VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zasněžíme! A Vlastíka zvedne jeřáb

Slavonice – Starší muž 
v montérkách kráčí po ulici 
s kárkou, jinak vůkol klid nedělního dopoledne. Na velkém placu u hřbitova, pár metrů od vlakového nádraží, je ale šrumec: oscarový režisér Jan Svěrák točí ve Slavonicích film Po strništi bos, dnes naposled. „Je to zlý tyran," hrozí mu v žertu Tereza Voříšková.

19.10.2016
SDÍLEJ:

Po strništi bos je název filmu, který ve Slavonicích natáčí režisér Jan Svěrák. Foto: Libor Karásek


Režisér je spokojen. Natáčel skoro 50 dní. „Děti, které mohou onemocnět, tu běhaly bosé, přestože bylo osm stupňů, a nikomu se nic nestalo, počasí nám přálo.
Vypadá to, že se tatínek nebude zlobit, to je základ," usmívá se Jan Svěrák.

Scénář napsal jeho otec Zdeněk Svěrák, děj kotví ve druhé světové válce. Je to čtvrtý snímek svého druhu. „Máme Obecnou školu jako poválečný film před nástupem komunistů, Kolju ze socialismu, Vratné lahve z nového kapitalismu. Teď zase mužský protagonista, tentokrát sedmiletý. Film je nejpodobnější Obecné škole, humorem a laskavostí, ale na rozdíl od ní má i ostré hrany, protože se řeší rodinné krutosti. Je syrovější, přestože je romantický a je tam i legrace," říká Jan Svěrák.

Hlavní téma je odvaha. „Ten malý chlapeček začíná jako srabík, kterého přepere 
i holka, a hledá míru odvahy, aby byl jiný než dědeček, který je divný, a aby byl dobrým mužským, až vyroste," říká režisér.

„ŘEZAL MĚ JAK KONĚ"
Chystá se scéna v bunkru, kde mají děti doupě. Ty si zkouší text, zatímco někteří členové štábu se smějí – jeden z nich snědl psí granuli. Technici strojí bunkr, mísí listí, smrkové větve a slaměné věnce. Začíná zkouška, asistent volá: „Poprosíme děti dovnitř," na což jeden kluk zahlásí: „Děti už jdou!"
Půvabně působí, jak si kluci oblečení à la 40. léta povídají o hrách Minecraft 
a Angry Birds. „Budeme muset zvednout Vlastíka, on váží 70 kilo… Tak jeřábem," baví se. „Tady zasněžíme," velí Jan Svěrák a při slunném podzimním dni se do bunkru sype polystyrénový sníh. 
O chvíli později ještě přidat 'sněhové' kuličky na oblečení. Kluci mají svetry, kabátky, rukavice, šály, klapky na uši, malá Dominika i zimní čepici s červenými bambulkami. „Jsou fakt roztomilý," oceňuje. V 11.16 se ozve: „Tiše, prosím, zkouška, jako kamera a akce!" Scéna končí vtipem o Pepíčkovi a párku.

Ve filmu odhaluje režisér další část rodinné historie. „Když vidíte Ondru Vetchého, jak mlátí dítě – což se dřív dělalo, děti se běžně bily – cítíte zodpovědnost a říkáte si: Ježíš, to je krutý! Já se ptal táty: Tvůj táta tě asi taky bil, viď? A on říkal: Řezal mě jak koně, protože byl krutý," říká režisér, který pochopil, proč je jeho otec tak hodný.

JIHOČESKÝ RÁJ
V 11.39 zazní prosba: „Trošku sněhu!", upravuje se doupě, sprej vytváří iluzi námrazy, nakonec s ním stříká sám režisér. Kluci blbnou 
s dřevěnými puškami. Deset minut nato se jede naostro: Kamera, 163/1 poprvé. Jenže po 20 vteřinách řekne režisér Stop! „Kluci, jste na to doupě pyšný," radí jim s výrazem.

Klapka je hotová až podesáté. Jan Svěrák učí dívku, jak frázovat text. Stále se mu nelíbí, jak vypráví vtip, řeší každé slovo. „Ale dobrý, Dominiko, už to začíná fungovat," motivuje ji. Když je ve 12.18 krátká scéna z přítmí bunkru dotočena, kluci, kteří mají pohov, hrají v karavanu stolní fotbal. „Ten gól neplatí," je slyšet zevnitř.

Štáb strávil ve Slavonicích téměř dva měsíce. Město se chvílemi propadalo do válečných kulis, sám režisér byl překvapen, kolik uniforem, tanků, obrněných transportérů a koní prošlo před kamerou. „Děláme komorní příběh o rodině na venkově a chvílemi to připomínalo velkofilm," glosuje.
K malé Telči, jak se Slavonicím říká, získal vztah. Už když přijel na obhlídky, cítil klid krajiny. Lidé jsou tu podle něj moc příjemní, vítali je s otevřenou náručí.

„Přišli jsme v dešti, tři chlapi s černými kapucemi, ťukali na okno a ptali se paní, jestli se můžeme podívat k ní na dvůr. 'Jasně, pojďte, co bych se vás bála…' Vypalovali jsme jim trávu před chalupami a nebyli naštvaní, chodili se dívat, fotit, brali nás jako zpestření života 
a nikoli jako otravy. Jižní Čechy vůbec mají zvláštního ducha, když jsme točili Jízdu, setkali jsme se stejným přístupem. Když přijdete do styku s obyvateli, je to prostě ráj," shrnuje Jan Svěrák.

Strašili mě, že budu brečet, říká Tereza Voříšková

Slavonice – V šátku a vínovém županu by ji mnozí na první pohled asi nepoznali. Poprvé ve velkém filmu hraje maminku, a to rovnou podobnou té, která vychovala Zdeňka Svěráka. Film Po strništi bos natáčela přes dvacet dní. „Je o rodině Svěrákových, takže podle reálné předlohy, a je to postava, kterou už ztvárnila Libuška Šafránková v Obecné škole," říká 27letá Tereza Voříšková.

Tereza Voříšková.Zůstává maminka podobná té z Obecné školy?
Je to velký rozdíl. Libuška ji měla hodně přísnou, teď oproti Obecné škole hodně zněžněla. Kdo četl knížku, ví, jaké má za sebou trauma, 
o syna Edu se strašně bojí, protože přišla o miminko. Je tam hodně strachu, postava je mnohem něžnější.

Je to vaše první filmová maminka?
Je to první takhle velká filmová maminka. Jsem moc šťastná, že si mě vzal Jan Svěrák pod křídla. Po deseti letech v této šílené práci je to pro mě bonbonek, mám pocit, že ještě bude mít pár let smysl, když mi Jan takto důvěřoval a roli mi svěřil.

Jdou z vás mateřské pocity samy, nebo je musíte hledat?
Jde to ze mě samo. Jsem 
z velké milující rodiny, takže tohle je pro mě něco naprosto přirozeného. Zvláštní ale bylo, že Lojzík Grec, který hraje Edu, je hluboce intelektuální dítě. Je strašně těžké se k němu přiblížit, trvalo nám to tři měsíce: jezdili jsme na výlety, museli jsme zapracovat na vztahu, který mi přišel důležitý. Hrajete takhle blízký vztah s někým, komu je sedm, a on vás nezná. Já to všechno zahraju, ale Lojzík neví, proč tu je, chtěl by blbnout s klukama 
a ještě ho otravuje nějaká cizí ženská (úsměv). Teď se ale milujeme a je to úžasné. Tři dny jsem byla v Praze a hrozně se mi po něm stýská.

Bude z filmu cítit silné spojení s Obecnou školou?
Jan Svěrák, hlavní duše filmu, který v sobě má neskutečnou poezii a cítění – absolutně odlišné od jiných režisérů – a jeho tatínek Zdeněk dávají filmu stejnou energii. Něhu a laskavost. Byla jsem na večeři se všemi třemi generacemi Svěráků 
a pochopila jsem, že laskavost v sobě mají všichni tři. 
I filmy, které Honza dělá, jsou velmi laskavé. Většinou jsem hodně skeptická, nechodím na premiéry, ale tentokrát jsem v klidu a říkám si, že to asi bude hezké.

Je i práce na filmu laskavá?
Honza je laskavá osobnost, ale je to s ním hrozně těžké! Ví přesně, co chce, ale práce je nádherná. Honza je opravdu komplikovaný, proto točí tak krásné filmy.

A když přesně ví, dává prostor, abyste něco vytvořila, nebo vás používá jen jako nádobu?
U něj je to strašně zvláštní kombinace. Používá vás jako nádobu, ale automaticky předpokládá – a to jsem ještě nezažila – že to uděláte podle jeho představ a zároveň nabídnete něco navíc, chce, aby nádoba byla naplněná. Jak mi říkal před natáčením Ondra Vetchý: ať se bojím, že budu brečet – ještě jsem nebrečela! – že pracovat 
s Honzou je hodně těžké. Musím to potvrdit: Honza má vysoké nároky, což je ale boží, protože to jediné nás posouvá někam dál.

Za 20 natáčecích dní jste si asi stačila ke Slavonicím vytvořit vztah. Je to tak?
Když sem přijíždím, cítím trauma (smích), že budu muset ráno zase točit a že vůbec nevím, jak to udělám. Ze Slavonic mám strach… Ale vážně: mám moc ráda okolní krajinu, je nádherná, jen nemám bohužel čas, tak jsem třeba nikdy nebyla na Slavonice Festu. Ale slyšela jsem 
o nich jako o sklepáckém hnízdě, jsem ráda, že jsem tady mohla být. 

Petra Špalková jezdí ráda Vltavu, je zapálený háček

Slavonice – Je velmi hlasitá. Tak lze stručně popsat postavu, kterou ve filmu Po strništi bos ztvární Petra Špalková. „Hraju tetu malého Edy, je laskavá, typ bodré, vesnické ženy. Nic, s čím bych se vnitřně prala. Ale já jsem améba, mně jde po typu téměř vše," říká 41letá herečka.

Herečka Petra Špalková.Maličkou roli dostala již 
v oscarovém Koljovi. Má oba Svěráky ráda, stejně jako Divadlo Járy Cimrmana, které poslouchala celé dětství a dospívání. Jaký bude nový film? „Herci, kteří viděli kousky denních prací, říkají, že úchvatný. O kameramanu Vladimíru Smutném se říká, že je čaroděj a umí dělat zázraky," popisuje herečka.

Film ji nyní přivedl i do situací dnes spíše ojedinělých. Škubala slepice, drala peří, mandlovala prádlo. „Ukázali mi to minutu před tím, než se točilo. Já to chytla do ruky a dělala jsem, že to dělám denně," říká s úsměvem.
Petra Špalková se tak opět vrátila do Jihočeska. Zná ho díky Spolku Kašpar, který hrává v Krumlově 
a Prachaticích. Zažila hlavně období, kdy bylo divadlo bez stálé scény a před premiérou jeli herci na týden až deset dní do Krumlova.

„Bydleli jsme v hotelu Růže a chodili dvoufázově zkoušet do divadla. To bylo nezapomenutelné, že jsme deset dní bydleli v nádherném Krumlově, dělali divadlo a nic nám nechybělo, chodili jsme do Šatlavy na pivo a žili jsme Krumlov," vzpomíná.

Zdejší kraj má moc ráda, jezdí Vltavu, nejvíc se jí líbí úsek Lenora – Nová Pec. „Jsem zapálený háček, ale od zadáka mám většinou zakázáno pádlovat, takže jsem spokojená, jen distribuuju lahváče dozadu." 

Autor: Václav Koblenc

19.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeolog Prácheňského muzea v Písku Tomáš Hiltscher s nálezem mincí.

Unikátní nález mincí z poloviny 11. století na Písecku

Pietní akt. Ilustrační foto.

Města si připomenou sto let od bitvy u Zborova

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Skvosty Metalexu. Tato česká firma stavěla skvělá auta, i za socialismu

Metalex, společnost později známá jako MTX, si za více než čtyřicet let vydobyl zvláštní místo v historii českého motorsportu a automobilového průmyslu. Za socialismu v tomto podniku vznikla řada podivuhodných aut, krátce po revoluci se firma zase proslavila přestavbou škodovek na kabriolety.  Dokonce postavila i supersport.

Třeboň ožije hudbou a divadlem

Třeboň - V Domě Štěpánka Netolického začne ve čtvrtek v 17 hodin výstava 25 let Okolo Třeboně, která zároveň zahájí další ročník tohoto festivalu.

Bouřky přišly do kraje po poledni, nejdříve na Prácheňsko

Jižní Čechy - Počasí naplnilo výstrahu meteorologů a vedro vystřídaly bouřky. Ve středu po 13. hodině se v jižních Čechách začaly tvořit první bouřky, před kterými varovali meteorologové.

Ve čtvrtek můžete zajít do kina nebo do divadla

Jindřichohradecko - Ani ve čtvrtek nemusíte zůstávat doma, ale můžete se vypravit někam za zábavou.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies