Jedním z nich je Pomník kolektivizace u parkoviště jednoho z nejoblíbenějších výletních míst Jindřichohradecka, a to Červené Lhoty.
Současní majitelé pozemku, na kterém ono nepřehlédnutelné sousoší stojí, jím nadšeni rozhodně nejsou. „Jsou to tři postavy koukající do dálky a navíc napůl rozebrané. Pod pomníkem jsou podepsaní architekt Josef Hermoch a akademický sochař Jiří Prachař. Není to kulturní památka, takže si s pomníkem můžeme dělat, co chceme. Jenže o něj nestojí vůbec nikde,“ uvedl manažer podniku Červená Lhota Restaurant Pavel Staněk.

Kam s ním

Podle jeho slov je pomník z kvalitního kamene, proto jej nabízeli i umělecké škole na využití pro studenty, avšak marně. Sám autor, akademický sochař Jiří Prachař, jehož podle Pavla Staňka oslovili, je již ve věku, kdy by si se stěhováním a jiným umístěním už pravděpodobně nevěděl rady. Přesto je však názoru, že by bylo škoda jeho dílo zlikvidovat.

„Původně tady chtěli v přilehlé budově špejcharu na sklonku totality udělat muzeum kolektivizace. Naštěstí se jim to nepovedlo. Udělali tam jen díru na výtah,“ doplnil Pavel Staněk.

Pokud by se našel nějaký sběratel kuriozit, mohl by si třímetrové monstrum podle jeho slov odvézt zcela zdarma.

Historie

Historie pomníku je o to pikantnější, že byl instalován doslova jen několik dní před Sametovou revolucí. „Tenkrát jsem pracoval na restaurátorských pracích v zámku Červená Lhota a když jsem viděl, jak tam vše připravují, tak jsem říkal, proč to dělají, že to stejně budou brzy odstraňovat. Zedníkům jsem říkal, aby tam rovnou udělali díry, aby to šlo líp odstřelit, ale samozřejmě s tím nemohli nic dělat. V noci před odhalením jsme s kolegou jen z legrace pomník zabalili do černého igelitu, takže druhý den zažili přítomní šok,“ vzpomíná akademický malíř a restaurátor Tomáš Švéda.

Pomník není podle jeho slov zajímavý ani obsahově ani výtvarně. „Tenkrát se na politickou objednávku dělaly sochy, které do budoucna neměly žádný význam. Pro lidi nejsou ničím vůbec zajímavé,“ uzavřel Tomáš Švéda.

Další kuriózní pomník je přímo v Jindřichově Hradci, ale už dávno mimo oči veřejnosti. „Je to Památník internacionalismu a jsou na něm data 1945 a 1948. Jeho autorem je František Mrázek a pracoval na něm v letech 1970 a 1973. K jeho odstranění došlo v roce 1990,“ vysvětlil ředitel Muzea Jindřichohradecka Jaroslav Pikal.

Do prostor muzea byl pomník převezen z místa, na které ho nechalo tehdejší vedení radnice uložit, v roce 2001, kdy byl darován muzeu.