Jiří Záloha se narodil 16. března 1926 v Pelhřimově. Po maturitě nastoupil 16. října 1945 do Schwarzenberského ústředního archivu v Českém Krumlově jako archivní asistent. Po něm již do knížecích služeb nenastoupil nikdo další a tak byl Jiří Záloha bez nadsázky skutečně posledním schwarzenberským archivářem.

Tomuto archivu, který je dnes součástí Státního oblastního archivu v Třeboni, doslova a do písmene zasvětil celý svůj život. Ačkoliv jej od počátku pohltila především archivní práce, začal se i odborně vzdělávat. Archivnictví vystudoval při zaměstnání na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1956 – 1962. To již byl uznávaným odborníkem s bohatou publikační činností.

Jeho přirozená autorita a odborný rozhled jej přivedly roku 1971 do čela českokrumlovského archivu. Vedl jej úspěšně až do odchodu do důchodu, tj. do 31. 12. 1990. Avšak z archivu neodešel. Od 1. ledna 1991 do pololetí roku 1998 pracoval na zkrácený úvazek a do archivu docházel i v pozdějších letech jako badatel.

Když se dnes ohlédneme za bohatou činností Jiřího Zálohy, musíme uznat, že jeho odkaz je grandiózní. Uspořádal a veřejnosti přiblížil obrovské archivní celky nebo jejich velké části. Sem patří především fond Velkostatek Český Krumlov nebo Velkostatek Vimperk. Veřejnosti představil i významnou Sbírku hudebnin Český Krumlov.

Značnou pozornost věnoval fondu Rodinný archiv Schwarzenberků a uspořádal řadu jeho fondových oddělení. Za jeho vedení se pobočka stala regionálním centrem historické práce na Českokrumlovsku, přičemž on sám hojně publikoval články, studie i monografie. Svými zkušenostmi se podílel i na rozvoji československého a později českého archivnictví a dějepisectví. Pracoval v celé řadě resortních komisí, pracovních skupinách a metodických či poradních orgánech MV ČR.

Publikační činnost Jiřího Zálohy je značná. Napsal 67 monografií (např. dvě vydání Šumava od A do Z, Krajem Lipna, Českokrumlovská mozartiana, Stručné dějiny Českokrumlovska, Německá krásná literatura na Šumavě aj.), přes 400 článků a studií, řadu zpráv a recenzí. Podílel se na edici pramenů k třicetileté válce – Documenta bohemica Bellum tricenalle ilustrantia a spolupracoval na Průvodci po fondech Státního archivu v Třeboni. Patřil k našim největším znalcům historie rodu knížat ze Schwarzenbergu. Byl uznáván nejenom v naší zemi, ale jeho věhlas přesáhl i hranice.

V letech 1971 – 1990 byl členem redakční rady Archivního časopisu, v letech 1993 – 1998 členem Vědecké archivní rady ministra vnitra a mezi roky 1971 – 1990 pracoval jako výkonný redaktor Jihočeského sborníku historického.

Za jeho celoživotní přínos pro českou historickou vědu mu k jeho 80. narozeninám udělil ministr vnitra vyznamenání „Za zásluhy o české archivnictví“.

Jméno Jiřího Zálohy je v archivářské i historické obci všeobecně známo. Vybudoval si jej nesmírnou pracovitostí, bohatými archivními zkušenostmi a úžasným přehledem o regionálních i českých a evropských dějinách. Neobyčejný byl také jeho záběr zájmů, a to nejenom profesních, týkajících se odborné literatury, ale také knih s tématikou uměleckou i přírodovědnou.

Byl to profesionál v pravém slova smyslu. Ač dokonalý odborník, vždy zůstával především člověkem neobyčejně skromným, vlídným a ochotným se kdykoliv o své znalosti podělit.

Vedle nesporných archivních zásluh je třeba u Jiřího Zálohy také ocenit jeho příkladný celoživotní morální postoj a jeho skvělý vztah k mladším kolegům.

Veřejnost se mohla rozloučit se zesnulým Jiřím Zálohou v Českém Krumlově.

PhDr. VÁCLAV RAMEŠ
ředitel SOA v Třeboni