Řidiči projíždějící Jindřichohradeckem by se v budoucnu mohli setkat s dopravní značkou, která je známá spíše ze severských zemí. O umístění označení „Pozor los" mimo jiné i v našem regionu totiž usiluje ochranářský spolek Česká krajina.

„Dopravní nehody představují jednu z hlavních příčin úhynu losů u nás. Na silnicích a železnicích přijde o život zhruba čtyřicet procent uhynulých losů. To je přibližně stejný podíl, jako mají na úbytku těchto ohrožených savců pytláci," zdůvodňuje snahy ochranářů Libor Dostál, ředitel České krajiny.

Jak ale upozorňuje jednatel jindřichohradeckého Okresního mysliveckého spolku Pavel Průša, nemělo by zavedení nového dopravního značení v praxi velký smysl.

„Nedokážu si představit, kam by takovou značku asi umístili. Ta populace je značně rozptýlená a navíc migruje. Pamatuji případ losa, kterého uspávali u Humpolce, aby se dostal přes dálnici a za několik dní už byl viděný u Kardašovy Řečice. Smysl to má například v Norsku či Švédsku, kde jsou všechny silnice oplocené až na některé úseky, a tam je to pak právě touto značkou označené," poznamenal Pavel Průša, který v okolí Jindřichova Hradce pamatuje celkem tři střety s majestátními severskými paroháči.

„Jednou přesně den po Vánocích to byla u Rodvínova losice, která se ale zotavila. Dostala jméno Emilka a byla vypuštěná zpět do přírody. Největší los, bohužel, nepřežil nedaleko Veselí nad Lužnicí a špatně skončila i nedávná nehoda u Českých Velenic," vypočítává Pavel Průša.

U posledně zmiňované nehody zasahoval také suchdolský hasič Ondřej Vajo.

„Šlo o střet nákladního automobilu s losicí. K této nehodě došlo u Nové Vsi. Náklaďák zůstal silně poničený a zvíře tuto srážku nepřežilo. Nedovedu si představit, že by střet nastal s osobním automobilem, kde by pravděpodobně došlo k vážnému zraněni posádky, jelikož losice mohla vážit odhadem 500 kilogramů," vzpomíná Ondřej Vajo, hasič ze Suchdola nad Lužnicí, jenž zamýšlené dopravní značení úplně nezavrhuje.

„Značka potřebná asi je, ale v dnešní době, kdy většina řidičů nedbá na rychlost ani jiné omezeni, tak se této značce spíše zasmějí, i když jistě se najdou tací, kteří ji budou respektovat," míní.

Losí populace v naší zemi není příliš veliká a odhadem čítá jen pouhé dvě desítky kusů. Spatřit takové zvíře ve volné přírodě je tedy spíše vzácnost než pravidlo, přesto se to občas někomu poštěstí.

K těmto šťastlivcům patří i Hradečák Radim Staněk.

„Asi tak čtyři nebo pět let zpátky se kráva losa evropského toulala v okolí Lásenice, kde jsem ji několikrát viděl na vlastní oči," vypráví.

Losi byli na území dnešní České republiky vyhubeni mezi 12. a 15. stoletím. Někteří autoři uvádějí jako rok ulovení posledního losa u nás letopočet 1570.

Ve druhé polovině 20. století se však losi začali do českých lesů vracet. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Do 80. let minulého století se k nám losi šířili ve třech migračních vlnách. Jejich populace dosáhla v roce 1980 podle tehdejších odhadů 30 až 50 kusů.

Od 90. let začalo losů ubývat, jak uvádí Martin Ernst z Mendelovy univerzity v Brně. „Tři mikropopulace na Bechyňsku, Táborsku a Nymbursku zanikly, další dvě velké populace na Jindřichohradecku a Českokrumlovsku se zmenšily, na Jindřichohradecku dokonce o polovinu až dvě třetiny," konstatuje Martin Ernst.