VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tajemství hrádku Fuglhauz nedaleko Klece

Jindřichohradecko – Je zima, všude kolem nás sněhem zapadaná promrzlá krajina, ale přesto se i v tomto počasí můžete vydat do míst, která mají svojí tajemnou duši. Pokud ji umíte najít, pak stačí jen naslouchat.

11.1.2010
SDÍLEJ:

TORZO. Jádro hrádku Fuglhauz, kde stávala obytná část objektu.Foto: Vladislav Burian

Jedním z nich je malý hrádek Fuglhauz, který byl zhruba před pěti až šesti sty lety němým svědkem řady nejrozličnějších lidských osudů.
Jeho zbytky se nachází nedaleko vesnice Klec u Lomnice nad Lužnicí, na malé ostrožně vybíhající na západním břehu do vod kleckého rybníka, dříve nazývaného fuglhauzský. V mapách bylo toto místo označováno Na Zámku.

Kdy byl hrádek postaven, není známo. Víme však, že nedaleká ves Klec (původně Kletce), poprvé připomínaná v roce 1388, byla součástí majetků pánů ze Stráže. Na počátku 15. století koupil Oldřich z Ústí od spřízněných pánů ze Stráže vsi Kletce, Mláku, Novosedly nad Nežárkou a Kolence. Asi roku 1410 je získal od Oldřicha Jan z Ústí, který se stal spolumajitelem Fuglhauzu. Tehdy již hrádek bezesporu existoval a nazýval se „Vogelhaus“. Jeho vznik proto předpokládáme na samotném počátku 15. století.

Jak ukázaly následující osudy hrádku, špatné lidské vlastnosti se nevyhnuly ani takto malé lokalitě, ke které se váže prastarý příběh záště dvou sousedů a to Václava ze Stráže „seděním na Fuglhůze“ a Oldřicha z Rožmberka. Václav jako zastánce husitství nejspíše často „znepokojoval“ sousední rožmberské majetky. Zato držiteli nedalekého třeboňského panství Oldřichu z Rožmberka, horlivému zastánci císaře Zikmunda Lucemburského, byl dozajista trnem v oku hrádek Fuglhauz.

Příměří porušeno

K uklidnění této konfliktní situace mělo dojít 28. září 1433, kdy podepsal Václav s Oldřichem z Rožmberka jednoroční příměří. Jenže to by smlouvu nesměli uzavřít zpupní lidé. Jak uvádí staré letopisy: „Ačkoliv právě příměří bylo, ztekl přece Oldřich tvrz Fuglhauz, tovaryše i samého pana Fuhlhauzu (totiž Vácslava) zajal, koně i dobytek pobral a tvrz tu vypálil. Spoludržitel hradu Jan Ústský vznesl věc tu na obec Táborskou, která ihned Oldřicha napomínala, aby podle příměří mezi stranami určeného to opravil, jinak že by jej Táborští pro nedodržení příměří i ze základu napomínati museli. Odpověď k tomu dána nám známa není, ale jisto jest, že Oldřich Fuglhauz nepodržel, nýbrž dřevním držitelům navrátil.“

Na zákrok Táborských Rožmberk tvrz vrátil, a to Janovi z Ústí, který ji opravil. Mezi následujícími spolumajiteli objektu je uváděn Václav ze Stráže spolu s Janem mladším z Ústí.

Když jde o majetek

Další osudy dokládají opětné znesváření lidí, tentokrát však z jedné rodiny. Jak jde o majetek, jde o hodně! „Mezi společnými držiteli nastaly za nedlouho kyselosti a nechuti. Vácslav totiž Fuglhauz zapsal strýcům svým Janovi a Jindřichovi, a ti tři páni dělali Janovi Ústskému nějaké protimyslnosti. Jan až do své smrti a potom syn jeho Vácslav a dcera Eliška samotnou držitelkou jedné polovice, u jejíhož však pokojného držení ji Jindřich vyrušil, počkav při o Fuglhauz u soudu zemského (roku 1465), než nálezem téhož soudu byli každý při svém dílu zůstaveni.“

Kdy byl Fuglhauz připojen dlouhodobě ke Stráži, nelze zjistit, jistě však před rokem 1477, kdy se stal zdejším pánem Jan ze Šelemberka. V roce 1596 Petr Vok z Rožmberka prodal polovinu strážského panství sousedu Adamovi z Hradce a ponechal si západní polovinu s Fuglhauzem, o němž se v popisu strážského panství sepsaném v tom roce uvádí, že je ještě v dobrém stavu. Od té doby však hrádek přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a později zanikl.

Zmíněná lokalita byla podrobena průzkumu Muzea Jindřichohradecka. Jednalo se o povrchový sběr, vzorkování terénu pomocí sondážní tyče a drobnou sondáž. Výzkum se soustředil na plochu v místě bývalé obytné budovy s věží, prvého a druhého valu, dále na prostranství západně od objektu, kde byl díky terénní situaci vytipován možný směr hlavního útoku proti hrádku v roce 1433. Byl nalezen soubor třiceti kusů fragmentů užitkové keramiky a hrot do kuše z 15. století, dále tři ručně kované hřebíky a zvířecí kosti. Hrot do kuše pochází nejspíše z přepadení tvrze Oldřichem z Rožmberka.

Dodnes z hrádku mnoho viditelných reliktů nezůstalo. Bylo tomu tak již koncem 19. století, kdy autor velkolepého díla „Hrady, zámky a tvrze Království českého“ (část III. Budějovicko) August Sedláček v roce 1884 nonšalantně uvádí: „Na kraji rybníka Fuglhauzu je hradiště borovím porostlé. Jeho existenci připomíná již jen okrouhlý pahorek obehnaný dvěma pásy náspů a suchých příkopů, vesměs porostlých stromy a keři. V tom zátiší zakopán jest bývalý hrad a pochován kus panského a bujného živobytí.“

Využijte pěkného zimního počasí a vydejte se třeba zrovna na zaniklý hrádek Fuglhauz u Klece. Možná právě vám se zde podaří vyposlechnout příběh o velké lidské zášti, který se tu odehrál mezi středověkými reky v 15. století.

Vladislav Burian, archeolog Muzea Jindřichohradecka

11.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V Polné na Šumavě se natáčel film Jerzyho Kosińského - Nabarvené ptáče.

Každý z nás se může stát nabarveným ptáčetem, říká režisér Václav

Ilustrační foto.

Volali policii, ale nakonec nic řešit nechtěli

Lidem v Radouňce vadí odklad prací

Jindřichův Hradec – Již v úterý byly kvůli zahájení výstavby dešťové kanalizace zrušené zastávky MHD Radouňka Kopeček a Radouňka. Lidé tak musejí chodit od hlavní silnice i přes kilometr pěšky.

Bez řidičáku se vozem vydal do ulic

Dačice - Řidič bez bodů měl navíc řidičák odebraný i ze zdravotních důvodů.

Medvědář chystá v životě zámeckých medvědů velikou změnu

Český Krumlov – Lešení nyní stojí ve velkém výběhu medvědária na českokrumlovském zámku. Medvědice Marie Terezie ve vedlejším betonovém výběhu si moc klidu neužije.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení