O nebezpečí zde často hovoří také řidiči, neboť úsek není osvětlen a chodci i cyklisté jsou často vidět až na poslední chvíli.

Navíc nově tudy denně chodí i pracovnice azylového zařízení Klokánek, které většinou jezdí s kočárkem a ještě mají kolem sebe hrozen malých dětí.

Od železničního přejezdu vede sice ještě kousek chodník, který je i osvětlený, ale končí u plotu společnosti Mihos. Pak se silnice zužuje kvůli mostku přes potok a pěší se nemají autům jak vyhnout.
Mezi dlouholeté propagátory chodníku patří například Ladislav Zahradník z Kopečku, který od existence Klokánku zařídil pokácení křovin, které bránily výhledu při vyjíždění z areálu azylového zařízení.

„O chodníku jsme s vedením města mnohokrát jednali, dokonce je hotový i projekt, ale jeho realizace nejdříve začne, až bude hotová kanalizace, která se má protahovat až k tenisové hale,“ říká Zahradník a dodává, že na nedávném setkání občanů se starostou se hovořilo i o chodníku za odbočkou ke Klokánku podél sportovní haly, kudy chodí děti na procházky.

„Ty ženy z Klokánku to nemají vůbec jednoduché, přímo u železničního přejezdu je navíc obrovská louže, které se musejí vyhýbat,“ doplnil Zahradník.

Vedoucí jindřichohradeckého Klokánku Emílie Popelková si hlavně přeje, aby byl chodník co nejdřív, než se něco stane.

Vedoucí azylového zařízení Klokánek Emilie Popelková potvrzuje, že s městem již o situaci také jednali.

„Chodník se zde plánuje. Ještě jsme chtěli, aby se prodloužil kolem haly, kudy chodíme s dětmi na procházky, ale to se zatím nedaří. Máme hodně dětí, tety jezdí s kočárky, nemají se jak autům vyhnout, je to neosvětlené. Kdyby se zde alespoň zpomalila doprava, udělal nějaký retardér. Když bychom šli po chodníku u jatek, tak zase dál není žádný přechod pro chodce. Na druhé straně silnice se můžeme alespoň víc se uhnout na parkovišti před Staviservisem, kde je také alespoň trochu světla,“ popsala nebezpečí Popelková.

Prakticky úplně stejně se vyjadřují i řidiči, kteří tudy denně projíždějí. Za snížené viditelnosti chodce, ale i neosvětlené cyklisty uvidí na poslední chvíli.

„Je to velice nebezpečné, provoz chodců je tam po celý den a teď k tomu ještě přibyly děti z Klokánku. Ženská tlačí kočárek, okolo snad i pět dětí, drží se jen za ruce, kdyby se nějaké vytrhlo, ani nechci domyslet. A když jede auto, tak ani nemají, kam se uhnout. Ty ženské musí zažít hrozně strachu. Na můstku je silnice ještě zúžená, dále je nepřehledná zatáčka a barák, za který není vidět,“ říká pocity z pozice řidiče Aglaia Vojtíšková z Jindřichova Hradce a není jediná.

Všichni se ale shodují na tom, že by se měl chodník začít rychle řešit a nečekat, až se zde stane nějaká tragédie.

Mnozí lidé navíc připomínají několik let starou událost, kdy se rozšiřovaly firmy na Pražském předměstí a lidé zde chodili do práce po silnici. A chodník byl v nedohlednu, i když firmy nabízely, že by se podílely na jeho výstavbě. Až když auto u mlékárny srazilo jednu ženu, která na místě zemřela, věci se daly do pohybu. To by si však nikdo nepřál zažít znovu.

Situaci ohledně budování chodníku u Klokánku komentoval i jindřichohradecký starosta Stanislav Mrvka: „Z toho důvodu, že nebyl schválen nový územní plán, bude proces s vybudováním chodníku vedoucího od Klokánku zdlouhavý, jelikož některé pozemky nejsou v majetku města. Nový územní plán s touto komunikací počítal a pozemky by nám byly převedeny bezúplatně. Jedna část vedoucí okolo mostu je již naprojektována.“

Starosta Mrvka nadále vysvětlil, že pokud bude vedení města nadále uvažovat o prodloužení další části chodníku, čekala by ho nemilá věc.
„Museli bychom nyní za převod pozemků platit nemalé částky. Čeká nás tedy proces projektování a vyjednávání. V tomto okamžiku řešíme úpravu chodníku po levé straně komunikace, aby byla zajištěna alespoň základní bezpečnost chodců,“ vysvětlil Mrvka.