A v sobotu zde bylo rušno. Členové modelářského kroužku RC MAX při jindřichohradecké pionýrské skupině zde měli závody. Na trati se proháněly kopie amerických pouštních trucků v měřítku 1:10. „Děti v kroužku auta nejenom staví, ale i je servisují. Učí se jak nastavit geometrii kol, jak se seřizuje spojka. Prostě kompletní techniku jako u velkého auta," naznačil vedoucí kroužku Dušan Pěchota s tím, že i v budoucnu bude o technické profese zájem a tady se děti mají šanci hodně naučit.

V kroužku pracují tři vedoucí s deseti dětmi a pravidelně zhruba jednou za měsíc jezdí na soutěže, ať již na trať do Děbolína a nebo v zimě na kobercovou dráhu do Prahy.

„Auta se kupují jako stavebnice a zručný modelář je tak za tři hodiny sestaví, ale u dětí to trvá tak čtyři kroužky, aby získaly i znalosti o technice," pokračuje Dušan Pěchota s tím, že kompletní cena profi modelu se pohybuje kolem 15 tisíc korun, ale jsou i levnější.

Soutěže se podle něho jezdí na třikrát šest minut a po každém kole je nutné auta pořádně vyčistit a po závodě se musí do šroubku rozebrat a zase sestavit.

Čtrnáctiletý Vojtěch Šimků je v kroužku již tři roky. Letos se mu povedlo na mistrovství republiky obsadit třetí místo, což považuje za úspěch. „Do budoucna bych chtěl pracovat s auty a hlavně je řídit," prozrazuje. A co bylo na začátku podle něho nejtěžší? „Při sestavování modelu si zapamatovat, co kam patří. Pro začátečníka je také těžké rozjíždění, několikrát jsem dal plný plyn a bylo to špatně. Musím i vědět, jak auto reaguje a nejdůležitější je udržet se v dráze. Když je velká rychlost, tak to je problém," popisuje úskalí Vojtěch Šimků.
Podobné zkušenosti má i desetiletý Daniel Slabý, který v kroužku pracuje již druhým rokem: „Na začátku bylo těžké auto řídit, hlavně zatáčky a potom také se naučit, jako ho poskládat. Ale  baví mě to."