VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zaniklá vesnice Mnich u Nové Bystřice

Nová Bystřice – Přichází jaro, archeologicky jedno z nejlepších období pro hledání v terénu. Nejen na území našeho regionu se tak naskýtají příležitosti navštívit a blíže poznat řadu zajímavých lokalit, jejichž osudy již dávno odvál čas.

27.2.2010
SDÍLEJ:

Rodný dům Rosy Kainz v Mnichu čp. 3, který již neexistuje.Foto: archiv R. Kainz

K nim patří nejen oblíbené hrady, hrádky a tvrze, ale také četné zaniklé vesnice. Číst v jejich osudech je často zajímavější než v kdejaké knize.
Když jsme spojili s externím spolupracovníkem našeho muzea Jaroslavem Novákem síly a v roce 2001 vydali soupis zaniklých vesnic od 13. do 20. století na Jindřichohradecku, dobrali jsme se prozatím k 79 známým lokalitám.

Bezesporu nejznámější z nich je středověký Pfaffenschlag, jehož ruiny v letech 1960 – 1971 odkryl brněnský archeolog PhDr. Vladimír Nekuda za přispění žáků slavonické základní školy. Přesto si vám dnes dovolím tuto turisticky známou lokalitu blíže nepředstavit a naopak se budu věnovat osudům jedné bývalé vesnice při rakouské hranici, nalézající se pouhý kilometr jižně od Nové Bystřice a asi 16 km od J. Hradce.

Úspěšný projekt

Historie Mnichu je poměrně pestrobarevná. Jako v běžném životě se tu pro obyvatele střídala období radostná i ponurá. A pak „někdo“ rozhodl, že bude vesnice navždy vymazána z mapy…

Jsem velice rád, že se osudům této lokality nevěnují jenom archeologové a historici, ale v letech 2006/08 se ho ujali také studenti. Ve spolupráci našeho muzea a Gymnázia V. Nováka v J. Hradci vznikl projekt „Mnich - příběh jedné vesnice“, který se v daném období zařadil mezi tři nejúspěšnější svého druhu v České republice. Měl jsem možnost se těchto aktivit zúčastnit a na vlastní oči spatřit nejen upřímný zájem studentů tehdejší 3. A, ale také osobně poznat několik původních sudetoněmeckých obyvatel z této oblasti, kteří odtud byli v roce 1945 nedobrovolně vysídleni.

Münichschlag

Důležitým pramenem pro danou oblast je písemná zpráva z 18. dubna 1175, kdy hrabě Konrád II. z Raabsu (lokalita v Rakousku jižně od Znojma) věnoval ze svého majetku johanitským mnichům třicet lánů nevymýcené lesní půdy a jeden dvůr na potoce Vistricz (Bistricz). Vesnice Mnich vzniká nejspíše v samém závěru 12. století během zmíněné německé kolonizace. I když některé z nepotvrzených pramenů uvádějí za rok založení 1180, touto datací si nejsem zcela jistý.

Víme však, že johanité začali záhy s kácením přidělených lesů a nedaleko Bystřice si vystavěli mnišskou celu, která byla časem přestavěna na jednolodní románský kostel sv. Jana Křtitele zakončený apsidou. Ten i přes řadu změn zůstává do poslední chvíle své existence dominantou lokality. Podle pověsti vesnice získala název od mnichů, kteří se zasadili o její vznik.

Když v září 1420 obléhal Jan Žižka Bystřici, kterou po krátké době dobyl a po vyrabování vypálil, újmu dozajista utrpěl i nedaleký Mnich. Přesto se oběma místům opět podařilo napravit napáchané škody a zdejší život existoval dál, čas od času vytržený ze zaběhnutého koloritu lokálními půtkami, z dáli doléhající vřavou třicetileté války, požáry či neúrodou. Plynula staletí, střídaly se generace za generací. Mnich se postupně rozrůstal o nové příbytky a v nich usazené obyvatele.

Lokalita byla před 2. světovou válkou běžnou vesnicí v česko-rakouském pohraničí, kde však nežili žádní Češi. Byla tu jednotřídka, 1. až 8. třída německé školy. Hospodařilo zde asi třináct větších sedláků, ostatní byli menší rolníci nebo kameníci, někteří pracovali v továrně v N. Bystřici.

Setkání v Mnichu.

Existovala tu hasičárna, hospoda a již dříve zmíněný kostel. Neměli obecní úřad, starosta však pracoval ve svém domě. Když jsme se zde během školního projektového dne setkali s paní Rosou Kainz (narodila se v Mnichu v roce 1920 v rodině kováře a prožila zde dvacet let svého mládí), vzpomínala mimo jiné na tři zdejší starosty, které osobně znala: Tomaschka, Moldasche a Pannyho.

Připomněla také, že se zde lidem za „první republiky“ vedlo lépe, než v sousedním Rakousku.

V celé této oblasti se běžně potkávali německy a česky mluvící obyvatelé, často dobří známí. Pak se však dostal roku 1933 v Německu k moci Adolf Hitler. Češi překáželi „utiskovanému“ německy mluvícímu etniku, z přátel se přes noc stali nepřátelé. Když vypukla válka, zdejší věkově a zdravotně způsobilí muži narukovali do německé armády, ostatní se věnovali převážně zemědělství.

Na sklonku války měla vesnice 73 domů a žilo tady 308 německy mluvících obyvatel. Když bylo 8. května 1945 vyhlášeno v Evropě příměří, začaly vítězné velmoci definitivně rozhodovat o osudech poražených. Na našem území bylo čs. vládou nařízeno vysídlení sudetských Němců pryč z Československa. Strach z případné další války a etnických půtek byl veliký.

Na okrese J. Hradec byla vesnice Mnich vysídlena jako první. Během pouhých 30 minut se museli 28. května 1945 místní obyvatelé v rámci tzv. „divokého odsunu“ sbalit a navždy opustit své domovy. Nad neodkladným vykonáním rozkazu dohlíželi partyzáni. Místo původního obyvatelstva sem přicházeli osídlenci noví. Někteří z nich se s prostředím nikdy nedokázali sžít, těm úspěšnějším vzalo získané domovy rozhodnutí komunistické vlády z roku 1951 o vystěhování obyvatel a vytvoření střeženého pohraničního pásma. Za datum zániku Mnichu je považován rok 1952. Zdejší kostel sv. Jana Křtitele byl srovnán se zemí o tři roky později.

Umění naslouchat

Vydáte-li se do míst zaniklé vesnice Mnich u N. Bystřice, spatříte zde náletovými stromy a keři zarostlé fragmenty starých kamenných domů, opuštěné sklepy či torzo památníku místním obětem I. světové války.

Při dobrém „čtení“ v terénu najdete i zbytky základů kostela a původního hřbitova. Uprostřed této scenérie se nachází travou zarostlý starý náveský rybník, z dáli je slyšet zurčící křišťálově čistý potok.

I tato pustá krajina má svoji duši. Je k tomu potřeba jediné. Umění naslouchat vyprávění ruin starých domů o životě původních obyvatel.
Kdo to nezkusil, neuvěří …

Vladislav Burian

27.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kabelky, bižuterii a knížky přinesla do Pravdovy knihovny v Jarošově nad Nežárkou Alena Ondřejová.
28

Kabelkový veletrh pokračuje

Bouřka škodila i na letišti v Jindřichově Hradci. Poryv větru vytrhl z betonu kotvení letadla, které pak nacouvalo do několik desítek metrů vzdálené čerpací stanice.

Na letišti bouřka utrhla letadlo

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Sobota zve na koně, hasičskou soutěž i na koncerty

Jindřichohradecko - Sobota nabízí pestrou škálu tipů, kam se vydat na Jindřichohradecku za zábavou.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení