VYBERTE SI REGION

Rod Vítkovců: Záchrana rodu na poslední chvíli

Jindřichohradecko - Pokračujeme v historickém seriálu o rodu Vítkovců.

24.1.2016
SDÍLEJ:

Šlechtický pár při tanci. Foto: archiv Marcely Handlové

O nejstarším ze synů Voka II. z Rožmberka Janovi III., který dostal vcelku neškodné přízvisko – Strakonický, jsme se zmínili už v předešlém vyprávění, protože i on byl „zapleten" do strkanic o rodový rožmberský majetek.
I když je pravda, že určitou dobu stál na té druhé, v daném případě jistě špatné straně. Dnes tedy doplníme, co je nám o tomto Rožmberkovi ještě známo.

Jan III. a všeobecné usmíření

Jan III. se narodil 21. listopadu roku 1484. Jako velmi mladý vstoupil do řádu johanitů, kde udělal celkem slušnou kariéru, jelikož už ve svých dvaatřiceti letech stanul v čele tohoto řádu. Strakonickým byl nazýván zřejmě proto, že byl právě ve Strakonicích vychováván.
Když dosáhl věku dvaačtyřiceti let, stává se po smrti Jindřicha VII. osmým vladařem Rožmberského domu. Jeho nejvýznamnějším činem na tomto postu je jistě opětovné spojení rodových statků a obnova nedílnosti panství.
V roce 1528 získal zpět od Adama z Hradce statky Zlatokorunské, které byly u hradeckého panovníka v zástavě. Tomu však předcházela jiná událost, která by se dala nazvat „všeobecným usmířením". O rok dříve, 24. února roku 1527, při korunovaci českého krále, nesl společně s nejvyšším purkrabím panem Zdeňkem Lvem z Rožmitála královskou korunu. No, není to hezké po těch všech tahanicích a bojích?

Další větev Rožmberků usychá

A než dalšího pána z Rožmberka opustíme, zmíníme se o jedné drobné, možná úsměvné příhodě, která se mu v době jeho působení stala. Roku 1530 přináší královský posel list, ve kterém velice znepokojený panovník Ferdinand I. žádá pana Jana, jako duchovního, o znovuzavedení pořádku.
V Kadani (okres Chomutov) se totiž objevil nějaký pomatený mnich, který kázal, ba přímo hromoval, aby mrtvoly pohřbených lutheránů byly ze země vyvrženy. Možná, že se král zděsil toho, jaká by nastala kalamita. I on, přísný katolík, který potíral jakékoliv jinověrství, věděl, že tato jeho snaha se většinou míjí účinkem a v zemi České je více protestantů, nežli katolíků. A tak Jan bezodkladně posílá pražského převora Mikuláše ze Stráže, aby celou věc vyšetřil a urovnal.
Jan III. z Rožmberka, řečený Strakonický, za svého života velkopřevor Řádu maltézských rytířů (johanitů), osmý vladař Rožmberského dominia, zemřel 29. února roku 1532 ve svých 48 letech. Tím usychá další z haluzí předposlední generace Rožmberků. I v této generaci, tak jako ve všech ostatních, nastává ta samá situace, o které jsme se již zmínili. Vždy pouze a jen jeden mužský potomek je schopen zajistit pokračování rodu.
A to se rozhodně nedá říci ani o dalším ze synů Voka II., Jindřichu VI., ke kterému jsou nejen historické prameny macešské, ale především sám osud. Je tristní, když po sobě člověk zanechá jen dvě data v rodovém stromě. Tato smutná skutečnost vyplývá z faktu, že se Jindřich dožil pouhých sedmi let. Narodil se 14. března roku 1487, dětství prožil u strýce Petra ze Šternberka a svou krátkou životní pouť ukončil 16. dubna roku 1494.
Dalším z bratrů, který měl ale v životě o trochu větší štěstí, byl Jošt III. z Rožmberka, třetí syn Voka II. U tohoto, v pořadí už devátého vladaře, to dlouho vypadalo, že jak nemá chuť zabývat se politikou, tak ani s tím ženěním příliš nechvátá. Toho prvního si jistě užil dosti v době, kdy se svým bratrem Jindřichem VII. bojoval o rodový majetek. Zřejmě se pak rozhodl, že už chce mít klid a bude se věnovat své největší zálibě, a to ovocnářství. Jenže člověk míní…

