VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč podpořit samostatnost Otína?

Otín - Při první kontrole anketních schránek, 3 dny od instalace, jsme zjistili, že do nich bylo vloženo celkem 148 odpovědí, z nichž byla téměř polovina pro oddělení Otína a polovina proti.

28.4.2010 1
SDÍLEJ:

Část lidí z Otína chce rozvod s Jindřichovým Hradcem. Foto: Deník/Jana Hýbková

Zajímavé na tomto prvním zjištění byl fakt, že většina příznivců osamostatnění je ze staré části Otína ( ze schránek Pneuservis Janák), odpůrců naopak z Jitky a Bobelovky (schránka v prodejně Jednota).

Vezmeme-li v úvahu, že podle údajů zaslaných ing. Přibylem žije v Otíně 900 právoplatných voličů, k otázce osamostatnění se dosud vyjádřilo pouze něco přes 16 procent lidí žijících v této části města. To znamená, že zbylých 84 procent, tedy 752 obyvatel, se zatím z jakýchkoliv důvodů nevyjádřilo, nejspíš z důvodu nedostatku potřebných informací, nebo z důvodu nezájmu o tuto problematiku. O první příčině vypovídá jeden z anketních lístků, na který respondent(ka) napsal(a), že zatím neví, že ke kvalifikovanému rozhodnutí potřebuje odpovědi na následující otázky:

l./ Jaký bude ekonomický přínos?
2./Sníží se platba za odvoz odpadků?
3./ Sníží se daň z nemovitostí?
4./Zlepší se údržba komunikací, zejména v zimě?
5./Zlepší se dopravní obslužnost?
6./Zlepší se dohled nad dodržováním pořádku v obci?
7./Jak se osamostatnění projeví na ceně vody a dalších komodit?
8./Bude mít možnost nové vedení obce uzavřít Energetické centrum?

Toto jsou zásadní otázky, které většinu obyvatel Otína zřejmě nejvíce zajímají a na které dosud nedostali odpověď, lépe řečeno, nikdo se o ně dosud nezajímal a také je neřešil.

Rádi bychom využili této příležitosti a pokusili se občanům na tyto otázky odpovědět.

Ze všech dostupných informací, které jsme shromáždili, tj. ze zkušenosti 4letého „starostování“ člena sdružení Za Otín krásnější, z informací starostů okolních obcí, z informací z MěÚ J. Hradce a dalších vyplývá, že kromě poslední otázky č.8, by bylo v silách nového obecního úřadu vyřešit kladně!!

Konkrétně, obecní úřady jsou ze zákona oprávněny místními vyhláškami, pokud nejsou v rozporu se zákonem, vydat na svém území rozhodnutí o vlastní úpravě téměř všech okruhů problémů obsažených ve výše uvedených otázkách.

1./Ekonomický přínos je závislý na schopnostech vedení obce a jeho úsilí o její prosperitu.
Z podkladů, které jsme získali od MF ČR, dostávají obce sdílené daňové příjmy dle platné legislativní úpravy, které jsou závislé na počtu obyvatel, výměry katastr. území, počtu zaměstnanců na území obce atd. V případě Otína, který je svým počtem obyvatel stejně velký jako např. Kunžak, Strmilov, Stráž/Než., by taková dotace činila cca 9 -10 mil. Kč.
Pro srovnání Kunžak – 12,7 mil. Kč, Strmilov – 12,0 mil. Kč, Stráž/Než. – 7,8 mil. Kč.

