„Nelíbí se mi, že je hradecké centrum plné heren. Nechodím tam. Raději bych, kdyby bylo místo nich více klasických hospod a restaurací,“ rozčilovala se paní Zuzana z Jindřichova Hradce.

V Třeboni se už před čtyřmi lety rozhodli dát automatům sbohem a omezili jejich výskyt. Hrací přístroje teď mohou být provozovány jen v místní části Přeseka. Třeboňští zastupitelé svůj záměr odůvodnili tím, že provozování výherních přístrojů v neomezené míře odporuje charakteru městské památkové rezervace a lázeňského města.

V poslední době se ale objevuje stále více rulet, sázkových her a terminálových automatů, na ty ale městská vyhláška nedosáhne.
„Vyhláškou totiž můžeme zakázat jen provoz klasických mincových automatů, a to ještě jen v určitých částech města. Gambleři se pak přesunou jinam nebo provozovatelé nahradí mincové automaty terminálovými a jejich zřízení i poplatky pak má na starosti ministerstvo financí. Město s nimi nic neudělá,“ vysvětlil situaci tajemník městského úřadu v Jindřichově Hradci Karel Přibyl.

To je také důvod, proč připravovaná vyhláška omezující provoz automatů nakonec v Jindřichově Hradci neprošla. Poplatky za zřízení a provoz automatů jsou navíc velkou injekcí do městského rozpočtu. Podle Přibyla si městská pokladna ročně díky automatům přilepší o čtyři až pět milionů korun.

Za každý výherní hrací přístroj provozovatel zaplatí poplatek pět tisíc korun za čtvrt roku. Tyto peníze zůstávají městu. Za automaty se ale platí ještě správní poplatek. Ten je podle vedoucího živnostenského úřadu v Jindřichově Hradci Jana Nořinského 10 tisíc korun na čtvrt roku, 16 tisíc korun za půl a 30 tisíc za celý rok. „Polovina z těchto peněz ale jde finančnímu úřadu,“ doplnil Nořinský.

Podle něj je v současné době v Jindřichově Hradci registrováno 175 těchto automatů. Před třemi roky jich přitom bylo o 34 méně.

Eliška Bučinová