VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Plané nechtějí táborské bahno

Planá nad Lužnicí - Plánský starosta si najde advokáta, který prověří postup táborské radnice.

5.6.2009
SDÍLEJ:

Bahno z Jordánu bude projíždět Planou nad LužnicíFoto: Daniel Vacek

Nás odbahnění jejich rybníka Jordán nezajímá, nás zajímá bahno. A to tady nechceme.

Taková slova padala na středečním zasedání plánských zastupitelů, kteří jsou plánem Tábora zděšeni.

„Jak je možné, že před několika lety odběry sedimentu vykázaly několikanásobné překročení limitů a teď, při nových odběrech, je vše v pořádku,“ zpochybňuje kvalitu rozboru Miroslava Rokosová z Plané nad Lužnicí.

„Navíc je pod ním podepsaný stejný člověk. A nová tolerantnější vyhláška najednou shledává bahno jako nezávadné,“ podivuje se i zastupitel Jiří Rangl.

Radnice se o záměru Tábora vyvážet bahno do jejich katastru do oblasti Hůrka dozvěděla teprve nedávno.

„Nelíbí se mi, že obec byla postavena před hotovou věc. Nikdo s námi nic nekonzultoval,“ říká starosta Plané nad Lužnicí Jiří Šimánek.

Starostka Tábora Hana Randová tvrdí, že jednání vedli s jeho předchůdcem Františkem Chramostou.

Šimánek si teď chce u advokáta zjistit, jaké mají právní šance na protest.
Říká, že sotva si obec odpočinula po stavbě koridoru, očekávají ji šňůry aut směřujících na stavbu plánované dálnice. Auta s bahnem už by byla nad jejich síly.

„S dálnicí mají lidé vidinu na snížení provozu, ale s bahnem si spojí znečištění Hůrky, silnice, a v případě prosaku nebezpečných látek z bahna, i spodních vod a studní,“ vysvětluje starosta.

Jeho slova potvrzují s obavami i obyvatelé a chataři.

„Nevěřím, že bahno není toxické, a o dopravě nemluvě. Ráno ani odpoledne není vidět konec kolony,“ reagoval majitel stavebnin na kraji města Josef Svačina.

Provozovatelé penzionu Na Černé se zase obávají, že přijdou o své klienty.

„Bahno sem přitáhne komáry a nemyslíme si, že nebude páchnout. To lidi odradí,“ soudí manželé Hrnčířovi.

Mezi druhem navážky k rekultivaci lomu ale nevidí žádný rozdíl chatař Jiří Byrtus z Prahy. Jestliže nebude bahno závadné, tak podle něj splní funkci stejně jako suť, která do Hůrky putuje nyní.

Pavlína Macelová

Jordán je léta opředen mýty a tajemnem, spolu s bahnem o ně však může přijít

Tábor - Nejostřejší diskuze vypukla až když byly vypnuté mikrofony. Dvě protistrany na sebe zvyšovaly hlasy. Šlo jim o jedno: bahno z Jordánu.

Radnice si první z diskuzí o plánované investici – stavby výpusti a odbahnění Jordánu, svolala na středu. Pozvala zhruba desítku odborníků, kterým trvalo dvě hodiny než pustili ke slovu také publikum. K jejich uším se nesly argumenty, proč nádrž výpusť nutně potřebuje a proč by se z jeho dna měl odtěžit dvousetletý sediment.

Zatímco za stolem odborníků působil Jakub Borovec z Biologického centra Akademie věd ČR jako osamocený hráč, v publiku byli jeho lidé slyšet víc než příznivci bagrování. Do konfrontace se dostala všechna pro a proti, která se dají shrnout do několika vět: obě strany se shodují, že výpusť by měl Jordán mít. Rozcházejí se však v pohledu na bahno a finanční náklady.

„Za stávajícího stavu převážná většina – 70 až 80 procent živin (pro sinice) přichází do Jordánu z povodí. A pouze ten zbytek se uvolňuje ze sedimentu. Pokud se tedy sediment odstraní, stejně budou natékat z povodí. Běžný občan tedy vyčištění dna nepozná,“ říká Borovec, který ve své studii popisuje pětiletý monitoring Jordánu i cestu k čistotě jeho vody.

Peníze pro Jordán

Na jeho stranu se kloní sdružení Za klidný Tábor, které chce přimět radnici, aby ustoupila ze svých plánů a „neutopila“ do nádrže téměř půl miliardy korun.

„Stačilo mi pár telefonátů, abych zjistila, že se počítá s dotačním titulem pro stavby čističek pro malé obce. Ty by zamezily přísunu živin,“ uvedla předsedkyně sdružení a zastupitelka za Stranu zelených Michaela Petrová. Domnívá se tak, že Tábor může dotaci využít pouze ke stavbě výpusti a čištění dna odložit.

Stejnou úvahu o stavbě čističek využil i radní Jiří Fišer (T2020). Ke svému výkladu mu posloužila pouze tabule s křídou a jedna přímka.
„Teď máme rok 2009, dvoumetrový sediment a peníze na odbahnění. Uvažujeme–li, že v roce 2015 už budou i na přítocích čističky, stihne se za šest let uložit jen slabá vrstva nového bahna. Pokud ale budeme čekat na čističky, Jordán nikdy nevyčistíme, protože to už nebudeme mít dotaci,“ vysvětlil co se stane, když dotaci vrátí.

Chytnout šanci

Fišer tedy nabádal, aby se občané tak lehce nevzdávali šance, která se už v budoucnosti zřejmě nenaskytne.

„Každý, kdo kolem Jordánu chodí, tak vidí, jak se nádrž zanáší. A teď máme možnost s tím něco udělat. Nebo budeme čekat dalších pět set let?“ kloní se k příznivcům bagrování rodilý Táborák Jan Heřmánek.

Jenže odbahnění s sebou nenese jen rétoriku o penězích a šancích, ale také o velkých rizicích.Pyrotechnik 15. ženijní záchranné brigády AČR Ondřej Tichý jedno naznačil: pyrotechnickou sanaci uprostřed hustě osídlené lokality, a také nebezpečí pro bagristy. Za zneškodňováním munice je pak třeba vidět i zřejmé evakuace stovek lidí. Od starostky Hany Randové se mu dostalo odpovědi, že už o tom jednají s armádou.

Do velké neznámé by se však pustili i rybáři, kteří by museli Jordán slovit.
To nikdo z žijících neumí a navíc by stále museli mít na mysli, že sítí spolu s rybami vyloví i munici. „Neumím si představit, kam by se například stavěly kádě. Proti odbahnění nic nemám, ale Jordán by přišel o svoje tajemno,“ říká majitel Štičí líhně Esox Oldřich Pecha mladší.

Na akci získal Tábor dotaci 406 milionů, vlastních hodlá přidat padesát.

Autor: Alena Šatrová

5.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kuželkáři Dačic jsou v čele okresního přeboru

Podzim, ilustrační foto.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Orientační běžci SOS stáli v Lize Vysočiny sedmnáctkrát na stupních vítězů

Hamry nad Sázavou - Jednapadesát svých zástupců měl při desátém podniku Ligy Vysočiny ve hře jindřichohradecký Spolek orientačních sportů.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Jihočeši nejraději slaví ve Windy Pointu

České Budějovice /ROZHOVOR/ – V anketě Českobudějovického deníku o „Nejoblíbenější provozovnu roku 2017“ vyhrál na plné čáře o závratné dva tisíce hlasů před všemi ostatními lipenský coctail bar Windy Point v Černé v Pošumaví.

Kradl na zahradě v Bezručově ulici

Jindřichův Hradec - Hradečtí policisté pátrají po neznámém zloději, který způsobil škodu za šestnáct tisíc korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení