Zdenka Chadtová se stává také Perchtou
Třeboň – Štafetové otázky předal florista a principál loutkového divadla Augustin Kotil majitelce svatebního salonu a průvodkyni třeboňského zámku Zdence Chadtové.
Stanislava Koblihová
Diskutovat (0) 9.2.2010 11:23
Vidí ji jako ženu mnoha zajímavých tváří a profesí.
Vím, že jsi žena mnoha profesí, která momentálně je ta tvá nejdůležitější?
Vyzkoušela jsem si ve svém životě již řadu věcí, které jsem prostě vyzkoušet chtěla. A teď se zrovna věnuji šití šatů.
Ty ale nešiješ jen tak ledajaké šaty. Mohla bys čtenářům přiblížit, co všechno jsi schopna ušít?
Měla jsem to veliké štěstí, že jsem potkala slečnu Zdeňku Hošovskou a ta mě naučila šít dobové kostýmy. A mě teď zrovna asi nejvíce baví šít šaty podle historických obrazů. Takové šaty se šijí na zakázku, většinou z krásných materiálů, zdobí se prýmky a perlami, různě se vyšívají. A to mě baví.
Kolikery šaty jsi ušila sama pro sebe a kam v nich potom chodíš?
Když bych to měla počítat, bylo by to asi složitější, protože z některých historických období mám kostýmů i několik. Dobové šaty jsem si pro sebe začala šít proto, že mě na zámku nebavilo provádět ve všedním oblečení. Netušila jsem, že tím, když si obleču šaty s krinolínou, změním i sama sebe. V takových šatech se chodí pomalu, omezují trochu v celkovém pohybu, tím pádem i gesta jsou opatrnější. Potom jsem zjistila, že se tím promění i můj slovní projev. Díky takovým šatům se rázem ocitám v době dávno minulé. Návštěvníci potom úplně jinak reagují. A když si v dobovém kostýmu ze zámku odběhnu třeba na náměstí na kávu, je to zážitek nejen pro mě, ale i pro kolemjdoucí.
Zmínila jsi zámek Třeboň, na kterém ještě provádíš?
Jsem majitelkou svatebního a společenského salonu Renesance. Jeho chod vyžaduje veškerý můj čas a energii. Na zámek si ráda chodím zaprovádět při speciálních kostýmových prohlídkách. Přes léto uvádím na zámku tance skupiny Campanello, do níž také patřím.
A s Campanellem určitě nezůstáváte jenom v Třeboni. Kde všude tě můžeme během roku potkat jako nějakou historickou postavu?
Zrovna včera jsem dostala seznam asi dvaceti míst v ČR, kde budeme přes léto působit. Například Mnichovo Hradiště, Bučovice, hrad Švihov, Nové Hrady a tak dále. Nejspíš nestihnu být všude, ale budu se snažit, protože takový výlet do minulosti mi pomáhá přežít dny úplně obyčejné.
Kterou postavou se nejraději stáváš a proč?
Na to ti odpovím velice snadno, samozřejmě že Perchtou z Rožmberka zvanou „Bílá paní“. Nejen že její život byl velice zajímavý, ale hlavně proto, že vedle mě je vždycky Petr Vok v podání pana Průchy z Domanína. A vedle něho se cítím být skutečnou šlechtičnou. Přijď se podívat na prohlídku, abys pochopil proč.
Nedávno jsem tě také viděl vystupovat jako orientální tanečnici, jak jinak než v krásném kostýmu. Orientální tanec je tvůj koníček?
Už jako malá jsem obdivovala orientální tanečnice v pohádkách. Chtěla jsem to vyzkoušet, a když se to stalo všeobecnou módou, šla jsem do toho. Zjistila jsem, že nejsem žádný výjimečný talent. Tančím už několik let a vystupuji pouze pro pobavení přátel. To, co jsi viděl, byl tanec pro jednu z mých nejbližších kamarádek k narozeninám. Netušila jsem, jak ji vyděsím, a přesto toho nenechám, protože mě to prostě baví.
Neodpustím si jednu otázku. Nedávno jsi nám pomáhala při rekonstrukci loutek. Opravovala a vyráběla jsi jim oblečení. Jak se ti na takové pidilidičky šije?
Když jsem byla malá, všechny moje panenky měly úžasné modely. Později, když byly děti malé, šila jsem na ně. Když si má dcera hrála s panenkami, našila jsem jí tolik šatiček, že se vešly do několika krabic od bot. Ty byly plné nejextravagantnějších modelů. Proto jsem tě prosila, abys mě nechal šít na loutky. Netušila jsem, že nejdříve budeš chtít oponu o rozměrech 7x4 metru z tuhého dyftýnu. Proto se nesmíš divit, že mě nadchlo, když můžu šít taky na loutky. A mám je ráda. Nereptají, zkoušejí ochotně, pověšené stále vedle šicího stroje a tváří se spokojeně. Ještě jsem si s nimi občas dobře popovídala a někdy měla pocit, že mi i děkují.
Jeden čas jsi také pracovala s květinami stejně jako já. Která činnost z oboru zahradnictví je ti nejbližší?
Několik let jsem pracovala v zahradnictví Čtyřlístek. Musím uznat, že vazba živých květin je práce krásná pro kreativní povahu. Bavila mě hodně stejně jako šití. Dokonce se domnívám, že tyto dva obory jsou si velice blízko. Je to práce s barvami, tvary, materiály. Vlastně si uvědomuji, že mě baví všechno, kde mohu použít bujnou fantazii.
Nakonec se tě ještě zeptám, co ze všech věcí, které jsi dělala a ještě děláš, se ti líbilo nejvíc?
Pevně věřím, že to, co se mi bude líbit nejvíce, mě ještě teprve čeká. Protože co jsem zatím všechno dělala, jsem dělala ráda.
-4°C
-2°C
