VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V záchranné stanici se ocitají hlavně raněná zvířata

Třeboň - Štafetové otázky předala předsedkyně sdružení Cibela Petra Šťástková Marii Kameníkové z Českého nadačního fondu pro vydru v Třeboni

28.10.2011
SDÍLEJ:

Marie Kameníková z Českého nadačního fondu pro vydru.Foto: archiv fondu

Když najde někdo zraněného nebo toulavého psa či kočičku, většinou ví, kam se o pomoc obrátit. Co ale mají dělat lidé, když najdou zraněné volně žijící zvíře (srnku, zajíce, dravce)?
Měli by se obrátit na nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Na území Jihočeského kraje působí celkem sedm záchranných stanic. Naše oblast působení se zaměřuje na Třeboňsko, Jindřichohradecko, Dačicko, Trhosvinsko a na Soběslavsko.

Jaké druhy zvířat se k vám nejčastěji dostávají a proč?
Nejčastěji přijímáme zvířata zraněná po nárazu s automobily, spálené dravce od elektrického vedení, vodní ptáky zamotané do vlasců či se spolknutými rybářskými háčky. Na jaře a přes léto se k nám často dostávají mláďata, na podzim ježci s nízkou hmotností a přes zimu dříve probuzení netopýři, kteří ještě nemají šanci nalézt si potravu. Chtěla bych upozornit, že většina mláďat, která se do záchranné stanice dostane, lidskou pomoc nepotřebuje. Ať už se jedná o mláďata ptačí nebo savčí. Pokud není savčí mládě (zajíček, srnče) viditelně zraněno, je nejlepší nechat jej na místě. Matka se k němu zpravidla po určité době vrátí. Když lidé objeví ptačí mládě poskakovat po zemi, nejlépe co pro něj mohou udělat je, že ho postaví na nejbližší větev nebo do nejbližšího křoví. Taková ptáčata ještě nemají dorostlé peří a rodiče je dokrmují mimo hnízdo. U ptačích mláďat se nemusíme bát na ně sáhnout. Ptáci se čichem příliš neorientují a lidský pach jim až na některé výjimky nevadí.


Co se děje se zvířetem po jeho vyléčení?
Některá zvířata pouštíme zpět do volné přírody, některá na následky svých zranění uhynou nebo musí být utracena, pár jedinců převážíme do okolních stanic, které jsou lépe uzpůsobeny speciálním potřebám zraněných zvířat a několik trvale handicapovaných jedinců zůstane v záchranné stanici.

Záleží na tom, jak bylo zvíře zraněno. Spálení dravci většinou přijdou o popálenou část, kudy prošel elektrický výboj (křídlo, noha) a nelze je již vypustit do volné přírody. Stávají se tak trvale handicapovanými jedinci, kteří jsou odkázáni na intenzivní lidskou péči. Mláďata, která se k nám dostanou, odchováme a pokud je to možné, vypustíme zpět do volné přírody. Ochočená zvířata nelze pustit zpět a zůstávají doživotně odkázána na lidskou péči. V podstatě jedinec, kterému jeho handicap brání přežít ve volné přírodě, ať už ulovit si potravu nebo utéct před predátorem, je odkázán do trvalé péče člověka.


Kolik zvířat vaší stanicí projde ročně a kolik je schopných návratu do volné přírody?
Množství přijatých zvířat se rok od roku mění. V průměru přijímáme kolem 150 až 200 zvířat ročně a počet jedinců každým rokem pomalu narůstá. Zpět do volné přírody se nám podaří vypustit kolem 45 procent přijatých jedinců.


Proč se specializujete právě na vydru říční, čím je toto zvíře tak zvláštní?
V minulosti byla vydra říční rozšířena po celém území České republiky. V důsledku lovu pro kožešinu, pytláctví, zhoršování kvality vody a potravní nabídky v tekoucích vodách však došlo ve 20. století k silnému poklesu početnosti, který se blížil hranici vyhynutí. Naštěstí v ČR, na rozdíl od mnoha států západní Evropy, k vyhynutí nikdy nedošlo. Český nadační fond pro vydru byl zpočátku svého fungování (rok 1993) specializován právě na výzkum vydry říční a také se spolupodílel na záchranném programu, který se týkal vydry. V posledních letech jsme se ale také zaměřili na vzdělávání a osvětu dětí i dospělých, více jak pět let fungujeme jako záchranná stanice a dalších aktivit stále přibývá. Vydra se pro nás stala vlajkovým druhem, který vnímáme jako symbol ochrany zvláště chráněných druhů zvířat.


Pořádáte různé přednášky, exkurze a výukové programy jak pro děti a mládež, tak pro dospělé. Je o tuto činnost zájem? Zajímají ekologické problémy dnešní mladé lidi?
Mohu konstatovat, že o naše programy je zájem poměrně veliký. Každý den jezdí kolegové do škol s výukovými programy, které lákají pedagogy i děti přítomností živého zvířete. O programy je zájem i ve vzdálených obcích na Šumavě, takže naše činnost v této oblasti pokrývá celé jižní Čechy. Akce pro veřejnost typu přednášek a besed jsou pravidelně navštěvovány 20 až 50 účastníky, kapacita na odborných seminářích je vždy naplněna. Myslím se, že zájem mladých lidí je stále větší.


Pokud by měl někdo zájem vaši činnost podpořit a pomoci ve vaší záslužné práci, jaké má možnosti?
Na našich webových stránkách www.vydry.org je možnost dozvědět se více informací o adopci trvale handicapovaných zvířat, která jsou umístěna v záchranné stanici. Podpořit mohou zájemci jak finančně (adopcí zvířete, příspěvkem záchranné stanici a podobně) nebo také materiálně (krmivo pro zvířata). Přivítáme jakýkoli dar. Naší činnost lze také podpořit koupí některých z výrobků na internetovém ekoobchůdku.

28.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie - ilustrační snímek

Mladý řidič při nehodě vypadl z auta, později zemřel

Motor ve Strakonicích udolal Plzeň.

Motor má cenný plzeňský extraligový skalp

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Jižní Čechy – Krajské fotbalové I. třídy mužů odstartovaly novou sezonu předehrávkou 2. kola.

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Ostojkovice - Až od Třebětic, ze silnice spojující Jemnici s Dačicemi, byla vidět bělostná boží muka vsazená do krajiny poblíž Ostojkovic.

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení