VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Jindřichova Hradce na skok do Štrasburku

Jindřichův Hradec, Štrasburk - Mezi jedno ze tří měst, odkud se řídí Evropská unie, patří i dnes již francouzský Štrasburk ležící nedaleko hranic s Německem, kousek od řeky Rýn.

20.3.2014
SDÍLEJ:

Z Jindřichova Hradce na skok do Štrasburku.Foto: Jan Oliva

Na návštěvu tamějšího Evropského parlamentu a historického jádra města se na pozvání europoslankyně Andrey Češkové vydali i vybraní studenti z jindřichohradeckého gymnázia, kteří z velké části zaplnili autobus odjíždějící z Jindřichova Hradce o úterní 21. hodině.

Strastiplnou přepravu na západ ukončily až první paprsky vycházejícího „francouzského" slunce rána příštího dne. To se na odpočívadle u silnice naplno rozběhly přípravné práce na opuštění velmi pohodlného (a pro spaní ideálního) autobusu, které následovalo o třicet minut později přímo před budovou Europarlamentu.

Jelikož jsme obdrželi dobré řidiče, dostavili jsme se na místo určení s časovým náskokem, a tak tuto pauzu využil každý po svém. Nejčastěji bylo k vidění focení se před úchvatným architektonickým dílem parlamentu, které nad vstupem z kruhového nádvoří nese název Louise Weiss.

Přísná kontrola, spousta zajímavostí

Ve středu nádvoří, jak se později dozvídáme od našeho průvodce, asistenta zmiňované europoslankyně, Jana Zedníka, se nalézá socha v podobě jakési koule, jejíž smysl si každý vykládá po svém sportovci v ní vidí fotbalový míč, sportem nepolíbení zase zeměkouli. I když dílo má mít blíže k míči, oboje vysvětlení jsou prý správně.

Následuje bezpečnostní kontrola při vstupu. Zde odkládáme na rentgenový pás svá zavazadla a svršky a následně procházíme kontrolním rámem. Šťastlivci jako já mají výsadní právo na pokyn francouzsky mluvící paní sekuriťačky procházet rámem tak dlouho, dokud se nevyjasní, že důvodem kvílení alarmu je můj pásek u kalhot.

Na pokyn dalších pracovníků necháváme batožinu a bundy v šatně a bludištěm se přesunujeme k místnosti H1-1, kde se nás zanedlouho ujímá Pavel Černoch, který nám precizní prezentační technikou vykládá o funkci Evropské unie a Europarlamentu.

Dozvídáme se tak například, že Evropský parlament má 766 poslanců, kteří se ve Štrasburku scházejí dvanáctkrát za rok k plenárnímu zasedání, že poslanci stále cestují mezi zbylými dvěma městy, tedy Lucemburkem a hlavně Bruselem spolu se svými asistenty, což pro ně není úplně příjemné.

Po hodině nabité informacemi Pavla Černocha střídá samotná europoslankyně Andrea Češková, která nám vykládá, co vlastně dělá (o tom až ale někdy příště). Následně absolvujeme povinné skupinové foto pod vlajkami členských zemí a odcházíme na galerii jednacího sálu, odkud se stáváme svědky hlasování europoslanců.

Přítomné trochu zamrzel zákaz focení, ale o zábavu se postarala sluchátka, které nabízí možnost poslouchat jednání v každém z jazyků členských zemí nechyběla tak ani čeština.

Když už omrzelo poslouchání dokola se opakujících slov „Hlasujeme pro, proti, zdrželi se, schváleno a zamítnuto", opustili jsme megalomanský parlament a vydali se čekat na svou loď, která nás dopravila do centra města.

Štrasburkem protéká řeka Ill, která se rozdvojuje na dvě ramena, aby se pak opětně u budovy parlamentu spojila. Na vzniklém ostrově nazývaném Grande Île (Velký ostrov) leží historické jádro města s katedrálou Notre-Dame a domy s hrázděnou fasádou.

Moderní stavby kontrastují s historií

Centrum je od roku 1988 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO, a tak by bylo velkou chybou si ho neprohlédnout.

Zmiňovaná katedrála Notre-Dame byla vystavěna mezi lety 1015 až 1439 v především gotickém slohu. Její 143 metrů vysoká severní věž z katedrály až do roku 1874 činila nejvyšší stavbu světa. Za pozornost jistě stojí i její bohatá výzdoba hlavně okna a astronomický orloj. Oko návštěvníka svádí i obří varhany. Katedrála je volně přístupná a za pár euro lze vyšplhat skoro až na její vrcholek a dosyta si užít štrasburské panoráma, čehož jsem samozřejmě využil.

Po vzoru většiny Francouzů jsme nakonec zbytek prosluněného odpoledne strávili posezením na břehu řeky a rozjímáním. Nabrali jsme dostatek síly, abychom si mohli následně vychutnat francouzskou kuchyni na pozvání Andrey Češkové v malebné restauraci, která leží jen pár set metrů proti proudu zmiňované řeky Ill. Předkrm v podobě cibulového koláče, alsaská specialita jako hlavní chod a zmrzlina na závěr naplnily naše žaludky do sytosti.

Nakonec nezbývalo nic jiného na práci, než se rozloučit s našimi hostiteli, dát sbohem prosluněnému Štrasburku, který se pomalu halil do černého obleku jarní noci, a počkat na náš autobus, který nás dovezl zpět domů, do každodenního života v jednom z unijních států v České republice.

Jan Oliva

Autor: Redakce

20.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nezmaři

Ani v úterý se nemusíte nudit doma

Ilustrační snímek.

Hradecké házenkářky drsný souboj v Turnově zvládly

Radka Maxová: Politika je velký zásah do života

Jihočeský kraj – Ženy v jižních Čechách chtějí spolurozhodovat o budoucnosti nejen svých domácností.

Sedmiletý Adam je šampiónem republiky

Písek – Titul republikového šampióna v silničních motocyklových závodech nejmenší kategorie Minimoto junior A od pěti do deseti let získal sedmiletý Adam Vyskočil z Písku.

Kuželkáři Dačic jsou v čele okresního přeboru

Jindřichohradecko - Tři kola má za sebou okresní přebor kuželkářských družstev.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Jižní Čechy – 132 let starý teplotní rekord pro České Budějovice a 16. říjen neplatí. Pondělní léto ustanovilo nový.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení