VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zahrádkáři se bouří, kvůli chystanému zákonu z Unie

Jindřichohradecko – Až do čtvrtka 31. 10. mohou občané, a to i v zahraničí, připojit svůj podpis k petici proti návrhu zákona zakazujícího šíření osiva mezi drobnými zemědělci  a zahrádkáři.

30.10.2013
SDÍLEJ:

ilustrační foto.Foto: archiv Deníku

Evropská komise nyní připravuje legislativní normu, podle které každé semeno vsazené do země bude muset být podle návrhu registrováno. „Zemědělci i spotřebitelé se tak stanou závislými na velkých osivářských firmách," vysvětlují propagátoři petice.

Podle zveřejněného pracovního návrhu by musely všechny odrůdy splňovat požadavky pro průmyslově šlechtěné uniformní odrůdy.

To se pochopitelně zahrádkářům, a to jak malým, tak i profesionálním zahradníkům nelíbí.
Jsou přesvědčeni o tom, že by se tak do značné míry oslabila pestrost odrůd. Jak říká Marie Kočová z Třeboně, která má zahrádku jako koníčka už nejméně padesát let, díky zahrádkářům se udržují staré odrůdy, které jsou již vzácné.

„Zahrádkáři mají ve své činnosti úplně jiný úmysl, než úrodu prodávat, spíše vše pěstují pro svoji potřebu a v biokvalitě. To by zcela ztratilo smysl zahrádkaření. Vždyť si vzájemně pomáhají, mění mezi sebou výpěstky. Uznaná osiva je sice hezká věc, ale chyběla by rozmanitost," míní Marie Kočová.

Na omezení možnosti dalšího šlechtění poukazuje jindřichohradecký zahradník a majitel trvalkové školky Martin Charvát. „Hlavně by se určovalo odjinud, co který stát má šlechtit. Přitom šlechtění rostlin u nás má tradici již od první republiky. Prostě opět by se něco unifikovalo a postavily se další mantinely," míní Martin Charvát, který je i předsedou sdružení Přírodní zahrada.

Dodává, si sami dělají semena a část nakupují. A povinnost modifikovaných odrůd by zvýšila náklady.
Jana Bochníčková z Mutišova na Slavonicku se mimo jiné zabývá i pěstováním léčivých bylin. „Je to nesmysl a další možnost, jak z lidí tahat peníze a nahrávat vybraným osivářským firmám. Přitom bych na trhu určitě nesehnala ani v rámci Evropy potřebný sortiment semen bylinek, které pěstuji. Navíc oficiální osivo na prodej většinou musí být namořené, což je pro mě nepoužitelné, protože vše pěstujeme bez chemie," připomíná Jana Bochníčková, která je i propagátorkou zmíněné přírodní zahrady. Vysvětluje, že v Čechách se zahrádkáři tak trochu vymykají evropským zvyklostem: „U nás je mnoho zahrádkářů, kteří však neprodukují rostliny ve velkém, ale pro svoji zábavu. Byla zde i spousta školních zahrad, které nám Evropa záviděla."

adresa petice:
www.prirodnizahrada.com

Autor: Lenka Novotná

30.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek.

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Celkové náklady na zhotovení repliky byly 94 600 Kč a z toho příspěvek kraje (dotace) činil 50 000 Kč.
4

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

V úterý se můžete setkat s bájnými i reálnými postavami či s kováři

Jindřichohradecko - Kam za kulturou? V úterý si můžete vyrazit na zajímavé filmy nebo na Kovářské dny.

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení