VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve Střížovicích zabodávali nůž do chleba a buchty

Jindřichův Hradec – Hostem Deníku tentokrát byla etnografka Muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová.

21.12.2010
SDÍLEJ:

Bild vergrößern BETLÉMY. Vánoční výstava Betlémy, sochy, řezby Jiřího a Martiny Netíkových v prostorách kostela svatého Jana Křtitele, který patří do objektů Muzea Jindřichohradecka, potrvá až do 30. prosince.Foto: Deník/ Stanislava Koblihová

Ze starodávných adventních zvyků se dochovalo jen řezání barborek a na Boží hod vánoční je to například rozkrajování jablek.

Povídaly jsme si spolu na téma Vánoc, a to o starodávných zvycích, ale také expozicích Muzea Jindřichohradecka, které vánoční svátky neodmyslitelně evokují, jako například slavné pohyblivé Krýzovy jesličky.

Vnímáte adventní čas v muzeu a soukromí různě, nebo si rozdíly nepřipouštíte?
Muzejní „adventní“ čas je časově velmi odlišný od pravého adventu. V muzeu začínají předvánoční přípravy již v parném létě, kdy se vytvářejí scénáře jednotlivých vánočních výstav a vznikají výstavní katalogy, probíhá jednání s vystavujícími institucemi a podobně. Takže pak o tom opravdovém adventu panuje už v oblasti výstavnictví relativní klid, který bývá sice naplněn oblíbenými přednáškami s vánoční tematikou, ale já si v něm již najdu i místo pro přípravu Vánoc ve své vlastní domácnosti.

Mohla byste přiblížit čtenářům význam adventních nedělí?
Advent byl vždy dobou očekávání příchodu Ježíška na svět. Tato přípravná fáze na Vánoce zahrnovala vždy čtyři adventní neděle před Štědrým dnem. Adventní období bylo dobou postní, která přikazovala střídmost v jídle a pití, rozjímání a zákaz zábavy. Dnes si připomínáme čtyři adventní neděle tím, že si každou neděli zapálíme svíčku na adventním věnci a těšíme se na přicházející svátky.

Kde je původ lidových zvyků, které souvisejí právě s adventním časem?
V průběhu adventu se najde několik významných svátků, které postní období narušují. Například 30. listopadu si připomínáme den svatého Ondřeje, který je ideální pro věštění budoucnosti. Podle starého zvyku se pod hrnky schovávalo trocha hlíny, kousek chleba, hřeben a prsten. Když byla odkryta hlína, znamenalo to smrt, hřeben znamenal nemoc, chléb majetek a prsten svatbu. Vzhledem k tomu, že Ondřej byl patronem nevěst, hádala toho dne svobodná děvčata, zda se příští rok vdají. Třáslo se plotem, klepalo se na kurník nebo se obraz nastávajícího hledal ve studni či komíně. Ten den se také schvalovaly obecní účty a v mnoha jindřichohradeckých obcích pak pili a hodovali za obecní peníze. Dalším zajímavým svátkem je svatá Barbora, v jejíž předvečer chodívaly po domech Barborky. Byly to ženy zahalené do bílých prostěradel, které obdarovávaly hodné děti sladkostmi a zlobivým hrozily metlou. Řezaly se také třešňové větvičky barborky, jejichž prostřednictvím se také věštilo. Oblíbeným svátkem byl svatý Mikuláš, který dříve nosíval dárky místo Ježíška. V předvečer svátku chodily po domech početné mikulášské průvody, které připomínaly masopustní obchůzky, neboť vedle Mikuláše, čertů a anděla byli jejich součástí i vojáci, žid, dráteník, bába s nůší, medvěd, kobyla a další. Na Mikuláše se konaly v Jindřichově Hradci proslavené trhy, kde prodávali oblíbené čerty ze sušených švestek. Posledním významným svátkem je svatá Lucie. V tento den bylo zakázáno příst a drát peří. Kdo zákaz v tento den porušil, stal se terčem průvodu žen převlečených za Lucky, které chodily po domech a rozhazovaly napředenou přízi a nadrané peří.

Které zvyky přetrvávají stále?
Z adventních zvyků se nám v regionu dochovalo pouze řezání barborek. Všichni, kdo si je dají ten den do vázy, věří, že jim na Vánoce vykvetou. V poníženém počtu se nám dochovala také mikulášská obchůzka, jejímiž členy už jsou dnes jen Mikuláš, anděl a čerti. Za mikulášské trhy můžeme považovat trhy konající se v Jindřichově Hradci pravidelně o víkendu završeném stříbrnou nedělí. Čerty ze švestek už si tam ale nekoupíme.

Můžete přiblížit význam vánočních svátků, Nového roku a Tří králů a všeho, co s nimi souvisí?
Štědrý večer je těsně spojen s následujícím svátkem – Božím hodem vánočním, kdy se podle křesťanské víry narodil Ježíšek. Štědrý den byl dnem přípravy na tuto významnou událost. Rodina se scházela v místnosti s ozdobeným vánočním stromečkem a postaveným betlémem u slavnostní večeře, kde nechyběla čočková nebo hrachová polévka, černý kuba, ryba, hubník, muzika (rozvařené sušené ovoce), pukance (opražený naklíčený hrách) s medem, švestková omáčka a vánočka. Po večeři se zbytky jídla donesly dobytku, stromům a studni a pak se věštila budoucnost celého hospodářství. Hádalo se, zda se svobodné dívky vdají, zda budou všichni ve stavení zdraví, zda bude dobrá úroda a podobně. Praktiky věštění byly rozmanité. Lilo se olovo, pouštěly se lodičky z ořechových skořápek, rozkrajovala se jablka, házelo se střevícem. Na Jindřichohradecku se našlo i několik méně známých praktik. Třeba v Jarošově nad Nežárkou dávala děvčata do knedlíků lístečky se jmény nápadníků. Ženichem pak měl být ten, jehož jméno bylo v knedlíku, který vyplaval nejdříve. Ve Střížovicích zabodávali hospodáři nůž do chleba a do buchty. Když byl na Boží hod rezivý nůž v chlebu, neurodily se příští rok ozimy. Když v buchtě, neurodily se jařiny. Na Boží hod vánoční 25. prosince se nesmělo doma nic dělat, pouze se navštěvoval kostel a doma se pak rozjímalo. Další den byl svátek svatého Štěpána, kdy se chodívalo na koledu. Vzhledem k tomu, že Štěpán byl patronem koní, pouštělo se koním toho dne žilou, aby byli po celý rok zdraví. Pro ten den bylo také známo úsloví „Na Štěpána není pána“, což pramenilo z toho, že ten den odcházeli čeledínové ze služby a vyplácela se jim výplata. Neměli tedy žádného pána a mohli si ve volném čase zajít do hospody a pobavit se za vydělané peníze. Konec roku byl spojen se Silvestrem, který se ale dříve příliš neslavil. Lidé chodili do kostela a děkovali za vše dobré v uplynulém roce. Na Nový rok se věřilo, že jak na Nový rok, tak po celý rok. Takže se dělaly činnosti, které by člověk rád dělal po celý příští rok. Hlídalo se také, kdo první vstoupí do domu. Stará žena přinášela smůlu a mladá dívka, muž nebo dítě štěstí. Nesmělo se nic půjčovat ani vynášet z domu, protože by to pak chybělo. Vánoční cyklus končil 6. ledna na Tři krále, kdy se chodívalo s koledou. Po domech chodily postavy tří králů, které na dveře psaly zkratku svých jmen K+M+B a letopočet. V tento den se dívky omývaly sněhem, aby měly celý rok bílou pleť. Někde se lidé koupali ve studené vodě, aby byli po celý rok zdraví.

Jaké expozice či výstavy v Muzeu Jindřichohradecka spojené s vánočními svátky můžete čtenářům doporučit?
Všechny zájemce bych ráda pozvala na naši letošní vánoční výstavu betlémů a plastik manželů Netíkových ze Slavonic. Výstava se koná v areálu minoritského kostela svatého Jana Křtitele a představuje téměř stovku prací, a to především dřevořezeb. Součástí letošní výstavy je rovněž velký dřevěný řezaný betlém, který byl v loňském roce vystaven v římském Pantheonu. Výstava je přístupná pouze do 30. prosince. Další pozvání je do Krýzových jesliček, které také o letošních Vánocích budou pro všechny zájemce zpřístupněny denně až do 6. ledna.

Autor: Stanislava Koblihová

21.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Ilustrační foto. Pátrací akce.

Pohřešovaný pospával v lese mezi lahvemi

Je rozdíl, jestli syn vstává do školy nebo na ryby

Jindřichův Hradec – I letos se bude v českobudějovickém IGY Centru konat 6. září Kabelkový veletrh a výtěžek bude opět rozdělen mezi talentované děti z Jihočeského kraje.

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Šumava - O zákaz vstupu do lesů chce požádat Národní park Šumava dotčené obce s rozšířenou působností. V pondělí to Deníku potvrdil Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

OBRAZEM: Děbolínský festival završili Tři veteráni

Jindřichův Hradec - Finále tradičního festivalu divadel bylo v režii ochotníků z Pluhova Žďáru.

V pondělí chladněji, ale od středy se oteplí

Jižní Čechy – Do střední Evropy bude zasahovat výběžek vyššího tlaku vzduchu od západu a na naše území bude proudit chladný vzduch od severozápadu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení