VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Srdcem zimního stadionu je jeho strojovna

Jindřichův Hradec -  Na jindřichohradecký zimní stadion jsem poprvé zavítal jako dítko školou povinné někdy v roce 1986, tedy asi dva roky po jeho otevření. Už tehdy mě naprosto uchvátila možnost bruslit i v parném létě a naprosto jsem nedokázal pochopit princip, na kterém to vlastně všechno funguje. Ač mé nadšení pro brusle časem doznalo povážlivé ochabnutí, ta nevědomost mi vydržela dalších pětadvacet let.

18.12.2012
SDÍLEJ:

V podzemí jindřichohradeckého zimního stadionu.Foto: Milan Soldán

Sice jsem tak nějak tušil, že v principu to bude asi stejné jako můj tříšuplíkový mrazák, ve kterém mám zrovna srnčí kýtu a balení vepřových řízků, jen se to trochu liší velikostí.

Že jsem nebyl daleko od pravdy, alespoň co se týká rozdílu ve velikosti, mi potvrdil vedoucí provozu sportovišť a parkovišť společnosti Služby města Jindřichův Hradec Zbyněk Pícha, do jehož kompetence hradecký zimák spadá.

„Tohle je vlastně takové srdce celého stadionu," říká, když otevírá dveře do strojovny, která ze všeho nejvíce připomíná dílnu nějakého ďábelského vědce z románu Julese Vernea. Prostorné místnosti dominují dva obří kompresory, kolem nichž tvoří zdánlivě nelogický propletenec změť všudypřítomného potrubí.

„Jako chladicí médium používáme čpavek, jehož je v celém systému téměř jedna tuna," vysvětluje Jindřich Fantyš, technik, jenž svůj život spojil se stadionem už před více než dvaceti lety a zná tu každý šroubek.

Dozvídám se, že ony kompresory neustále pumpují mrazivě chladný čpavek do systému trubek pod ledovou plochou.

„Těch trubek je v podlaze pod ledem asi dvaadvacet kilometrů a čpavek do nich pouštíme pouze plynný z výparníků pod zemí. Když startujeme sezonu a děláme nový led, musíme proto vše spouštět velice opatrně a zvolna, aby se nestalo, že bychom nasáli i kapalinu. Jednou se nám to už bohužel stalo, a pak to není žádná legrace, protože může dojít k ucpání," popisuje Jindřich Fantyš a láká mě na prohlídku výparníku.

„Ukážu vám naše kanály, tam něco uvidíte," směje se a otevírá nenápadný plechový poklop v podlaze.

Když za ním sestoupím po vratkém železném žebříku, naskytne se mi neuvěřitelný pohled. Že správná tajemná laboratoř musí mít svou tajnou chodbu, je přeci jasné. A my jsme se v jedné takové právě ocitli.

Nepříliš silné osvětlení na stěnách bledě ozařuje další masivní potrubí táhnoucí se u stropu. Je celé pokryté silnou vrstvou námrazy a já se dozvídám, že právě zde se nachází kapalný čpavek.

„Trubka je jím zaplavená asi z poloviny a my čerpáme ten, který se odpaří. Teď nejsme úplně pod ledovou plochou, výparník jde totiž po jejím obvodu," ukazuje technik své ledové království.

Teď už je mi jasné, že můj mrazák je něco úplně jiného a nedá mi to, abych se nezeptal na spotřebu, protože já si na svůj Elektrolux nemůžu stěžovat.

Jindřich Fantyš se jen uchechtne. „Teď v zimním období je to něco okolo dvou tisíc kilowattů denně, protože jedeme jen na jeden menší kompresor. Když ale začínáme v srpnu, tak je to daleko víc," odpovídá.

V duchu přemýšlím, k čemu si to přirovnat a docházím k faktu, že chlazení zimního stadionu spolkne každý den tolik elektřiny, jako kdybyste na hodinu nepřetržitě pustili tisíc výkonných rychlovarných konvic.

Vydrápeme se z katakomb opět na denní světlo a Jindřich Fantyš zatím vypráví, že to celé není jen o chlazení. Led totiž potřebuje téměř nepřetržitou údržbu.

„To je ta nejlepší věc, jakou tady máme," pyšně ukazuje na obří rolbu a usadí se do jejího sedadla.

„Víte, ideální tloušťka ledu je asi tři až pět centimetrů. Přitom platí, že kvalitnější je spíše tenčí led, protože se dá lépe promrazit. Pro je také nejlepší ten ze začátku sezony. Každý rok v létě sem jezdí se svými svěřenci trenér Bukač a první led si nemůže vynachválit. Abychom tedy udržovali pořád odpovídající vrstvu, je třeba ho pravidelně brousit. Právě k tomu slouží rolba," chválí svého motorového miláčka Jindřich Fantyš a hned také vysvětluje, jak vlastně taková rolba funguje.

„Nejdůležitější je nůž, který seřezává tenkou vrstvu ledu. Drobné rýhy zalije voda a plocha je potom zase dokonale hladká. Dříve jsme sníh vzniklý broušením vyváželi ven na haldy, ale dnes už máme k dispozici odtávací jámu, kde se za necelou hodinu rozpustí a voda se dá znovu použít. Tento proces se opakuje každý den asi tak desetkrát až dvanáctkrát podle toho, jak moc se stadion využívá. Denně tak spálíme celou velkou láhev propan butanu a na jedno rolbování spotřebujeme osm set litrů vody," vypočítává údržbář.

Už od malička mi vrtala hlavou ještě jedna věc a musel jsem se na ni Jindřicha Fantyše zeptat.

„Jak děláme lajny? No, to je úplně jednoduché. Rozděláme si vodové barvy, vezmeme štětku a pěkně ručně se všechno namaluje," směje se mému údivu.

Poděkuji svým průvodcům a pomalu opouštím brány stadionu. Jindřich Fantyš právě nasedá na svou oblíbenou rolbu a pouští se do jedné ze svých deseti dnešních ledových cest. Někde v podzemí hučí v trubkách tuna čpavku a mě nejde z hlavy ta spotřeba elektřiny. Až se vrátím domů, zkontroluji pro jistotu energetický štítek na své lednici.

Autor: Milan Soldán

18.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dynamo České Budějovice - FC Hradec Králové.
30

Přímý souboj o post lídra se chvílemi měnil v exhibici

Energetici spolu s lesníky nají plno práce u spadlých drátů před Žďárem.
118

Bouřka odstřihla od elektřiny tisíce domácností

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

Český Krumlov/ROZHOVOR/ - Režisér filmu Václav Malhour, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

Dačické náměstí rozezní údery kladiv do kovadlin

Dačice – Nejen se zkušenými mistry, ale také s mladými tovaryši černého řemesla se budou moci setkat návštěvníci Dačic, a to v rámci letošního ročníku Kovářských dnů, který začíná v pondělí.

OBRAZEM: Děbolín bavily divadelní hry

Jindřichův Hradec - Trojice divadelních vystoupení, trojice večerů. Děbolín má za sebou další divadelní festival.

Poslední den festivalu Do klobouku rozproudil náměstí

Jindřichův Hradec - Letošní ročník festivalu pouličního umění oživil centrum Hradce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení