VYBERTE SI REGION

Rod Vítkovců: Tvrdohlavost paní Evy z Rožmberka

Jindřichohradecko - Pokračujeme v historickém seriálu o rodu Vítkovců.

21.2.2016
SDÍLEJ:

TURCI se zajatými křesťany.Foto: archiv Marcely Handlové

Před týdnem jsme opustili pannu Evu z Rožmberka uprostřed svatební hostiny, abychom ji mohli dnes, jako vdanou paní, doprovodit na hrad jejího manžela, Mikuláše Zrinského ze Serinu.
Jejich cesta vedla z Jindřichova Hradce do Rakouska, dále pak do Chorvatska, města Čakovce. Pokud bychom tuto trasu jeli dnes autem, trvala by necelých šest hodin.

Místo zámků pevnost v bažině

Sotva dorazili a Eva se rozhlédla, nevěřila vlastním očím. V Čechách byla zvyklá na nádheru zámku krumlovského, jindřichohradeckého a jiných skvostů a teď vystoupila z kočáru a spatřila před sebou pevnost, která ani v nejmenším nepřipomínala žádné ze zmíněných českých sídel. A aby byla pevnost ještě neohroženější, obklopovaly ji močály. Hrad, který dodnes stojí, byl totiž postaven na umělém ostrově.
Ale jak jsme si minule řekli, Eva byla šťastné povahy a rychle si po boku svého neohroženého „slovanského Leonídáse", jak mu později přezdívali, zvykla. Během necelých dvou let se jim narodily dvě děti a kdyby manželství neskončilo tak brzy, kdo ví…
I přesto, že tento článek měl být o Evě z Rožmberka, ráda bych se zmínila o tom, jak vlastně statečný pan Mikuláš ukončil svůj život. Musím říci, že přesně tak, jak se na pravého hrdinu sluší. Když krátce po svatbě vypukly nové nepokoje u Sigetské pevnosti, musel Mikuláš, jako vrchní velitel habsburských vojsk, pochopitelně zakročit.
O pevnost Siget se bojovalo už dlouho. Patřila habsburské straně a velký zájem o ní měla strana druhá – Turci. Bylo to totiž strategicky významné místo pro všechny zúčastněné. Když ji Turci nemohli získat, chtěli alespoň, aby ji Habsburkové nechali zbourat. Jak je jistě jasné, přistoupit na to byl by holý nesmysl.

Mikuláš se koupit nenechal

A tak se začalo opět bojovat. Pro Mikuláše to byla tentokrát ale opravdu těžká situace. Uherské vojsko bylo špatně připravené a ještě k tomu byla Turků velká přesila. Mikuláš se ale nevzdával a bojoval s takovým nasazením, že si vysloužil obdiv a úctu nepřátel, kteří mu dokonce nabídli poctu nejvyšší. Pokud přejde na jejich stranu, stane se vládcem zabraného Chorvatského království. Nabídka to byla jistě lákavá. Mikuláš však odpověděl jasně a stručně. Nechal popravit všechny turecké zajatce. Tím si vědomě podepsal ortel smrti.
Situace začínala být zoufalou. V Mikulášově vojsku bylo sotva pět set mužů a Turků bylo několikanásobně více. Historické prameny tvrdí, že dokonce padesátinásobně. Dopadlo to tak, jak se dalo čekat. Mikuláš s věrnými se stáhl do nejlépe opevněné části hradu a vyčkával. Turecká strana zapálila hrad a taktéž čekala.
Když Mikuláš viděl, že se plameny přibližují ke skladu střelného prachu, rychle se rozhodl. Vyrazil z brány se zbylým vojskem. V ruce jen šavli a štít. Bojoval statečně, ale marně. Byl zraněn tureckou střelou, zajat a setnuta mu byla hlava. Tu Turci poslali jako varování do města Rábu. Stalo se 7. září roku 1566.
Jeho hrdinské činy nebyly nikdy zapomenuty a dodnes je Mikuláš ctěn nejen v Chorvatsku, ale i v Maďarsku, jako národní hrdina. Ve městě Sigetu mu byla postavena jezdecká socha a v celém Chorvatsku a Maďarsku je na jeho památku pojmenována řada ulic, náměstí a jiných míst. Na jeho počest složil chorvatský umělec Ivan Zajc operu Mikuláš Šubrič Zrinský. Premiéra se konala roku 1876.
Paní Eva tedy ovdověla. Je jí pouhých devětadvacet. Odchází se synem Janem a dcerou za mladším bratrem Petrem Vokem do Bechyně. Nutno podotknout, že právě tito dva sourozenci si zřejmě rozuměli nejvíce. Možná právě proto byl Petr rozladěn Evinou volbou druhého manžela. Ani on a vlastně ani druhý bratr Vilém neshledávali hraběte Pavla z Gasoldu dostatečně dobrou partií pro svou sestru. Krom toho, že byl chudý, nepocházel z významnějšího rodu a ještě ke všemu to byl katolík. Rožmberkové byli totiž protestanty a bylo jasné, že Eva bude muset přestoupit na manželovu víru.

Nejen veselá, ale i tvrdohlavá

Bylo to s podivem, proč si Eva chce vzít právě tohoto muže. Podle Březana se o ní zajímalo mnoho nápadníků z Čech, Polska a i jiných krajů. Ale ona si postavila hlavu a nedala jinak. To byl také jeden z jejích povahových rysů. Tvrdohlavost.
Nakonec tedy ustoupili páni z Rožmberka a bratr Vilém vystrojil snoubencům na Krumlově svatbu. 16. září roku 1578 podala paní Eva ze Serinu svou ruku Pavlovi z Gasoldu. Bylo to dvanáct let po smrti jejího prvního muže.
Přestože si vzala Itala, do Vlach se jí prý nechtělo. Oba manželé tedy zůstali ještě nějaký čas v Čechách. Podle kronikářova svědectví „kvasili" ještě roku 1582 spolu s Vilémem, Petrem a jejich manželkami na únorovém masopustu. Pan Václav Březan podle všeho neměl na pana hraběte také dobrý názor. Pokud totiž psal o paní Evě, byl nadmíru uctivý, sděluje-li nám cokoliv o manželech z Gasoldu, drží své názory ještě na uzdě. Ale jakmile se v jeho vyprávění vyskytuje pouze pan Pavel, veškerá úcta mizí.
Jen pro představu malá poznámka kronikářova přímo z jeho knihy: „24. ledna roku 1579 odjel hrabě z Gasoldu z Krumlova se svým houfem Italiánů". Jak se zdá, měl na ně osobitý názor.

Z Itálie se vrátila jen jednou

Po výše zmíněném masopustu odjela Eva se svým mužem přeci jen do Itálie. Dobře se jim tam však nedařilo. Do Čech se vrátili už jen jednou, kolem roku 1588, kdy se zúčastnili svatby stárnoucího Jakuba Krčína s mladičkou Kateřinou Zelendarovou. Rozhodovali se v Čechách zůstat a koupit tu nějaký statek. Z tohoto rozhodnutí však sešlo a oni odjeli zpět do Mantovy. Tam Eva z Rožmberka v srpnu roku 1591 zemřela. O dalších osudech jejího manžela nemám zprávy žádné. Zřejmě nebyl opravdu pro historiky moc zajímavý.
Je pravdou, že Eva na konci života asi ve velkém luxusu nežila. Co je však téměř jisté, že se rozhodně ve svém životě nenudila.

Pozn.: Leonídás – spartský král, který položil život v bitvě u Thermopyl. I on bojoval proti mnohonásobné přesile. V jeho případě to byli Peršané a to v roce 480, našeho letopočtu.
Zdroj: J. Pánek, Poslední Rožmberkové; V. Březan, Životy posledních Rožmberků

Marcela Handlová

Autor: Redakce

21.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

"Jednička" má novou fasádu

Jindřichův Hradec – Město investovalo do oprav nejen v případě mateřských školek, ale také ve školách základních.

Budoucí zdravotníci pomáhají dětem

Jindřichův Hradec - V uplynulém týdnu jste mohli v ulicích potkat studenty, kteří prodávali srdíčka v rámci Srdíčkových dnů.

Donald Trump a jeho oblíbené konspirační teorie

Deník Washington Post vybral oblíbená témata, kterými republikánský kandidát na prezidenta Spojených států Donald Trump šokuje s oblibou okolí. Většinou jsou založeny na spekulacích, nebo byly dávno vyvráceny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies