Právě málo vody ale podle předsedy pořádajícího vodáckého oddílu Karla Böhma možná mnohé vodáky odradilo a na plavbu se tak vydalo kolem stovky posádek lodí. „Je to již 36. ročník. Když jsme pořádali Zamykání Lužnice poprvé, inspiraci jsme našli na Vltavě. Jeli jsme tam na odemykání a řekli jsme si, proč to neudělat u nás, když máme tak krásnou řeku," vzpomenul Karel Böhm, který se většiny odemykání i zamykání zúčastnil. „Poprvé jelo kolem třiceti lodí," dodal. Právě on se zhostil samotného aktu zamykání, vstoupil do řeky a otočil klíčem na jeden západ.

Tentokrát se ani nemusel namočit a na to, aby se dostal doprostřed koryta, mu stačily holínky. Vodu měl jen po kotníky.

Mezi těmi, kdo pamatuje první ročník, je i Milan Arenberger. Potvrdil slova svého kamaráda, že se inspirovali odemykáním Vltavy. „Tehdy mi bylo dvaatřicet, udělali jsme klíč a zvonek a šli jsme na to. Před patnácti roky se tady sešlo na čtyři stovky vodáků," uvedl muž, který na řeku jezdí už pětapadesát let a na Lužnicí zná doslova každý kámen. „Jezdili jsme hodně i na Salzu v Rakousku, taky na Slovensko a do Bulharska. Měli jsme vlek za autobus, do které se vešlo čtrnáct lodí. To už je taky pár let, i když Salzu sjíždíme pořád. Dnes už máme všechny lodě vyměněné, pořídili jsme i dva rafty," přiblížil.

Jan Češka z Českých Velenic byl na Zamykání Lužnice poprvé. Vyrazil s celou rodinou a moc se těšili. Přiznal, že lodě jsou jejich koníček. „Jezdíme na dračích lodích, také nás čeká maraton na Vltavě. Prostě na vodě je to pro nás ta správná dovolená," netají se kapitán Dračích jezdců Jan Češka. Jeho syna před pěti lety pasoval také na vodáka a je i v posádce dračí lodě.. Jezdím už od tří let a moc se těším," uvedl Jan Česka junior.

Josef Knězů z Jindřichova Hradce si odemykání ani zamykání Lužnice nenechá většinou ujít. „Myslím, že jsme to jeli už čtyřicetkrát, jen syn mě už za tu dobu přerostl," dodal se smíchem. Ale tak málo vody nepamatuje.