Jednání vyvolalo nedávné prohlášení ministra, který avizoval, že nebude žádat prodloužení povolení k určení průzkumného území v těch oblastech, které se proti němu postavily žalobou.
Počáteční nadšení dotčených obcí ale poněkud ochladlo. Jak totiž v tiskové zprávě uvedlo i SÚRAO, rozhodně to neznamená, že by se s těmito lokalitami automaticky do budoucna nepočítalo.
„Pan ministr neoznámil zúžení lokalit ze sedmi na dvě, ale oznámil, jakým způsobem by mohlo dojít k výběru finální lokality a dosažení souhlasu dotčených obcí. Je evidentní, že nemůže k tomuto dojít tam, kde se dotčené obce domáhají zrušení rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území," stojí ve zprávě.
Správa úložišť přitom minulý čtvrtek zavítala do Lodhéřova, kde se vedením obcí snažila vysvětlit aktuální situaci. Jak uvedla Zdeňka Klesalová, starostka Lodhéřova, vyplynulo z jednání, že obce, které úložiště odmítají, ještě zdaleka nemají vyhráno. „Budou pracovat s informacemi, které mají v současné době dostupné nebo je mohou získat i bez invazivního průzkumu," podotkla Zdeňka Klesalová.
Je ovšem skutečností, že podklady, které nepoplynou z řádného průzkumu, mohou být značně zkreslené a zavádějící, takže se o ně nebude moci nikdo pevně opřít.
Prodloužení stanovení průzkumného území je přitom motivováno poměrně prozaickou záležitostí. SÚRAO sice v současnosti má všechna potřebná povolení, nicméně firma, která by průzkum provedla, to v současné době nemůže udělat, neboť došlo k odvolání některých uchazečů výběrového řízení, což samozřejmě přineslo zdržení.
„Mají tedy v tomto ohledu potíže, dá se říct, technického rázu a je nutné příslušné povolení prodloužit. A to je právě věc, o níž hovořil ministr. Nebudou o to totiž usilovat tam, kde se proti tomu místní brání. Vlastně se jim nedivím, protože by to přineslo jen další zdržení a komplikace," říká lodhéřovská starostka Zdeňka Klesalová, co se dozvěděla na čtvrteční schůzce.
Všechno ale může mít ještě jiný scénář, stačí, aby se k žalobám připojily i zbývající dvě lokality, které to prozatím neučinily nebo naopak povolili obyvatelé Čihadla. Ti ale svůj postoj prý nemění.
„Panu ministrovi na setkání předložíme naši společnou výzvu, v níž výstavbu úložiště odmítáme. V Lodhéřově a Deštné se tak navíc obyvatelé vyjádřili i v referendu. Stejný názor ale zastávají i další obce, které jej neuspořádaly," tvrdí lodhéřovská starostka.
Celá situace tedy není úplně jasná, přestože se dá očekávat, že Čihadlu se, pokud k průzkumu skutečně nedojde, nakonec úložiště vyhne.
Sám ministr průmyslu navrhuje, a chce to projednat s dotčenými obcemi, aby principem byl takový postup, kdy by bylo jednáno pouze s těmi obcemi, které jsou přístupny dialogu. Zároveň ale dodává, že jeho resort i SÚRAO hledají řešení tam, kde jsou obce přístupné a a priori neodmítají racionální diskuzi nad bezpečnostními, technickými a také ekonomickými argumenty.
„Je evidentní, že hlubinné úložiště musí splňovat přísné bezpečnostní parametry, a proto se dělají průzkumné práce. Navíc, pro region, kde bude umístěno, přinese rozvoj a s ním související profit," konstatoval Jan Mládek.
Ostatně ekonomický přínos pocítily obce už nyní. Se stanovením průzkumného území totiž souvisel i nemalý finanční příspěvek. Třeba v případě Lodhéřova činil ročně zhruba čtyři miliony korun, což představuje přibližně čtyřicet procent obecního rozpočtu.