VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zámek v Písečném je v současné době v prodeji

Písečné– Jelikož jsem vposledních dílech seriálu pozapomněl na jihovýchodní oblast našeho regionu, vracím se tam alespoň krátce dnes.

13.3.2010 1
SDÍLEJ:

ZÁMEK V PÍSEČNÉM. Objekt původní tvrze, který byl výrazně přestavěn na honosný vesnický zámek. V současné době je tato budova nabízena ke koupi. Foto: archiv mueza, V. Burian

Opouštím J. Hradec a po ujetí přibližně 50 km zastavuji v Písečném na Slavonicku. Odměnou každému je zde přinejmenším cesta malebnou krajinou kolem česko – rakouských hranic, která stojí za samostatnou poznávací výpravu.

Nové Sady

Než se budu věnovat tvrzi v Písečném, dovolím si alespoň stručně vzpomenout od ní pouhý kilometr vzdálenou ves Nové Sady. Když jsem zde prováděl v 90. letech 20. století jeden z archeologických dozorů, zaujalo mě hned několik objektů, které stály za povšimnutí. Bezesporu hřbitovní kostel s dominantním, překrásně propracovaným „rytířským“ náhrobkem, připevněným k jeho venkovní stěně. Až trochu kuriózním protikladem pak byl opuštěný dům, který sice dodnes stojí poblíž vstupní branky na hřbitov, ale v současné době již jeho zrekonstruované stěny nenesou nápisy do dob druhoválečné vřavy, vytvořené kdysi filmaři.

Při západním okraji obce na ostrožně nad Dyjí se nachází zbytky opevněného sídla, jehož část byla narušena stavbou rodinného domku. Jedná se o kruhový areál o průměru asi 50 m. V době archeologického průzkumu byl chráněn cca 15 m širokým, asi 2,5 m hlubokým příkopem a valem vysokým 0,8 m. Objekt již dříve zkoumal PhDr. Josef Bláha, který zde získal početný soubor dobových artefaktů, včetně železné ostruhy s bodcem. Objevený keramický materiál jeví spojitost s dolnorakouským zbožím. Kolega zde předpokládal existenci tvrze. Počátky opevnění spadají nejpozději do I. poloviny 13. století, jeho předpokládaný konec na přelomu 16. /17. století dokumentují zlomky tenkostěnných, redukčně vypálených nádob.

Písečné

Obec leží na významné středověké komunikaci mezi rakouským Drosendorfem (Drozdovicemi), Vratěnínem a Slavonicemi, při jihovýchodní hranici Jindřichohradecka. Jedním z opěrných bodů této lokality byla tvrz, jejíž vznik je některými badateli předpokládán již v závěru 14. století. V současné době je budova využívána jako obecní úřad.

Lokalita je poprvé připomínána písemnou zprávou z roku 1366 jako součást panství Pánů z Hradce, kdy ji Heřman z Hradce prodal Oldřichu ze Želetavy. Roku 1368 se podle Písečného psal Záviš. Během sporů markrabat Jošta a Prokopa se stal majitelem Písečného olomoucký biskup Jan, roku 1400 pak jeho bratr Mikuláš. Na počátku 15. století byla ves částečně církevním a zároveň markraběcím lénem v držení rodu Krokviců z Nové Vsi. Roku 1434 markrabě Albrecht postoupil Petru Krokvicovi toto léno v plném dědictví jako kompenzaci škod z období husitských válek. Poté zdědil ves Mikuláš Krokvicar, následně Volf a poslední Hanuš Ludvík Krocvicar. Zajímavým faktem je, že je tvrz poprvé zmiňována písemnou zprávou až z roku 1589, ale již o jedenáct let později je uváděna jako zámek. Že se může jednat o mylný výklad charakteristiky objektu, by mohl nastínit poznatek z Komenského mapy Moravy z roku 1627, kde je označen jako tvrz. I když se některé z pramenů neshodují na skutečné příčině, dalším osudem majetku byla jeho konfiskace v roce 1622. Zda to bylo z důvodu účasti Hanuše Ludvíka Krokvicara ve Stavovském povstání, po jehož porážce odešel do emigrace v uherské Skalici, či nesplacení kupní smlouvy za Písečné a Slavětín Blektou z Outěchovic, není nyní až tak zásadní. Ves koupil roku 1626 plukovník Hanibal ze Schaumburku. Jako poslední významnější majitel Písečného byl v roce 1769 uváděn Vinciguerra Tomáš Collalto, kterému v té době náležel i nedaleký Slavětín. Pokračovatelům jejich rodu pak ves patřila až do 20. století. V současné době je zámek majetkem obce, která ho nechala částečně zrekonstruovat.

Kdy a v jaké podobě skutečně vzniká v Písečném tvrz, není známo. Především díky stavebně historickému průzkumu však víme, že k intenzivní výstavbě dochází v době vrcholné gotiky v II. polovině 15. století, kdy byli Krokvicarové zproštěni svých lenních závazků a mohli se intenzivně věnovat výstavbě a zvelebování svého feudálního sídla. Z tohoto období se dochovalo severovýchodní křídlo objektu, kdy především valená klenba ostění oken naznačuje, že takto honosná tvrz vzniká až po roce 1450. Dalším dokladem původní pozdněgotické stavby je část hradby s nárožní věží, která tvořila zabezpečení objektu v místě nejsnáze přístupném. Obdobně bylo pomocí věže zajištěno i další nároží hradby. K další významné stavební etapě v objektu dochází v období renesance, a to od poslední třetiny 16. století. K nejvýraznějším aktivitám však dochází až během závěru 16. a počátku 17. století. Tehdy dostává objekt současnou podobu, jelikož se hospodářsky poměrně mocný rod Krokvicarů rozhodl tvrz přebudovat na pohodlný a prostorný zámek. V této době bylo obestavěno nádvoří do čtvercového půdorysu, kdy každé z nároží chránila věž vystupující ze zdi a hlavní sídlení jednotkou je obdélný palác. Veškeré následující mladší stavební aktivity, které vždy byly pouze nepatrného rozsahu, již neměly znatelnější vliv na podobu tohoto objektu.

Během archeologického průzkumu ve výkopech v okolí zámku jsme našli 38 kusů drobných fragmentů z hrnků, hrnců, džbánu a trojnožky. Byla vyrobena na rychle rotujícím hrnčířském kruhu a vykazovala dokonalý výpal. Nalezené dno nese stopy po odřezávání strunou. Datace této užitkové keramiky spadá od II. poloviny 15. po závěr 17. století.

Židovský hřbitov

Než opustíte Písečné, doporučuji vám ještě vyšlápnout na nedaleký kopec jižně nad lokalitou a využít nejen výhledu po této krásné krajině, ale také možnost navštívit zdejší židovský hřbitov.

 Jeho založení spadá do doby příchodu Židů do této vsi na počátku 18. století, kdy nejstarší dochovaný náhrobek paří učiteli Bernardu Inselovi z roku 1730. Ve stínu zdejších vzrostlých stromů však naleznete celou řadu dalších. Některé z nich by vám dozajista mohly vyprávět příběhy o zdejším nelehkém životě tohoto etnika.

Vladislav Burian, archeolog

13.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
MARTA WEBEROVÁ byla za Vlastimila vdaná 24 let, měli spolu téměř dvanáctiletého syna Martina a dvaadvacetiletou dceru Janu, když přišel 31. srpen 2002 a vše změnil.
8

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Ilustrační foto.

Když o víkendu bolí zuby, pomohou na pohotovosti

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala Hradeckem, u Vlachova Březí zavřela silnici

Jindřichohradecko, Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani Jindřichohradecko.

Již nejsou mezi námi

Jindřichohradecko - V uplynulém týdnu jsme se naposledy na Jindřichohradecku rozloučili:

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Startuje fotbalová I. B třída. Jaké ambice mají týmy z Jindřichohradecka?

Jindřichohradecko – Celkem osm týmů z Jindřichohradecka bude působit v krajské fotbalové I. B třídě mužů, která o víkendu odstartuje do nového ročníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení