VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svědkové mobilizace chátrají v pohraničí

Jižní Čechy – Stovky betonových bunkrů, které jsou rozesety u jihozápadních hranic republiky, lákají milovníky vojenské historie a lehkého opevnění nebo sběratele.

21.9.2010 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií

Ilustrační foto.Foto: Radek Hrabčák

Stovky lehkých opevnění na Jindřichohradecku stále vlastní Armáda ČR. Některé už ale předala majitelům pozemků, na kterých stojí.

Mnozí se sem vydávají v touze po nevšedním zážitku nebo víře, že v okolí najdou unikátní věci, kterými obohatí svou sbírku militárií.
Několik bunkrů je vzorně opravených a nachystaných pro návštěvníky. Uvnitř čekají průvodci, kteří kromě výkladu nabídnou i knihy a pohledy s vojenskou tematikou.
Jiné jsou již léta nedostupně zamčené, další zase volně přístupné. Vydali jsme se na výpravu do některých z nich.

Klášter po vojensku

Když přijíždíte úzkokolejkou z Jindřichova Hradce do Albeře, v kempu na vás mrká první z bunkrů. Ty další pak najdete cestou z nedaleké obce Klášter II. Jsou schovány na polích a u lesa nad cestou, vedoucí k Landštejnu.

Po žebříku, který zřejmě kdosi ukradl z mysliveckého posedu, lezeme do jednoho z nich. Suchý objekt s odkrytými střílnami, kudy je vidět na nedalekou silnici. Co šlo odmontovat, zmizelo. Jestli dávno nebo až po roce 1989, už nezjistíme. O půl kilometru dál se nachází známé Muzeum čs. opevnění Klášter II, které má na starosti Miloslav Sviták (viz rozhovor na straně). „Přes prázdniny je otevřeno denně, v září o víkendech,“ říká Miloslav Sviták.

Vstupujeme do upraveného objektu č. 125, kde udělal muzeum. „Objekt je zrestaurován do podoby, jak vypadaly pevnůstky na přelomu září a října 1938,“ vysvětluje Miloslav Sviták.
Prohlížíme si originální lehký kulomet, lapače zplodin i vojenský nábytek. Sobotní dopoledne se dveře bunkru netrhnou, turisté mají o expozici zájem.

Nás ale zajímají další stavby. Ještě asi sedm z nich se nachází v okolí opraveného bunkru, ale dál do lesů se za nimi pouští jen skuteční zájemci. Z mechu se nám pošklebují hříbky i bedly.

„Jsme tu na bunkrech a ne na houbách,“ přehlížíme je a prozkoumáváme houští.
Konečně jeden bunkr, a otevřený. Železné dveře i mříže nás pustí dovnitř. Na zdi vybledlý nápis Vstup zakázán, nebezpečí úrazu, vojenská správa. Ten den ho čteme ještě několikrát, a to i na cedulích na rezavých mřížích.

Nedbáme zákazu a vnikáme neohroženě dovnitř. Po betonových schůdkách sestupujeme do objektu. V otvoru pro střílnu, která chránila vchod, si nějaký ptáček udělal hnízdo. Dole je tma a sychravo. Oči si pomalu zvykají na přítmí. Na stěnách visí dřevěné věšáky, nad střílnami mokré rezavé kusy železa a záchyty, na kterých byly upevněny zbraně. Dole v betonové podlaze jsou koryta, zanesené listím a větvemi. Nacházíme se v místech, kde byli koncem 30. let vojáci připraveni bránit vlast. Jak bylo asi těm, kteří tu stáli dávno před námi? Žijí ještě, nebo už není nikdo, kdo si pamatuje přípravy na obranu vlasti?

Čekání na odprodej

Vycházíme ven do slunečného dne. Prodíráme se houštím a tušíme, že další betonová stavba není daleko. O pár desítek metrů je další bunkr, na kterém rostou stromky. Má rozbitou střechu, jako by dostal přímý zásah. Uvnitř je díky otvoru světlo. Všímáme si, že tu rostou ze stropu krápníky. Pozorujeme silné zkroucené železné pruty a obdivujeme důkladnou práci stavitelů. Podobných lehkých opevnění jsme našli v houští a nedaleko lesní cesty osm. Na mapě jsou jich tady ale desítky, a kdoví, co nás uvnitř čeká. Tak zase příště.
Opravené objekty, nachystané pro návštěvníky, jsou až v pevnostním areálu Slavonice.

„O budoucnosti těchto objektů, které jako by papírově neexistovaly, se zatím nic neví a čeká se,“ prozrazuje provozovatel muzea a autor publikace o vojenském opevnění Slavonicka Jiří Duchoň. „Čekáme, až je zanesou do mapy a nabídnou majiteli pozemku. Tím bývá obec nebo Lesy České republiky,“ prozrazuje s tím, že by se s novým majitelem rád domluvil i na prodeji.

Milovníkům bunkrů ale svítá na časy. Koncem léta přebrala Nová Bystřice do vlastnictví od Armády ČR devět bunkrů. „O jejich využití budeme jednat,“ říká starosta Vladimír Bláha. Vchody do mnohých jsou nebezpečné a lidem, které zajímá, co je uvnitř, hrozí úraz. Musí je proto zabezpečit.

Na nového majitele čeká i lehké opevnění na Slavonicku. „Některé objekty by rádi získali lidé, kteří se o ně starají a dávají do pořádku,“ říká starosta Slavonic Luboš Kryzan s tím, že zájem o ně je.

Vojenských objektů v lepším i špatném stavu jsou v regionu tři stovky. „V okrese Jindřichův Hradec evidujeme 319 objektů stálých lehkých opevnění, z toho 85 jsme již předali Lesům ČR,“ uvedl Jiří Štábl z tiskového oddělení Ministerstva obrany ČR.

„Na čtyřicet objektů jsme uzavřeli deset darovacích smluv na převod do vlastnictví města nebo obce. Smlouvy jsou u podpisu druhé strany nebo probíhá vklad do katastru nemovitostí. Žádný z objektů opevnění na Jindřichohradecku zatím není a nebyl odprodán. Předpoklad prodeje je nejdříve až v roce 2011,“ dodal Jiří Štábl.

Víte, že…
… na Jindřichohradecku je evidováno 319 objektů stálých lehkých opevnění? 85 armáda předala Lesům ČR. O dalších se jedná. Probíhá uzavírání smluv a vklad do katastru nemovitostí. Žádný objekt nebyl odprodán.
… první lehká opevnění zde vznikla již v roce 1936? Jednalo se o železobetonové kulometné pevnůstky vzor 36. V roce 1938 obsadilo Německo Rakousko a hrozil útok z jihu. Proto začala v létě 1938 výstavba objektů lehkého opevnění. Po přijetí Mnichovské dohody se vojáci museli z pozic stáhnout a pohraničí obsadili Němci.
… po válce čs. armáda znovu připravila některé bunkry k boji s nepřítelem, vyzbrojila je a uvedla do pohotovosti?
… ještě tento víkend můžete navštívit Muzeum čs. opevnění Klášter II i pevnostní areál Slavonice?

Symbol odhodlání

Lehká vojenská opevnění, která byla stavěna kvůli obraně Československa, ale která kvůli podpisu Mnichovské dohody připadla Německu bez výstřelů, zůstávají po desítkách let symbolem českého pohraničí a odhodlání lidí bojovat za svobodu vlasti.

I proto bychom je měli považovat za památku, byť třeba dosud nevyhlášenou, a také se k nim podle toho chovat.
Tak, jak to dělají například nadšenci, kteří je opravují a starají se o ně.

Radek Gális

Výzva Deníku:
Zažili jste stavbu vojenských opevnění v pohraničí nebo mobilizaci v roce 1938? Vzpomínali na tyto události vaši příbuzní? Ozvěte se, prosím, redakci Deníku. Děkujeme.
Kontakt: Radek Gális, Deník, Nám. Přemysla Otakara II,
370 01 České Budějovice,
tel. 386100710, 602 649 292
e–mail: radek.galis@denik.cz

Z druhé strany:
K bunkrům často vede jedině cesta přes soukromé pozemky

Novobystřicko – Předání bunkrů, takzvaných řopíků, které byly součástí pohraničního opevnění, městům a obcím, na jejichž území se nacházejí, má i odvrácenou stranu.
Upozorňuje na ni spolumajitel zemědělské společnosti Bovis v Nové Bystřici Vlastimil Hanuš. Podle jeho slov většinu pozemků kolem bunkrů v okolí Nové Bystřice a Kláštera vlastní dva zemědělské subjekty. „K bunkrům patří asi 200 metrů čtverečních stavební parcela, která je většinou Pozemkového fondu, a všude okolo jsou soukromé pozemky. A proč si je mají jejich vlastníci nechat devastovat,“ říká Hanuš.
K bunkrům většinou nevede žádná příjezdová cesta a těm, kteří si je od města nebo obce za symbolickou částku pronajmou, nezbude, než se k objektům dostávat po cizích pozemcích.
„A když je budou opravovat, tak pochopitelně na dopravu materiálu použijí nákladní auta a půdu rozjezdí. Navíc, uvnitř bunkru je téměř nemožné nocovat, takže budou kolem stanovat, rozdělávat ohně, zůstanou kolem odpadky. A proč si máme nechat devastovat půdu, kterou jsme koupili a třicet let ji budeme splácet,“ naznačuje problém Hanuš.
Například jeden bunkr se nachází uprostřed pastvin na Hradišťsku a představa, že se mezi dobytkem budou proplétat nájemci, je nepříjemná.
Hanuš je přesvědčen o tom, že by obce měly s vlastníky půdy kolem bunkrů také jednat, než je někomu pronajmou.
Dále hovoří o jisté nelogičnosti, až Kocourkově, když Vojenská stavební a ubytovací správa předá obci objekty, které stojí na parcele Pozemkového fondu a obec s nimi má nějak nakládat, respektive je někomu pronajmout, nebo pro ně najít další využití.
Devět bunkrů v okolí Nové Bystřice již patří do majetku města. Čtyři jsou u Hradiště nedaleko lyžařského svahu a pět v okolí Kláštera. Na Jindřichohradecku je celkem 323 bunkrů. Kolem 140 jich chce Vojenská stavební a ubytovací správa předat ještě letos a ostatní postupně v příštím roce. Na pozemcích českobudějovické správy je na Jindřichohradecku kolem 40 objektů stálého lehkého opevnění, které bude také nabízet Pozemkovému fondu nebo k prodeji.

Lenka Novotná

Od doby, co jsem začal chodit, tak chodím po bunkrech

Miloslav Sviták založil na Jindřihohradecku Muzeum čs. opevnění Klášter II, píše knihy o vojenském opevnění a chtěl by koupit bunkr

Klášter – Tři knihy o opevnění vydal již Miloslav Sviták (35). Po titulech Opevnění Jindřichohradecka z let 1936 – 1938, Přípravy obrany Jindřichohradecka v roce 1938 naposledy vyšel Boj v lehkém opevnění 1938. Miloslav Sviták se stará o Muzeum československého opevnění Klášter II, kde v létě provází zájemce o novodobou historii.

Čím je vaše muzeum výjimečné?
Muzeum čs. opevnění Klášter II vzniklo v roce 1992 jako jedno z prvních muzeí v republice a první na jihu Čech. O vojenská opevnění se zajímám od dětství. Vlastně od té doby, co jsem začal chodit, tak chodím po bunkrech. Jsem rodák z Jindřichova Hradce, kde stále bydlím. Nezajímám se jenom o opevnění, ale celkově o předválečnou Československou armádu a o otázky obrany Československa na přelomu září a října 1938.

Potkal jste lidi, co pomáhali bunkry stavět nebo tu byli při mobilizaci?
Našel jsem několik pamětníků, dokonce i poblíž tohoto bunkru, kteří sloužili u Nové Bystřice nebo jinde na jihu Čech. Setkal jsem se i pánem, který pracoval na Ředitelství opevňovacích prací v Praze a přímo se podílel na výkresové dokumentaci k objektům.
Ti lidé už dneska nežijí, je to přece jenom 72 let. A když k tomu připočtete dvacet let, tedy věk, kolik těm nejmladším tenkrát bylo, tak to máte přes devadesát let. Ti lidé odcházejí. Poslední dobou už jsem na žádného pamětníka nenarazil, asi už nejsou.

Patří bunkr vám, nebo je pronajatý?
Muzeum mám pronajaté od Lesů ČR. Chtěl bych objekt samozřejmě koupit, ale nejde to. Majetkové vztahy jsou takové, že stále patří lesům.

O opevnění jste napsal již tři knížky. O čem a pro koho jsou?
Pojednávají o opevnění, zejména na Jindřichohradecku a v celých jihovýchodních Čechách. Knihy nejsou jen o výstavbě opevnění, ale i o vojenských jednotkách a lidech, kteří je obsazovali. V knihách zmiňuji otázku obrany Československa v roce 1938. Jak to u nás na jihu bylo připravené a jaké tady byly dislokované jednotky. Knihy jsou určené nejen pro fandy a milovníky opevnění, ale pro každého Jihočecha, kteří se o historii regionu aspoň trošku zajímají. Snažil jsem se je psát laicky, aby byly přijatelné pro každého.

Jsou ještě ohledně opevnění nějaká bílá místa, která vyhledáváte?
Bílých míst je velice mnoho. Snažím se v archivu objevovat stále nové a nové věci, které mají vztah k tomuto regionu. I když informací už je mnoho, tak čím víc materiálu mám, tím víc zjišťuji, jak o všem stále málo vím.

Radek Gális


21.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marek Strnad z atletického oddílu TJ Nová Včelnice skončil v anketě šestý v absolutním pořadí a druhý mezi staršími žáky.

Včelničtí atleti zabodovali v anketě

Devítka žáků ze 4. základní školy v Jindřichově Hradci se skvěle předvedla na soutěži Young People in European Forests  a postoupila do regionálního kola, které se odehraje v Písku.
7

Žáci ze „čtyřky“ zazářili v mezinárodní soutěži o lesnictví

Muž si lehl na koleje a čekal na vlak

Bechyňsko - Mezi obcemi Bechyňská Smoleč a Všechlapy si v úterý před polednem  v lese mladý muž lehl na koleje a čekal na projíždějící vlak. 

Neznámý pytlák ulovil srnu v době hájení

Dačicko - V době od 16. února do 17. února neznámý pachatel na blíže nezjištěném místě honitby mysliveckého spolku Dolní Němčice u Dačic neoprávněně ulovil dospělou srnu.

Jihočeské klání hasičů poprvé v Táboře. Zdolávali stěnu

Tábor – Po dlouhých sedmnácti letech se další ročník soutěže jihočeských hasičů nekonal v Jindřichově Hradci, ale u táborské profesionální jednotky. 

První a třetí školka dostanou nové umývárky

Jindřichův Hradec – V první a třetí školce se bude rekonstruovat. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies