VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Téma Deníku: Den památky obětí holocaustu

Českokrumlovsko - Někteří žáci jsou z autentických dokumentů mapujících nacistické hrůzy šokováni.

27.1.2010
SDÍLEJ:

Každoročně na Den památky obětí holocaustu míří lidé na českokrumlovský židovský hřbitov.Foto: DENÍK/Václav Votruba

Památku obětí holocaustu uctí v jindřichohradecké knihovně
Jindřichův Hradec – U příležitosti středečního Dne památky obětí holocaustu se ve čtvrtek od 16 hodin koná v poslechovém sále jindřichohradecké knihovny beseda s názvem Místa, utrpení smrti, hrdinství s Asafem Auerbachem. Ten je jedním z 667 zachráněných dětí, které v roce 1939 Sir Nicolas Winton posadil do Vlaku naděje směřujícího do Anglie. (rap)

Holocaust je téma, kterému se snaží podrobněji věnovat nejeden učitel dějepisu. Žáci jsou většinou tím, co se dozvídají, šokováni. To pak vyvrcholí návštěvou koncentračního tábora.

„Věnuji se této tématice poměrně dost. Musím říct, že to děti zajímá. Dějepis je pro ně občas otravný, ale holocaust je prostě šokující,“ řekl učitel z kaplického gymnázia Jaroslav Král.

Ten výuku dokresluje pouštěním různých dokumentů. Právě autentické záběry zabírají nejvíce. „Hodně se pak vyptávají a projevují zájem, což je důležité,“ řekl Král.

Kaplický učitel zastává názor, že lidé na genocidu druhé světové války nesmějí zapomenout. „Mám pocit, že když budeme zapomínat, jsou tu tendence, že by se chyby mohly opakovat. Jestliže si lidé neuvědomí, co se dělo, tak by to nemuselo dopadnout dobře.“

Výuka v Kaplici zahrnuje také návštěvu Terezína a rakouského Mauthausenu. Na konci února by pak přímo ve škole měla zavzpomínat na těžké časy Ruth Hálová, která hrůzy holocaustu přežila. „Už jsme ji tu jednou měli a bylo to naprosto báječné setkání,“ dodal Král.
Návštěva hřbitova

Holocaustu se věnuje i Jana Dvořáková z českokrumlovského gymnázia. Ta ve středu vezme své žáky na českokrumlovský židovský hřbitov, který bude od 10 do 16.30 hodin otevřen pro veřejnost v rámci Mezinárodního dne památky obětí holocaustu.

„Půjdeme se studenty literárního semináře od 8.30 na židovský hřbitov, abychom v kapli připravili literárně historickou expozici. Dopoledne tuto expozici navštíví dvě další třídy gymnázia,“ uvedla Dvořáková.

Podle Adély Kamenské, která stojí za každoročním otevřením židovského hřbitova, žáci Gymnázia Český Krumlov vždycky rádi pomohou.

Terezínská svědectví

Českokrumlovskému gymnáziu se podařil před pár lety přímo husarský kousek, když škola dala dohromady a následně vydala pod názvem Terezínská svědectví sbírku básní Hanse Munka, které napsal v terezínském ghettu.

„Básně z německého jazyka přeložili žáci. Kniha byla distribuována zdarma. Byl to finančně hodně náročný projekt,“ řekla ředitelka gymnázia Jana Cipínová.
Němci na Českokrumlovsku slavili příchod svých vojsk, Češi utíkali

Dopátrat se v kronikách českokrumlovských obcí vzpomínek na německou okupaci regionu za druhé světové války, není nic lehkého. Přesto jsou místa, kde se stránky mapující dění v letech 1938 až 1945, zachránily, jako například v Horní Plané.

Horní Planá

Ve dvě hodiny odpoledne 2. října 1938 napochodovaly německé vojenské jednotky do Horní Plané. Nadšení místního obyvatelstva se podle tehdejšího kronikáře nedalo popsat.

„Byl to opravdu nádherný pohled a chtěl bych říci, že skoro nejšťastnější okamžik mého života. Nyní jsme se cítili konečně jako svobodní Němci na naší milované rodné hroudě. Mládež a zvláště děti jásaly v pocitu velkého okamžiku, zralé stáří ještě více a v slzících očích bylo možno číst hluboké pohnutí nad velikostí činu našeho nádherného Vůdce.“

Není divu, že před příchodem Němců prchla většina hornoplánských Židů a Čechů. Hlavně Židé se od svých spoluobčanů dočkali rozbitých oken.
„Dnes je Horní Planá Čechů prosta a také Židů prosta. Kéž by to tak bylo na věčné časy.“

Hornoplánský kronikář se hrdě vyjádřil i k datu 15. březen 1939, kdy němečtí vojáci obsadili zbývající území Čech a Moravy. „Rozpad Česka opět dokazuje, že Češi nejsou národ pánů, neumí si vládnout a spravovat, nýbrž, že jsou to, co vždycky byli, národ sluhů.“

Omlenice

Příchod německých jednotek do obce Omlenice byl provázen českou krví.

„Ještě pozdního odpoledne 2. října přišla do Omleničky osmičlenná česká patrola a když opouštěla při jižním východu u statku ves, přijely první německé pancéřové vozy. Velitel české hlídky, poddůstojník, rozkázal střílet.

První pancéřový vůz opětoval střelbu strojní puškou. Jeden český voják František Staněk z Prachaticka byl usmrcen střelou do břicha a obdržel od děkana Maxy ještě poslední pomazání.