Jediný vhodný adept na ženění

Rod pomalu zanikal a nastupující generace veškerá žádná. Abychom si to zrekapitulovali – nejstarší bratr Jan III. byl převorem Řádu Maltézských rytířů, tudíž vázán celibátem, druhý bratr Jindřich VI. zemřel v sedmi letech, mladší bratr Petr V., řečený Kulhavý, (o něm byla už také zmínka v kapitole o boji o rodový majetek) nechtěl o ženění pro svou fyzickou vadu ani slyšet a nejmladší Jindřich VII. zemřel pravděpodobně na rakovinu varlat. Tak co naplat. Někdo se obětovat musí. A v tomto případě byl výběr velice jednoduchý. Tím jediným nejvhodnějším byl právě Jošt III. a to i přesto, že mu už bylo jednačtyřicet.
Ale začněme od jeho narození, které se uskutečnilo v Českém Krumlově, 30. června, roku 1488. Pak prameny na delší dobu umlkají a Jošt III. se vynořuje až ve chvíli výše zmíněného problému s rodovým dědictvím. Ale i to je celkem brzy vyřešeno a tak se Jošt může plně věnovat svému koníčku, který ho pohltil natolik, že o něm dokonce napsal knihu, která se jmenuje Knížky o štěpování.
A nejen zde uplatnil svůj literární a zemědělský talent. Druhým jeho dílem byl spis o hospodářství. Z toho všeho je patrné, že Jošt se rozhodně politicky angažovat nehodlal.
A dostáváme se k roku 1529, kdy je zřejmě přemluven, aby se tedy konečně oženil. Souhlasí a jeho vyvolenou je Vendelína Bohunka ze Starhembergera. Sňatek se koná v únoru roku 1529. Manželství však dlouhého trvání nemá. Brzká radost z očekávaného a narozeného potomka je vystřídána velkým smutkem. Po porodu 28. ledna roku 1530 Vendelína umírá. Je jí přibližně třicet let. Narozená dcera dostává jméno Anna a její kmotrou je sama královna Anna Jagellonská.

Poslední generace slavného rodu

Čas utíká a je potřeba se poohlédnout po další nevěstě pro pana Jošta. Potomek by sice byl, ale je potřeba mužský. A tak na Rožmberský dvůr přichází další rakouská šlechtična, Anna z Rogendorfu. Z tohoto manželství se narodí sedm dětí. Bude to poslední generace slavného jihočeského rodu.
Jošt III. z Rožmberka opustil náš svět 15. října roku 1539, když předtím „v nějaký těžký neduh neb poranění upad a drahný čas ležel." Pochován je v rodinné hrobce ve Vyšším Brodě. Na jeho místo nastupuje poslední z žijících bratrů, Petr V., řečený Kulhavý, což pro ovdovělou Annu rozhodně nebylo dobré.

Zdroj: Z. Winter, Život církevní v Čechách; V. Březan, Poslední Rožmberkové; B. Němec, Rožmberkové

Marcela Handlová

Autor: Redakce

24.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Policie pátrá po pohřešovaném muži z Majdaleny

Jindřichohradecko - Jindřichohradečtí kriminalisté v pondělí vyhlásili celostátní pátrání po pohřešovaném Janu Kuželovi z Majdaleny.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

Záchranáři mohou i za hranice

Jižní Čechy – Na opačných stranách hranice mohou od včerejška oficiálně zasahovat posádky jihočeských a hornorakouských sanitek. Umožňuje to memorandum o přeshraniční spolupráci záchranných služeb, kterou podepsali hejtmani obou sousedících regionů Jiří Zimola a Josef Pühringer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies