V Řečici ostříhali celý štáb za jedno odpoledne

Žádný jiný film dosud nepředstavil jižní Čechy tak důkladně jako Jízda. Snímek režiséra Jana Svěráka o dvou mladých mužích, kteří se vydají na prázdninovou cestu v zeleném kabrioletu, se natáčel na Táborsku, Jindřichohradecku, Budějovicku i Českokrumlovsku. Zahráli si v něm také místní, což filmaři ocenili v závěrečných titulcích. „Tento film byl natočen ve spolupráci s obyvatelstvem jižních Čech,“ píší.

Malou roli měl například Ludvík Zeman z Bechyně. Ten pracoval jako promítač kina a filmaři si u něj přehrávali záběry, jednou mu pak při večerním posezení u ohně nabídli epizodní roličku. „Hrál jsem muže s kolem před spořitelnou, ze které vyběhl Radek Pastrňák s tisícikorunou,“ vzpomíná Zeman.

Scéna se natáčela v Kardašově Řečici. Hrdinové se v ní ptali Zemana na cestu. Ten ale odpověď neznal, a tak zapojil do rozhovoru několik přihlížejících. „Ve filmu jsem vidět asi minutu a půl,“ doplňuje. Jako odměnu za své účinkování dostal večeři v restauraci.

Dodnes vzpomíná především na skvělou partu filmařů a příjemnou spolupráci. Při premiéře v Bechyni ho režisér Svěrák dokonce pozval mezi herce před plátno. „Místní mi zatleskali a pak po mně chtěli i podpis. To už ale byla spíš taková recese,“ vypráví.

Úsměvná historka se váže k natáčení několika scén v klášteře Zlatá Koruna. Filmaři oslovili tehdejšího kastelána Zdeňka Troupa s prosbou, aby je nechal v klášteře pracovat. Problémem však bylo, že neměli peníze na nájem. „Přišli tehdy s tím, že natočili nejdražší film všech dob, což byl Akumulátor, a nyní, že chtějí natočit naopak ten nejlevnější snímek,“ říká Troup.

Producenti a režisér ho nakonec přesvědčili, že mají omezené zdroje, a uzavřeli s ním ústní dohodu. Podle ní mohli v klášteře natáčet zdarma pod podmínkou, že pokud bude Jízda úspěšná, pošlou peníze dodatečně. Chvíli to ale vypadalo, že slib nedodrží. „Film šel do kin, následně vyšel na videokazetě, byl i v televizi a nám se stále nikdo neozval. Bylo mi divné, že by Jízda nic nevydělala, tak jsem produkci kontaktoval sám a připomněl jim naši dohodu,“ popisuje Troup.

Filmaři pak peníze ihned poslali. „Kdybych se neozval, asi bychom je nikdy nedostali. Na druhou stranu je ale možné, že jsme se jen propadli někam dospod pod náporem administrativy,“ dodává Troup.

Do natáčení se ve Zlaté Koruně zapojili turisté a průvodkyně, která musela několikrát za sebou zopakovat výklad v němčině. Vznikla tu i scéna s erotickým podtónem odehrávající se v kapitulní síni. To kastelána pořádně překvapilo. „Vůbec jsme nevěděli, že se tam má natáčet něco takového,“ směje se. Přesto je podle svých slov rád, že si Svěrák vybral právě zlatokorunský klášter.

Velkou roli má ve filmu také krajina Jindřichohradecka. Herci se projíždí ve svém kabrioletu například po silnici mezi Děbolínem a Kardašovou Řečicí nebo mezi obcemi Hospříz a Člunek. Díky informační ceduli je pak na plátně jasně rozpoznatelná vesnička Matějovec. Ta se objevuje v jedné z prvních scén filmu, kdy hrdinové přibrzdí u babičky, která si vykračuje s hráběmi přes rameno.

Nabídnou jí svezení a ona se nechá popovézt pár metrů ke své kamarádce. „Tuto malou roli si vystřihla stará paní Procházková, která dnes již nežije,“ vzpomíná Antonín Doležal, starosta Českého Rudolce, pod který Matějovec patří. Místo natáčení se podle něj za osmnáct let změnilo. Vyrostlo tu mnoho zeleně a kostelík dostal novou žlutou fasádu.

Filmařům pomáhali i lidé, kteří nejsou na plátně vidět. Zaměstnanci kadeřnictví v Kardašově Řečici ostříhali celý štáb během jednoho odpoledne, jindřichohradecká nemocnice zapůjčila nosítka a pilot Jiří Koubík, jak se píše v závěrečných titulcích, přiletěl, věnoval filmu čtyři dny života a zase odletěl.

Ve snímku se objevují také různé restaurace. Natáčelo se například před hostincem v Březnici na Táborsku. „Dali si tu tonik a vodku, protože to patřilo do scény,“ popisuje Karel Tomandl, který dnes restauraci provozuje. Pivo pak popíjejí hrdinové v Komárově. „Viděl jsem je natáčet u našeho rybníka a také na návsi, ale všechno trvalo jen chvilku,“ vypráví starosta František Malecha.

Značný prostor věnovali filmaři v Jízdě i moderní stavbě – Jaderné elektrárně Temelín. Trojice hrdinů si ve snímku prohlíží její chladicí věže. „Je to umělecké dílo, je to vlastně krásné,“ komentuje poté Radek Pastrňák.

Podle mluvčího elektrárny Marka Svitáka se Temelín ve snímku objevil zřejmě proto, že představuje novodobou dominantu jižních Čech. K natáčení mimo areál nepotřebovali filmaři žádné povolení. Dovnitř by se však dostávali jen stěží. „Museli by dodržet veškerá bezpečnostní pravidla, takže pro velké štáby je tu natáčení prakticky nereálné,“ vysvětlil.

Svěrák: Jižní Čechy jsou rezervoárem duchovního klidu

V devětadvaceti letech vytvořil režisér Jan Svěrák, který později obdržel Oscara za Kolju, snímek Jízda. Většina záběrů má jihočeské kořeny.

Proč jste pro Jízdu vybrali právě jižní Čechy?
Jižní Čechy zvolil spoluautor scénáře Martin Dostál. Řekl, že se v jižních Čechách točí málo filmů, a přitom jsou tak fotogenické, plné vody, rybníků. Krajina je duchovně klidná, není tam průmysl. Je to panenský kraj, uprostřed kterého stojí elektrárna Temelín jako obrovský zásah člověka do tohoto rezervoáru duchovního klidu. Jeli jsme s Martinem do jižních Čech, našli jsme si místa a věděli jsme, že tam chceme točit.

Řada scén působí nenuceně, jako by ani produkce neměla práci zařizovat lokace. Bylo to tak?
Celý film je natočen lehkou rukou, jako když malíř kreslí črty. Film vypráví o happeningu a my jsme se rozhodli to tak točit. Měli jsme jen tři osobní auta a devět lidí ve štábu. Když jsme viděli hospodu vlevo u cesty a potřebovali jsme ji, řekli jsme, že bude ve filmu. Testovali jsme své schopnosti natáčet hezky kdekoliv.To byl náš úkol.

Film je žánrem road movie, postavy cestují autem, ale road movie to bylo i pro štáb, ne?
Film jsme natočili během tří týdnů, které jsme strávili v jižních Čechách a na Vysočině. Začali jsme v Bechyni, dostali jsme se dolů do pohraničí, do oblasti České Kanady, k Jindřichovu Hradci. Lokace často nebyly zajištěny, ale lidé nám vycházeli vstříc. Vyjel kvůli nám kamion, byla jiná doba. Lidé se tolik nebáli, pomáhali nám za dobré slovo, za pivo nebo tričko k filmu. Řekli jsme si, že za nic nebudeme platit. I proto je v titulcích tolik poděkování. Celý film jsme natočili na levný, prošlý materiál.

Řada míst, která jste snímali, už neexistuje, třeba benzinová pumpa v Jarošově nad Nežárkou, kde Jakub Špalek kontroluje prodej zmrzliny.
Vím o tom, vede tam nová silnice, která tuhle pumpu minula.

Však je to také osmnáct let zpátky, co film vznikl…
To není možné, jak to letí.

V klášteře Zlatá Koruna vznikla lechtivá erotická scéna, která kastelána ve filmu značně překvapila.
Nikdy bychom ji netočili v kostele, který je vysvěcen. Ale tohle vzniklo na prohlídkové trase v chodbě.To, že se žena o něco opře, chová se vyzývavě, aniž by řekla prosté slovo, je přece lidské…

Stalo se vám, že vás někdo někam s kamerou nepustil?
To nás netrápilo. Když jsme se někam nedostali, třeba na zámek v Bechyni, natočili jsme to z veřejně přístupných míst. Stěžovat jsme si nemohli. Spolupracovala s námi policie, která tolerovala, když jsme zastavili dopravu, asistovala nám, když jsme natáčeli nehodu Filipa Renče.

Takže sázky na jižní Čechy nelitujete?
Martin Dostál měl pravdu, je to bohulibý kraj. I kameraman F. A. Brabec byl nadšen.

Vracíte se na jih často?
Když je potřeba zajet do Písku, Krumlova nebo Budějovic, nebráním se. Vidím znovu místa natáčení, jedu těmi okreskami a říkám si, že je to nádherný kus země.

LUBOŠ DVOŘÁK, ANDREA ZAHRADNÍKOVÁ, ALENA ŠATROVÁ
ADAM HUDEC, VÁCLAV VOTRUBA