilus objevili menší jeskyni, která po devíti metrech končí závalem. Průzkum byl podle Václava Kocmánka obtížný. Pohyb znesnadňovala vrstva bahna. Mlžily se také objektivy fotoaparátů.


Obecní studna se nachází ve svahu, je hluboká asi dva metry. Dříve se z ní v obdobích sucha brávala voda. První pokus o její prozkoumání se objevil před asi třiceti lety. Byl u toho i František Hildebrand, tehdejší předseda národního výboru a velitel dobrovolných hasičů: „Tenkrát jsme vzali stříkačku, bylo to v létě, a vysáli jsme studnu. Byl tam asi splav, pořád tam něco hučelo. Nevěděli jsme, co to je. Pak jsme tam vlezli.“


Polím nad svahem s tajemnou studnou se říká Vlčí jámy. „Můj otec vyprávěl, že se tam kdysi propadl někdo s koňmi,“ zavzpomínal starosta Šenekl. V průměru asi 30 metrů prý poklesla zem. Když do té díry člověk vlezl, tak neviděl ven. Podle jiných vzpomínek zase v době sucha v létě 1948 bylo poznat, kde jsou asi štoly – rostlo tam údajně nižší obilí.


Podle archeologa Milana Vokáče se ve středověku na Opatovsku těžilo zlato. A to jak v říčce Brtničce, tak v podzemních žílách. „K objevu zlata došlo někdy ve 13. století v době kolonizace zdejší krajiny,“ přiblížil vzdálenou historii archeolog Vokáč. Dolování prý dodnes dokládají některé místní názvy a tradice, zavalená ústí štol a šachet, rýžovnické kopečky nebo pozůstatky úpravny ve Zlatomlýně. „Ložisko na Vlčích jamách bylo otevřeno svislými šachtami a odvodňovací štolou,“ vysvětlil Milan Vokáč.


„Pamětníci tvrdí, že tady v Opatově byly dva vstupy do štol. O tom druhém se už ale dnes neví, kde je,“ řekl starosta městyse František Šenekl.

Skupina Speotilus se chystá v průzkumu studny na jaře pokračovat.