Věnuji se teď obchodování na burze a hlavně sleduji index DAX, což je zhruba shrnutí výsledků akcií největších německých firem. Německo je na výsledku války na Východě ekonomicky velmi závislé a až do tohoto týdne se vždy stalo, že když se objevily informace o nějaké vybombardované nemocnici na Ukrajině, index šel dolů.

Tento týden se poprvé stalo, že když ruský ministr obrany Šojgu oznámil pád Mariupolu, německý index vyrostl o 30 procent. Jak je tohle možné? Může být jediný důvod – trhy si přejí, aby už byl konečně klid. OK – dodávejme na Ukrajinu zbraně, ale ať už je jasný výsledek. A protože si trhy myslí, že Rusové nakonec na Východě vyhrají, tak jediný možný důsledek pro jejich klid je jejich vítězství.

David Nesnídal
Pěna dní: Asertivní zvířátka

Autor je spisovatel

Všichni víme, že není zatím možné od Ruska neodebírat plyn, protože nemáme náhradu. Všichni zároveň cítíme, že není fajn posílat do Ruska miliony dolarů za plyn každý den, kdy ho odebíráme. Výsledku se říká kognitivní disonance – jde o termín pro to, když člověk dělá něco, co nechce, ale musí, a potřebuje si to nějak zdůvodnit.

Když se mě lidé ptají, proč je třeba zastavit Rusko, nemluvím o Ukrajině. Mluvím o naší zemi, o tom, co se nám stalo v roce 68. Rusové chápou Ukrajinu asi tak, jako my v Praze chápeme Ostravu. Ostrava by mohla argumentovat – my jsme jiní než vy, v historii jsme dlouho nebyli součástí českého království, naši předkové byli hodně Poláci i Němci. Ano, je specifická, je něčím jiná, ale kdyby Ostravský kraj vyhlásil nezávislost, pošleme tam z centra armádu.

Rusové ale i Česko chápou tak, že by se nemělo samo rozhodovat. Berou to tak, že jsme přece Slované, a to, že teď náležíme k NATO, je nějaké momentální poblouznění, ze kterého nás vyvedou stejně, jako z něj teď chtějí vyvést Ukrajinu. Podobně, jako má podle nich starší bratr právo profackovat mladšího bratra, když ten se vydá na chybnou životní cestu.

Pevně věřím, že o tom, co je správná životní cesta, si tu pořád budeme rozhodovat my, a ne Rusové.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.