Podle vedoucího hradecké služby dopravní policie Karla Kotila zkontrolovali celkem 110 chodců, z toho pouze osm z nich nemělo reflexní prvky. „Bylo to ale v osvětlených úsecích," upřesnil a dodal, že jednoho chodce z Bystřicka předali ke správnímu řízení.

„Jsou chodci, kteří o povinnosti mít reflexní prvky vědí, ale nenosí je, když nemusejí. My jsme zatím rozdali na 1100 reflexních pásků, 150 tašek, 20 reflexních šlí pro motocyklisty a 200 oranžových vest pro řidiče. Reflexní vesty ale mohou používat i cyklisté a chodci," zmínil Karel Kotil.

Policisté také v Hradci zastavili jednoho chodce, který měl v uších sluchátka a nereagoval ani na jejich výzvu. „Sluchátka s hlasitou hudbou jsou problém. Chodec pak neslyší blížící se auto, nevnímá, co se děje v okolí a snadno se stane obětí nehody," upozorňuje Karel Kotil.

Podle odborníků z oblasti bezpečnosti silničního provozu totiž v noci řidič uvidí chodce s reflexním prvkem na vzdálenost dvě stě metrů. Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 1,5 sekundy na to, aby si uvědomil nebezpečí a zareagoval. Za tu dobu ujede 31 metrů. A než začne s vlastním vyhýbacím manévrem, ujede od zpozorování chodce více než 150 metrů. Na tento úkon tak potřebuje řidič zhruba 200 metrů, což je vzdálenost na kterou chodce s reflexním prvkem uvidí. Z toho vyplývá, že osoba pohybující se v noci v tmavém oblečení nedává moc velkou šanci, aby bezpečně provedl vyhýbací manévr. Proto v současné době musejí být řádně v noci osvětleni a označeni nejenom cyklisté, ale povinnost mít na sobě za snížené viditelnosti a mimo obec reflexní prvky mají nově i chodci.

Na bezpečný vyhýbací manévr potřebuje řidič asi 200 metrů, včas uvidí pouze postavu s reflexními prvky. Zdroj: Deník/Lenka Novotná

I když ve městě chodci mít reflexní prvky nemusejí, policisté na všechny, kteří šli ráno v Jindřichově Hradci po chodníku kolem Kasalovy pily, apelovali, aby nosili reflexní prvky všude a hned je i rozdávali. Například Naďa Václavová s sebou měla baterku, ale v tašce. Vysvětlovala, že sama v noci moc nechodí, ale jako řidička uznává, že by chodci měli být ve tmě dobře viditelní.

„Podzimní a zimní období, kdy se krátí den a zhoršuje se sjízdnost, je mimořádně náročné na pozornost řidiče. Na kluzkém povrchu nezastaví tak rychle jako na suché vozovce. To by si měli uvědomit i chodci a cyklisté a držet se zásady být viděn," uvedla policejní mluvčí Hana Millerová.

Její slova doplnil šéf hradecké dopravní policie: „Řidiči musejí počítat s tím, že se mohou povětrnostní podmínky rychle měnit. Tam, kde za sucha projedou bez problému devadesátkou, může být nebezpečná šedesátka. Může namrzat voda z aut převážejících slovené ryby, své udělá i mokré bahno."