Dva jiní vojíni byli zraněni, zbytek se dal na ústup. Všichni byli převezeni českými vojáky přes Kaplici do Českých Budějovic,“ napsal omlenický kronikář.

Omlenická německá obecní kronika končí prázdným letopočtem 1942 a slovy: „Německý lid začal pykat za strašlivé zločiny, jichž se dopustil pod vedením lidí, které v době jejich úspěchů otevřeně schvaloval a slepě poslouchal!“

Benešov nad Černou

Před samotným koncem války Němci ještě řádili v Benešově nad Černou. Tolik očekávaného osvobození se nedočkali dva místní mladíci. Ti byli souzeni za to, že nechtěli nastoupit do služby v německé armádě. Trestem smrti bylo jejich demonstrativní oběšení na náměstí.

Z transportů padala mrtvá těla ke kolejím

Před koncem války se snažili Němci zamaskovat pravdu o zvěrstvech, které se děly v koncentračních táborech. Mnoho vězňů bylo ještě na poslední chvíli evakuováno.

Kruté pochody a transporty smrti, kdy nemocní a smrtelně unavení lidé podstupovali nekonečné cesty, například z polské Osvětimi do rakouského Mauthausenu, se nevyhnuly ani českokrumlovskému regionu.

Na Kaplicku byly nalezeny hromadné hroby, kde skončily desítky lidí, jejichž síly už na takové transporty nestačily.

V přecpaných vlacích pocítili neuvěřitelné utrpení a dech smrti i místní občané. U kolejí se válela mrtvá těla ubožáků, kteří cestou zemřeli. Někteří zoufalci se pokoušeli i o útěk. V Omlenici tak byl například zastřelen jeden Polák.

Transporty pokračovaly takřka do konce 2. světové války. Tehdy se už ale Češi snažili něco udělat. Podnikali záchranné akce, díky nimž se z transportů, které projížděly Kaplicí Nádražím, podařilo zachránit až dva tisíce vězňů.

Hromadné hroby na Českokrumlovsku: Horní Dvořiště – 14 obětí (památník), Netřebice – 44 obětí (památník a společný hrob), Omlenice – několik desítek obětí podél trati na Horní Dvořiště, Velešín – 11 obětí pochovaných na místním hřbitově.
Židovská synagoga válku přežila

Druhou světovou válku přežila jako zázrakem českokrumlovská židovská synagoga. Interiér sice Němci zničili, ale objekt se dochoval.

Na konci války v ní nalezli útočiště američtí vojáci, kteří ji využívali jako křesťanský kostel.

Dlouhé roky synagoga sloužila jako skladiště. Nyní by se měla dočkat rekonstrukce. „Významné výdaje pohltí restaurátorské práce na původní výzdobě z roku 1910, velký objem prací nás čeká na vybudování sociálního zázemí v suterénu synagogy,“ uvedl Miroslav Reitinger z Českokrumlovského rozvojového fondu.

V roce 1994 českokrumlovskou synagogu navštívila žena z Izraele. Po tajemné cizince v objektu zbyla vybouraná zeď. Co ukrývala, to už dnes nikdo nezjistí.

„Myslím si, že tam byly vzácné svitky, které tam schoval poslední rabín, když přišli Němci,“ domnívá se holubovská Ruth Hálová, která přežila hrůzy holocaustu díky záchrannému transportu Nicholase Wintona v roce 1939 z Prahy do Anglie. „V každém případě šla žena najisto.“
Navštívil jsem peklo na zemi. Je v Polsku.

Arbeit macht frei. Tímto nápisem mě vítala před dvěma lety brána do koncentračního tábora v Osvětimi.

Dodnes si pamatuji mrazení v zádech, které se okamžitě dostavilo. Stál jsem na místě, kde zemřelo přes milion lidí. Na místě, kde si člověk sáhl na absolutní dno. A přesto dokázal vzdorovat a držet si poslední zrnko naděje.

Koleje do Březinky, po kterých kdysi přijížděly nekonečné transporty takřka rovnou do plynových komor, nebyly jen rekvizitou ze Spielbergova Schindlerova seznamu nebo Pakulovy Sophiiny volby. Všechno bylo skutečné. Neuvěřitelný smutek čišel z každé cihly, kamínku…

Neznám depresivnější místo na zemi. A přesto se tam letos vypravím znovu. Důvod? Člověk si musí neustále připomínat, čeho je někdo i v moderní době schopen. Absolutně nesouhlasím, že by se na nacistické hrůzy mělo raději zapomenout. Vždyť je to teprve 65 let, co byla Osvětim osvobozena.

Co to je za časový úsek? Rolling Stones už hrají skoro 50 let. Přesto se zapomíná. Pro mnoho mladších jedinců je holocaust pouhé slovo z dějepisu nebo dokonce filmu. Naštěstí neustále vycházejí nové a nové publikace či dokumenty, které se touto děsivou dobou zabývají.

Jsem také velice rád, že někteří učitelé věnují problematice druhé světové války dostatek prostoru. A že se dokonce nebojí své žáky vzít do nějakého z koncentračních táborů. Alespoň s malým procentem taková návštěva zacloumá a povede k zamyšlení.

Autor: Václav Votruba

27.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační snímek.

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Celkové náklady na zhotovení repliky byly 94 600 Kč a z toho příspěvek kraje (dotace) činil 50 000 Kč.
4

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

V úterý se můžete setkat s bájnými i reálnými postavami či s kováři

Jindřichohradecko - Kam za kulturou? V úterý si můžete vyrazit na zajímavé filmy nebo na Kovářské dny.

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení