VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po stopách gobelínového umění 1. část

Jindřichův Hradec - Dvojí výročí Marie Teinitzerové (1879 Čížkov – 1960 Jindřichův Hradec ). Sláva této umělkyně, která ozářila svého času i Jindřichův Hradec, nenaplňovala často první stránky prvorepublikových novin.

27.5.2010
SDÍLEJ:

Marie Hoppe – Teinitzerová.Foto: archiv autorky

Marie Hoppe – Teinitzerová nebyla oslavována jako celebrita a přece zanechala po sobě stopu velmi silně vrytou do kulturní historie českého národa a stala se součástí evropského dědictví.

Historie gobelínů

Je tomu 100 let, kdy v jednopatrovém domě na rohu dnešního Masarykova náměstí a Růžové ulice vznikla první dílna ručně tkaných gobelínů v Čechách. (V r. 1895 byla ak. malířem Rudolfem Schlattauerem založena gobelínová manufaktura ve vesnici Zašov pod Radhoštěm, ale ta navazovala na umění lidových vyšívaček, krajkářek a tkadlen, nikoliv na původní gobelínovou tradici, jaká byla známá např. ve Francii. V roce 1908 byla tato dílna přenesena do Valašského Meziříčí.) Na Jindřichohradecku převládalo ruční tkalcovství; soukenictví zde mělo 600 let tradice, ale gobelínové umění, které přivezl do Čech již císař Karel IV. z Francie, zmizelo po husitských válkách a ani gobelíny, dovážené v době renesance a baroka z Flander a z Německa, neinspirovaly české umělce k vlastním pracím.

Dětství a vlivy

Narodila se 3.7.1879 v Čížkově na Pelhřimovsku a velmi brzy se s rodiči přestěhovala do Jindřichova Hradce, kde absolvovala v r. 1893 měšťanskou školu. (Tehdy ještě nebylo zvykem, aby dívky studovaly na gymnáziu, a proto jí rodiče umožnili doplnit si vzdělání o soukromé hodiny francouzštiny a němčiny a hru na klavír.) Jezdila k příbuzným do Brna, kde navštěvovala malířskou školu Zdeňky Vorlové.

Mladá Marie získala smysl pro vnímání struktury a barevnosti textilu již v dětství, kdy podle jejích vlastních vzpomínek chodívala s matkou vybírat látky do obchodu a především ji inspirovaly ústřižky barevného hedvábí, který jí nosíval její bratranec z opravárenské dílny pestrobarevných slunečníků.

Studia

Počátkem dvacátého století navštěvovala školu profesora Böhma ve Vídni, neboť to byla jediná škola, kde směly studovat ženy, které neměly přístup do akademie. Po získání plnoletosti byla přijata – jako jedna z prvních žen – na uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Odtud odešla do Berlína na Vyšší tkalcovskou školu, kde se jí otevřela obrovská škála inspirace a informací o textilních technikách. Navíc se jí podařilo získat stipendium do Švédska, Dánska a do Francie. Ve švédském Lundu se naučila barvit rostlinnými barvivy a studovala tkaniny typické pro jižní Švédsko, v Kodani navštěvovala soukromou tkalcovskou školu a v Paříži slavnou gobelínovou dílnu a seznámila se s proslulou textilní výrobou v Lyonu. Nevynechala ani Anglii, kde se dostala do Morissova tkalcovského závodu a cestou domů prostudovala ještě švýcarské lidové textilie. V roce 1908 se vrátila do Prahy a spolu s významnými umělci – Zdeňkou Braunerovou, Janem Konůpkem, Pavlem Janákem či V. H. Brunnerem pracovala pro družstvo ARTĚL, které mělo v r. 1908 svůj pavilon na jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory.

Založení Artělu, na němž se podílela, bylo výsledkem snah a plánů několika českých umělců, vyjadřujících vůli „vzkřísit smysl pro výtvarnou práci a vkus v denním životě“, což v soudobých měšťanských interiérech nebývalo zvykem. Nejprve vytvářeli drobné věci: dřevěné hračky, malované krabice, látky a keramiku, výzdobu a vazby knih, později nábytek, šaty, šperky. Marie Teinitzerová pro Artěl tkala tkaniny s „brošovaným“ vzorem, tak jak se podomácku dělaly na Strmilovsku.

Založení dílny

V roce 1909 si v Praze založila vlastní podnik – Umělecké textilní dílny, které v dalším roce přenesla do rodného domu jejího otce v Růžové ulici v Jindřichově Hradci. Tak se zde 1. července 1910 zrodila Umělecká textilní dílna tkaní, barvení a vyšívání s podtitulem „pro techniky slovácké a skandinávské.“

Severský styl bydlení a výrobky lidové tvořivosti jí byly inspirací, aby jednou učila této tvůrčí práci dívky na Jindřichohradecku, a aby je vzdělávala ve vkusu moderní evropské užitkové kultury. Další inspirací jí byla škola ruského lidového umění, když objevila knihu o proslulé výtvarné dílně kněžny Tényševové v ruském Talaškinu. Její vlastní dílna byla zpočátku vybavena třemi stavy; dva byly dovezeny ze Švédska a Norska a třetí byl obyčejný, takový, na jakém tkali domácí tkalci látky pro export do Vídně a tkaniny s orientálními motivy pro Turecko.

Sabina Langerová

27.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Policie - ilustrační snímek

Mladý řidič při nehodě vypadl z auta, později zemřel

Motor ve Strakonicích udolal Plzeň.

Motor má cenný plzeňský extraligový skalp

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Jižní Čechy – Krajské fotbalové I. třídy mužů odstartovaly novou sezonu předehrávkou 2. kola.

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Ostojkovice - Až od Třebětic, ze silnice spojující Jemnici s Dačicemi, byla vidět bělostná boží muka vsazená do krajiny poblíž Ostojkovic.

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení