Přinejmenším desetina peněz od státu letos do obecních pokladen nedoputuje. Finance budou chybět všem, malým i velkým.

Na vině je nižší výběr daní a mimořádné výdaje kvůli hospodářským obtížím. Mnozí starostové už si lámou hlavu, co budou muset ze svých letošních plánů oželet.

Jednou z obcí, které hledí na vývoj příjmů od státu s velkými obavami, jsou Strážkovice. Letos zde naplánovali investice okolo tří milionů korun. Rozhodující slovo ohledně strážkovických investic sice budou mít přiznané nebo nepřiznané dotace. Ale chybějící peníze od státu budou hodně znát v každém případě. „Budeme si muset vzít větší úvěr,“ popsal tajemník obecního úřadu Dominik Šíma možný důsledek propadu příjmů od státu.

Pokud by obec získala dotace v žádném případě by o ně totiž nechtěla přijít. Tím pádem neuvažuje o možném odložení investic jen proto, že od státu bude méně peněz do jejího vlastního rozpočtu. Strážkovičtí navíc stejně byli připraveni na to, že se bez půjček neobejdou, jenže teď by úvěry a tedy i splátky musely být větší.

Je sice možné, že dotace obec nedostane a nezbude jí, než své investiční záměry přehodnotit, ale i tehdy se projeví pokles příjmů ze státní pokladny. „Nedělaly by se ani přípravné práce, projekty, odkupy pozemků,“ vysvětlil Šíma dopad chybějících financí na plány obce. Nedostatek peněz by se tak dotkl zřejmě hlavně plánovaných oprav místních komunikací. V Rudolfově schvalovali rozpočet na tento rok včera navečer. Varování z ministerstva financí tak už mohli promítnout do jeho návrhu. „Na daňové výtěžnosti jsme si ubrali dva miliony korun,“ uvedl k situaci města starosta Milan Třebín.

Na výdajové stránce se pak v návrhu rozpočtu zákonitě škrtalo, a to hned v několika oblastech. „Zredukovali jsme výdaje na úřad, kulturní akce a plánované investice do obnovy hydrantů,“ dodal Třebín.


Peněz do rozpočtů bude méně

Šetřit, šetřit, šetřit. To bude pro mnohé obce hlavní motto letošního roku. Někde už začali, jinde zatím vědí přinejmenším to, na čem šetřit nemohou nebo nechtějí.

Podle Jaromíra Jecha ze Svazu měst a obcí doporučuje nyní ministerstvo financí, aby obce počítaly s propadem příjmů od státu na úrovni okolo deseti procent. Jiné odhady hovoří o čtyřech či pěti procentech chybějících příjmů. V každém případě obce berou situaci vážně.

V Římově si nechávají vždy v rozpočtu rezervu, takže po〜dle starosty Vladimíra Koupala by neměla obec postihnout žádná katastrofa. „Když dostaneme míň, tak dostaneme míň. Prostě by se něco neudělalo,“ konstatoval včera věcně Koupal. O tom, že obec čekají horší časy, však nepochybuje. „Krizi neodskáče vláda. Dopad bude v rodinách a na obcích,“ říká Koupal o vyhlídkách příštích měsíců.


Úspory

K výjimkám mezi městy a obcemi patří Hluboká nad Vltavou, v jejímž čele stojí Tomáš Jirsa. „Nechci se chlubit, ale naše město už při schvalování rozpočtu počítalo s desetiprocentním schodkem proti loňsku,“ řekl Deníku Jirsa. Doplnil, že i tak si udělali Hlubočtí ještě další desetiprocentní rezervu. „Moje zastupitelstvo je konzervativní,“ poznamenal Jirsa.

Hlubocký starosta vysvětlil, že už v prosinci finanční výbor při přípravě rozpočtu počítal s úsporami ve výdajích města na úrovni deseti procent a se stejně velkou rezervou.

„To je jen náhoda, byli jsme opatrní,“ zmínil Jirsa na adresu skutečnosti, že podle Sdružení měst a obcí se nyní očekává propad příjmů od státu právě ve výši deseti procent.

Podle Jirsy je většina starostů, co jsou ve funkci delší dobu, při sestavování rozpočtu tradičně opatrná.

V Olešnici zatím nevědí, kde by se mohlo krátit na výdajích, ale jsou si jisti oblastmi, kde to nepůjde, nebo kde šetřit nechtějí. „Je to určitě věc nepříjemná,“ řekl olešnický starosta Petr Švepeš k propadu příjmů.


Školy

„Byli jsme s výdaji při zemi,“ řekl k olešnickému rozpočtu Švepeš. Vzápětí si ale posteskl, že minulý rok po dlouhých tahanicích dostaly malé obce od státu víc peněz a letos už se jejich rozpočty zase budou tenčit. I když krize dopadne na všechny.

„Je možné, že změny nastanou,“ poznamenal k plánovaným investicím Švepeš. V Olešnici však podle starosty určitě bude pokračovat plynofikace obce a příprava ZTV na nových parcelách. „Rozhodně se šetření nedotkne základní a mateřské školy, tam není kam uhnout,“ doplnil Švepeš a připojil, že pokud se bude škrtat, tak ne plošně, ale více položek po částech.