Kromě těchto příjmů získává obec další, a to např. daň z nemovitosti, poplatky za svoz odpadu, ze psů, nájemné, vodné stočné, neinv. dotace ze st. správy na ropz. škol a správu, z pronájmu a dalších. Na velké investice přesahující možnosti obecního rozpočtu může obec žádat investiční dotace – např. stavba vodovodů, čističek odp. vod, kanalizace, likvidace ekolog. škod, sportoviště, kulturních staveb atd. Z podkladů zaslaných k tomuto porovnání tajemníkem MěÚ ing. Přibylem jsme zjistili, že město J. Hradec vynaložilo na „provoz“ Otína v roce 2009 částku 5,8 mil. Kč. Pomineme-li některé sporné výdaje, např. 400 tis. Kč na úpravu zeleně v Otíně???, výdaje na kulturu 240 tis. Kč ??, výdaje na ochranu veřejného pořádku 320 tis. Kč?? a další, hospodařil by v takovém případě samostatný Otín s přebytkem cca 5 mil. Kč. Nepočítáme v této kalkulaci s příjmy od velkých firem sídlících na území Otína atd. Z těchto podkladů rovněž vyplývá, že město investovalo do Otína v posledních 15 letech celkem cca 32 mil. Kč, což znamená cca 2,1 mil. ročně. V letech 2005, 2003, 2004, 2000, 1999, 1998 však ani korunu. Největší investicí, která zásadně ovlivňuje celkový pohled na tuto oblast, je z roku 2007, a to 7,6 mil. Kč na rekonstrukci mostků. V tomto případě vydalo město ze svého rozpočtu 1 mil. Kč, zbytek 6,6 mil. Kč byl městu poskytnut z dotací.

To znamená, že město vydalo na investice v Otíně během 15 let z vlastních zdrojů necelých 1,7 mil. Kč. Jestliže v Otíně žije cca 1200 obyvatel, což je cca 6procent obyvatel, měl by být objem investic mnohem vyšší. Domníváme se, že by si vedení samostatné obce zajistilo pro své potřeby investiční prostředky v mnohem vyšší hodnotě.

2./ Obec stanoví místní vyhláškou výši poplatku obyvatel na svoz komunálního odpadu.
V případě Otína je nyní stanoven vyhláškou města poplatek ve výši 500 Kč na osobu a rok.
V případě dobré ekonomické situace obce může být tento poplatek snížen, resp. dotován z přebytku rozpočtu, např. v Kunžaku 475 Kč/rok a osobu, ve Strmilově 500 Kč/rok, v Lásenici 450 Kč/rok, Roseči 400 atd. Ve všech dotázaných obcích jsou náklady na likvidaci odpadů vyšší než příjmy z poplatků a bylo by jen na rozhodnutí obecního zastupitelstva, jak vysokou „slevu“, nebo zda vůbec, občanům poskytne. Rozhodující však je, že ve všech zmiňovaných obcích obstarává svoz odpadů AVE J. Hradec a ukládá je na skládku Fedrpuš v k.ú. Otín. Proto s ohledem na vzdálenost např. Strmilova, jsou tyto náklady vysoké. V případě Stáže na Nežárkou je situace odlišná a v jistém smyslu podobná jako v Otíně. Ve Stráži platí občané za svoz odpadu poplatek ve výši pouhých 200 Kč/rok, jelikož se na jejím území, stejně tak jako na území Otína, nachází skládka firmy provádějící svoz odpadu a tato firma hradí městu Stráž za ukládání odpadu 3,8 mil. Kč ročně.

Domníváme se proto, že by poplatek mohl být v Otíně předmětem dohody obce a AVE a stejně tak jako ve Stráži výrazně snížen.

3./ Daň z nemovitosti je víceméně podobný případ jako poplatek za odvoz odpadu. V současné době sice město snížilo koef. daně z nem. např.u objektů k bydlení o 0,6 bodu, avšak pracuje s místním koeficientem 2, který zvyšuje společně s dvojnásobně vyšší sazbou daně na rok 2010 tuto daň např. oproti Kunžaku a Strmilovu dvojnásobně. Tyto obce místní koeficient neuplatňují, a proto je v nich daň z nemovitosti poloviční. V případě Otína by to po schválení obecním zastupitelstvem mohlo být také tak. Jednoduše řečeno, pokud by to rozpočet obce dovoloval a obecní zastupitelstvo by neuplatňovalo místní koeficient, byla by daň z nemovitostí v Otíně v porovnání s J. Hradcem poloviční.

Současný systém výběru této daně zvýhodňuje město J. Hradec, jelikož veškeré příjmy z ní získává město, do místních částí, odkud pocházejí, se ve stejné výši nevrací. V případě samostatné obce si může o jejich výši rozhodovat sama obec, může koeficienty zvýšit (jakékoliv) a výnos investovat do rozvoje obce, nebo formou neuplatnění koeficientů snížit podle vlastní ekonomické kondice. V každém případě o tom rozhoduje samo a jenom zastupitelstvo obce a je pravděpodobnější, že vliv občanů na rozhodování místního zastupitelstva je v malé obci větší, než např. v J. Hradci, zvlášť v případě Otína, za který ve 29 členném zastupitelstvu „bojuje“ pouze jeden zástupce .

4./ Při zjišťování výše uvedených podkladů jsme zjistili, že obecní úřady v okolí zaměstnávají kromě administrativních pracovníků ( Strmilov 7, Stráž 4, Kunžak 5) také dělnické pracovníky, např. Strmilov 6 + 6 sezónních, Kunžak 2, Stráž 2, kteří zabezpečují všechny práce související s údržbou, úpravou veřejných prostranství, samozřejmě zajišťují údržbu komunikací v létě i zimě, a to vlastními prostředky, které obce za tímto účelem pořídily. Domníváme se, že by nová obec pro své fungování takové pracovníky potřebovala a vytvořila tak nové pracovní příležitosti jak admin. tak dělnické. Bylo by též možné využít služeb místních podnikatelů vlastnících takové prostředky, jejichž služby by byly operativnější a zřejmě levnější než současné.

5./ Dopravní obslužnost byla v místní části po dlouhém úsilí osadního výboru rozšířena o spoje do starého Otína. Další posílení spojů je proto závislé na vyhodnocení tzv. vytíženosti těchto spojů a na posouzení, zda je to nutné, či nikoliv. V zásadě jde o to, že samostatná obec si v případě dobré ekonomické kondice může dovolit po dohodě s přepravcem rozšířit počet spojů podle vlastní úvahy a potřeb občanů.

6./ Vzhled obce souvisí s bodem 4./. Je nesporné, že i když město uvádí ve svém rozboru výdajů, že vydalo v Otíně 400 tis. Kč na údržbu a výsadbu zeleně, nejsou tyto náklady v místní části vidět. Myslíme si, že kdyby samostatná obec tyto náklady skutečně každoročně vynaložila, jistě by se vzhled obce značně zlepšil. Nejen to, v Otíně chybí dětská hřiště, v některých místech asfaltové cesty, sportoviště, místo ke schůzkám zájmových skupin, k pořádání kulturních akcí atd. Na to všechno by bylo možné v případě samostatnosti pomýšlet.

7./ Ceny vody a dalších komodit by se v případě osamostatnění zřejmě příliš nezměnily a to proto, že dodavatelem těchto služeb je společnost VAK a.s., se kterou uzavírají obce na příslušný rok smlouvy o jejich výši. Nedomníváme se, že by se podařilo jejich současnou úroveň ovlivnit.

8./ Energetické centrum je v současné době majetkem ČEZu, jedné z největších a nejbohatších společností v ČR. Je na území obce a cílem samostatné obce by mělo být úsilí o maximální vzájemnou spolupráci a vstřícnost. To z toho důvodu, že pokud jsou v Otíně jakékoliv problémy s tímto podnikem, je určitě v jeho silách je v co nejkratší době odstranit a nejen to, kompenzovat obci tyto nedostatky finančními prostředky do rozpočtu obce.

Závěrem chceme ujistit občany, že motivem snahy občanského sdružení Za Otín krásnější není osobní prospěch, ale prospěch všech občanů Otína. Nelze hodnotit výhodnost nebo nevýhodnost osamostatnění finančními výhodami, peníze jsou jistě důležité. Za hlavní považujeme hrdost na místní příslušnost, nezávislost, možnost rozhodovat si o svých záležitostech sami. Víme, že to nebude jednoduché. Nyní stojí občané Otína na pomyslném rozcestí a je jen na nich, kudy se vydají. Další podobná šance se nebude opakovat.

