VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skutečným obětovaným beránkem byl Ježíš Kristus

Jindřichův Hradec – Blíží se velikonoční svátky, které jsou spojeny s mnoha lidovými zvyky. Co znamenají pro křesťany a jaké liturgické obřady se konají v kostele, na to jsme se zeptali katolického kněze Jiřího Špiříka z Jindřichova Hradce.

13.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Shutterstock.com

Otče, velikonoční svátky se každý rok slaví v jinou dobu. Můžete to čtenářům vysvětlit?
Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Stanovení tohoto data vychází z židovského kalendáře, který je lunisolární. To značí, že měsíce začínají novem Měsíce a roky se počítají podle Slunce. Podle tohoto kalendáře se konaly také svátky Pesach, během nichž byl ukřižován a na třetí den vstal z mrtvých Ježíš Kristus. Ve 2. století panovaly mezi jednotlivými křesťanskými obcemi spory, které ukončil teprve Nicejský koncil v roce 325, kdy bylo závazně stanoveno, že Hod Boží velikonoční se bude napříště vždy slavit v neděli po prvním jarním úplňku Měsíce. Slavení Velikonoc se tedy může pohybovat v rozmezí 22. března až 25. dubna. Když to vezmeme konkrétně pro letošní rok: jaro začíná vždy 21. března, první jarní úplněk je 15. dubna, a následující neděle je 20. dubna, kdy slavíme den vzkříšení Ježíše Krista, tedy Velikonoce.

Co vlastně znamená to slovo Pesach, které překládáme slovem Velikonoce?
Hebrejské  (židovské) slovo Pesach, řecky Pascha, znamená přechod, přejití. Izraelité (Židé) oslavují památku noci, kdy anděl zhoubce prošel Egyptem a zabil všechny prvorozené, jen domy Izraelitů minul. Po tomto trestu Egypťané propustili Izraelity z otroctví a dovolili jim odejít do zaslíbené země. Křesťané samozřejmě dávají tomuto svátku jiný význam, pro ně už není tak důležitá historie Izraelského národa, ale osoba Ježíše Krista, Mesiáše a Spasitele světa, který byl právě o těchto svátcích ukřižován a třetího dne vstal z mrtvých. Křesťané tedy neoslavují vysvobození z otroctví, ale vysvobození ze smrti, neboť Ježíš Kristus vstal z mrtvých a tím nám otevřel cestu k životu věčnému.

Můžete nám něco povědět o přípravě na Velikonoce?
Křesťané se připravují na Velikonoce 40 dní. Tato doba se nazývá Velkým postem, přičemž nejde jen o to zdržovat se v některé dny od masa, ale především o lítost nad hříchy, vnitřní proměnu, pokání a návrat k Bohu. Bezprostředně před Velikonocemi je Svatý týden, který začíná po Květné neděli. Tehdy Ježíš slavnostně vjel do Jeruzaléma, lid ho vítal s palmovými ratolestmi a volal: „Hosana Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosana na výsostech!" V kostele se u nás o této neděli světí kočičky, tedy větvičky vrby jívy s částečně rozvitými květy, které symbolizují palmové ratolesti. Podle těchto rozkvetlých kočiček dostala tato neděle i název. Velikonocemi se označuje den oslavy vzkříšení Ježíše Krista, ale věřící prožívají Velikonoce na bohoslužbách již od Zeleného čtvrtka večera, kdy došlo k zatčení Ježíše. Tuto dobu nazýváme Velikonoční triduum  neboli třídení. Pro křesťany jsou tyto tři dny nejdůležitější a v některých státech mají proto pracovní volno i na Velký pátek.

Můžete nám ve stručnosti přiblížit jednotlivé liturgické obřady těchto dnů?
Obřady připomínají jednotlivé události z života Ježíše Krista. Podle židovského počítání času začíná den západem Slunce, proto ve čtvrtek večer Ježíš společně s apoštoly zasedl ve večeřadle k Poslední večeři. Při ní ustanovil Eucharistii a kněžskou službu, v které mají apoštolové a jejich nástupci pokračovat po jeho odchodu. Při bohoslužbě v kostele naposled zazní varhany a zvony, neboť začíná Ježíšovo utrpení Velkého pátku. Při Velkopátečních obřadech, které se obvykle konají v odpoledních hodinách, se nejdříve čtou Pašije, evangelia o zatčení, zbičování, odsouzení a ukřižování Ježíše. Poté se veřejně uctívá kříž, symbol smrti, kterou Kristus podstoupil. Kněz zpívá „Hle kříž, na kterém umřel Spasitel světa" a lid odpovídá: „Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste." Nakonec je odhalen Boží hrob, symbolické místo uložení těla Ježíšova. Hrob je obklopen květinami a u hrobu se střídají stráže, modlicí se věřící.

Bílá sobota je pak dnem ticha, odpočinutí, přípravy na slavnostní Velikonoční vigilii. To je bohoslužba v sobotu v pozdních hodinách, po západu slunce, kdy již nastává třetí nedělní den vzkříšení.
Velikonoční vigilie jsou nejkrásnější církevní obřady. Začíná se venku před kostelem, kde se světí oheň, od kterého je zapálen Paškál, slavnostní svíce. Věřící vcházejí do kostela a postupně si zapalují svíce, přičemž kněz provolává „Světlo Kristovo", na což lid odpovídá zvoláním:„Sláva tobě Pane". Potom se zpívá „Exsultet", neboli zpěv začínajíc slovy: „Zajásej již",  v němž se oslavuje noc, ve které Ježíš rozlomil pouta smrti. Obřady potom pokračují čteními ze Starého zákona, aby se nakonec přečetlo Evangelium o vzkříšení Krista. Při této slavnostní bohoslužbě se také světí voda, obnovují se křestní sliby a uděluje se křest dospělým. V neděli Vzkříšení ráno se potom při bohoslužbách čtou evangelia o Marii Magdaléně a ostatních ženách, které šly ke hrobu, aby naposledy pomazaly mrtvé Ježíšovo tělo. K jejich překvapení nalezly hrob prázdný. Jejich strach i údiv nakonec rozptyluje sám vzkříšený Ježíš Kristus, který se jim zjevuje.

Obřady v kostele jsou tedy opravdu rozsáhlé. Pro mnohé jsou však Velikonoce spojeny spíše s lidovými zvyky. Můžete nám říci o nějakých, které přímo souvisejí s křesťanskou vírou?
Asi nejkrásnější symbol je velikonoční beránek. Celý Starý zákon hovoří o odpuštění a usmíření člověka s Bohem skrze obětování, nejčastěji beránka. A právě v ten památný Velkopáteční večer měli židé zabíjet beránka smíření. Tím skutečným beránkem, pokorným a svatým, kterého zabili, byl Ježíš Kristus. Slova: „Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa", vyjadřují toto tajemství.

Jak se díváte na spoustu lidových zvyků spojených s Velikonocemi. Patří k nim, nebo jsou spíše zbytečné?
Myslím si, že každá kultura i doba má své zvyky, které nějak souvisejí s lidským životem. Někdy zapadají do kontextu svátku, jindy jsou spíše úsměvné. Například s Velikonocemi jsou spojeny oslavy jara, vyjadřují nový počátek v přírodě. I to by se dalo symbolicky spojit s tajemstvím Velikonoc, vždyť vzkříšením Ježíše Krista se pro každého z nás otvírá cesta k novému životu. Existuje i další množství lidových zvyků, například u nás pomlázka. Myslím si, že svátky patří k lidskému životu. Je však důležité,abychom při nich měli účast na tom podstatném, a ty ostatní zvyky, aby jen atmosféru doplňovaly. Bohužel, mnoha lidem to podstatné uniká, a tak i oslavy svátků jsou spíše konzumní.

Mohl byste povědět něco osobního, kdy nejhlouběji prožíváte svátky Velikonoční?
Pro mne je nejkouzelnější Bílá sobota, kdy kněz má relativně volno, čeká se až do večera, kdy je slavnostní vigilie Vzkříšení. Ten čas ticha a čekání prožívám spolu s Matkou Boží. Byla to právě ona jediná, která nepropadla beznadějí, neboť věřila, že její Syn vstane z mrtvých, jak předpověděl. Je to čas plný naděje. Rozjímám nad tím, že i já, jako všichni ostatní, budeme muset projít branou smrti, abychom se setkali se vzkříšeným Kristem, a aby těm, kdo v něho uvěřili, daroval život věčný. ⋌(red)

Autor: Redakce

13.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kuželkáři Dačic jsou v čele okresního přeboru

Podzim, ilustrační foto.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Orientační běžci SOS stáli v Lize Vysočiny sedmnáctkrát na stupních vítězů

Hamry nad Sázavou - Jednapadesát svých zástupců měl při desátém podniku Ligy Vysočiny ve hře jindřichohradecký Spolek orientačních sportů.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Jihočeši nejraději slaví ve Windy Pointu

České Budějovice /ROZHOVOR/ – V anketě Českobudějovického deníku o „Nejoblíbenější provozovnu roku 2017“ vyhrál na plné čáře o závratné dva tisíce hlasů před všemi ostatními lipenský coctail bar Windy Point v Černé v Pošumaví.

Kradl na zahradě v Bezručově ulici

Jindřichův Hradec - Hradečtí policisté pátrají po neznámém zloději, který způsobil škodu za šestnáct tisíc korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení