„Růst cen je způsoben vysokým zájmem zemědělských i nezemědělských investorů a také dostupným financováním nákupu půdy," říká Jaroslav Urban ze společnosti Farmy.cz, která podrobně sleduje trh s půdou od roku 2004.

ZLATÁ HANÁ A POLABÍ
Metr čtvereční zemědělské půdy se loni prodával nejčastěji za 15 až 25 korun.
„Nejvyšších tržních cen je dosahováno v nejúrodnějších oblastech Hané – zejména mezi městy Olomouc, Přerov, Vyškov a Prostějov, dále v okolí Hradce Králové a obecně Polabí," podotýká Urban.

Nadprůměrně zaplaceno dostanou i ti, kteří prodávají pozemky v příhraničí západních a jižních Čech. Půda tam sice nepatří mezi nejkvalitnější, ale o tamní pole a louky mají zájem Němci.

Na extrémně vysoké částky mohou pomýšlet potomci sedláků poblíž Prahy: v některých lokalitách se prodával metr půdy i za více než 50 korun.

FARMÁŘI-MILIARDÁŘI
Kdo pole a louky skupuje? Největší skupinou jsou farmáři a majitelé zemědělských společností (nezřídka vzniklých na základě bývalých JZD), kteří na nich chtějí sami hospodařit.

Druhou velkou skupinou jsou dlouhodobí nezemědělští investoři, kteří ukládají do půdy peníze a čekají, že jim bude dlouhodobě vynášet.

Mezi nimi figurují i čeští miliardáři. Desítky tisíc hektarů vlastní třeba firma Spojené farmy realitního magnáta Radovana Vítka.

„Zemědělskou půdu držíme primárně s cílem jejího dlouhodobého obhospodařování a zajišťování živočišné výroby v biokvalitě, kterou na český trh dodáváme pod značkou Biopark," říká Jan Burian, mluvčí Vítkovy skupiny CPI.

NENECHAT SE NAPÁLIT
Třetí skupina zájemců o půdu – spekulanti – je sice nejméně početná, ale právě před ní by měli být drobní majitelé půdy obzvláště opatrní.

„V současné době chodí vlastníkům značné množství dopisních nabídek. V převážné většině se jedná o subjekty, které se snaží levně koupit a draze prodat," podotýká Urban.

Dopisní nabídky bývají v drtivé většině nevýhodné. Přitom platí, že na rozdíl od předchozích let mohou svá pole za férové ceny prodat i majitelé malých políček a luk.

Pozemky o velikosti do dvou hektarů zdražily za čtyři roky na dvojnásobek a za metr čtvereční se inkasuje stejně jako u větších pozemků – kolem 20 korun za metr.

(ORNÁ) PŮDA MIZÍ
Rozdíl je logicky také v tom, zda se prodává orná půda, či louka. Za takzvané trvalé travní porosty dostanou majitelé zhruba o čtvrtinu méně než za pole.
Zemědělská půda jako taková v Česku ubývá.

Za posledních dvacet let podle Českého statistického úřadu zmizela především orná půda – a to 126 tisíc hektarů. Na druhou stranu ale přibylo 55 tisíc hektarů luk. A v kategorii „nezemědělská půda" také 37 tisíc hektarů lesů.

Cena zemědělské půdy roste. Zdroj: Deník

Hana Šťastná: Půda je strategický zdroj pro výrobu potravin

Jižní Čechy – Ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje (RAK JK) Hana Šťastná vnímá půdu nejen jako základní výrobní kapitál zemědělského odvětví, ale také jako prakticky neobnovitelný statek a strategický zdroj pro výrobu potravin.

„Rostoucí spekulativní nákupy souvisejí s momentálně nízkými bankovními úroky. Investoři a finanční ústavy ukládají volné a nyní levné peníze do nemovitostí a zemědělských pozemků," uvedla Hana Šťastná.
Jaké jsou podle ní důvody pro tlak na růst ceny půdy? „Rostoucí zalidněnost světa a strašák klimatických změn k tomu dávají záminku. Naopak k opatrnějšímu investičnímu optimismu nabádají nízké ceny potravin a skutečnost, že zemědělství – a tudíž i hospodaření na půdě nebo její pronajímání – je ziskové jen díky dotacím," vysvětlila jihočeská agrární ředitelka.

Jak ubývá půda v Jihočeském kraji
V Jihočeském kraji bylo na konci roku 2015 asi 489,4 tisíce hektarů zemědělské půdy, což je po Středočeském kraji nejvíce v ČR. Orná půda z ní tvořila 308,6 tisíce hektarů. Od roku 1996 ubylo na jihu Čech 6675 hektarů zemědělské půdy, to představuje zhruba 1,4 procenta. 

Investice do půdy jsou podle ní komplikované. „Návratnost investic do českých pozemků bude vždy závislá na politickém vývoji, respektive na vývoji společné zemědělské politiky Evropské unie," míní Hana Šťastná.

V České republice uživatelé zemědělské půdy z většiny hospodaří na propachtovaných pozemcích. O to větší hrozbu pro ně představuje masivní výprodej zemědělské půdy nehospodařících majitelů často do „nadnárodních" rukou. „Spekulativní prodeje nebo změny podmínek pachtu samozřejmě představují riziko pro uživatele těchto pozemků, kteří jen těžko mohou finančně trumfovat ,mimooborové' a ‚mimorepublikové' spekulativní kapitalisty," říká Hana Šťastná.

Ředitelka regionální pobočky dále sdělila, že v národohospodářském zájmu se agrární komora zatím neúspěšně pokoušela – po vzoru například Rakouska, Německa, Itálie, Slovenska, Slovinska nebo skandinávských států – legislativně prosadit částečnou regulaci převodů zemědělské půdy, její ochranu proti zcizení s předkupním právem pro skutečně hospodařící subjekty.