Rozhodnou-li se občané, že chtějí zachovat současný stav, občanské sdružení jim v tom nebude bránit.

Za sdružení Za Otín krásnější
Novotný František, Hronza Zdenek, Čech Jan Ing.

Je to už pár let, co si pár pánů myslelo, že si přes „nové a nezkušené koště“ v Deníku (tedy mě) budou vyřizovat účty. Dost se divili , když jsem tyhle praktiky brzy zarazila a nepovolila. Někteří mě dávali k soudu, jiní si stěžovali u vedení. Neobstáli. Prostě proto, že Jindřichohradecký deník je moje parketa a moje kompetence a hlavně – taky moje zodpovědnost vůči lidem. Najednou mám ale pocit, jako bych se vracela. Co si taky myslet o podobném znění mejlu: „Dobrý den paní šéfredaktorko, vracím se k naší včerejší korespondenci ohledně zveřejnění naší reakce na článek ve Vašem deníku. Máme za to, že byly v poslední době poskytnuty prostory pro vyjádření odpůrců osamostatnění snad ve všech denících a týdenících, naše snahy jsou v nich prezentovány jako …“vaříme z vody… několik občanů touží po samostatnosti,“ atd. Byl poskytnut rozhovor panu ing. Přibylovi, panu Vejvarovi, panu Němcovi, osadnímu výboru, některým z nich stačily pouhé subjektivní pocity bez patřičných seriózních podkladů a byl jim dán prostor. My jsme zatím tuto možnost neměli. Obracím se proto na Vás se žádostí o zveřejnění našeho oficiálního stanoviska, které jsem po Vašem včerejším upozornění zpřesnil a které zahrnuje v podstatě náš pohled na citovanou problematiku. Stojíme si za nimi a doufáme, že pokud dáte prostor druhé straně, budete stejně jako u nás vyžadovat maximální serióznost.“ Ano, slibuji sdružení Za Otín krásnější, že budu vyžadovat serióznost – od všech. A protože nám tady pánové zamíchali hrušky s jabkama, tedy Deník s týdeníky, slibuji, že stejně velký prostor, jako má sdružení na dnešní straně 8, poskytnu klidně i panu tajemníkovi Přibylovi, místostarostům Vejvarovi i Němcovi, osadnímu výboru, ale i komukoliv jinému, kdo bude mít nějaký názor a bude o to stát. Opravdu nemám ráda „střelce“, a tak ačkoliv té „svaté trojici z Otína“ v mnohém fandím, nemůžu se zbavit dojmu, že fakta a argumenty jsou stále o krok pozadu za nápadem. Noviny sice rády poinformují, ale řešení patří jiným. Pravdu je třeba ještě hledat, milí Otíňáci. jana.hybkova@denik.cz

28.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Dynamo České Budějovice - FC Hradec Králové.
30

Přímý souboj o post lídra se chvílemi měnil v exhibici

Energetici spolu s lesníky nají plno práce u spadlých drátů před Žďárem.
118

Bouřka odstřihla od elektřiny tisíce domácností

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

Český Krumlov/ROZHOVOR/ - Režisér filmu Václav Malhour, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

Dačické náměstí rozezní údery kladiv do kovadlin

Dačice – Nejen se zkušenými mistry, ale také s mladými tovaryši černého řemesla se budou moci setkat návštěvníci Dačic, a to v rámci letošního ročníku Kovářských dnů, který začíná v pondělí.

OBRAZEM: Děbolín bavily divadelní hry

Jindřichův Hradec - Trojice divadelních vystoupení, trojice večerů. Děbolín má za sebou další divadelní festival.

Poslední den festivalu Do klobouku rozproudil náměstí

Jindřichův Hradec - Letošní ročník festivalu pouličního umění oživil centrum Hradce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení