Ženy mají mít právo výběru

ANO Některé dámy z různých důvodů nechtějí mít jméno končící na „-ová“. V současnosti tuto možnost na úřadě Češky nemají. Pokud slyšíme či čteme  známá jména jako Petra Svoboda, Emma Smetana či Eliška Kaplicky, je to na základě výjimky z pravidla. Neexistuje žádný důvod, proč by měl stát trvat na určité formě zápisu do úředních listin. V případě volby nevzniknou žádné další výdaje ani komplikace.

NE Řekněme, že je muž feminista a chce si změnit jméno a být místo Novákem Novákovou. Pokud nepodstoupí příslušnou operaci, ženské jméno si zapsat nemůže. Jakýkoli člověk si může zvolit pseudonym, pod kterým bude vystupovat na veřejnosti, či „umělecké“ jméno pro sociální sítě. Matrika však potřebuje přesná pravidla. Ta však ve skutečnosti neomezují možnost volby.

Pomník maršála Koněva.
ČERNÁ A BÍLÁ: Zaslouží si Koněv pomník v Praze?

Koncovka dělá z žen vlastnictví mužů

ANO Koncovka „-ová“ naznačuje, že žena patří svému manželovi, že je jeho majetkem, vlastnictvím. Ještě za totalitní vlády tomu tak snad bylo. Moderní doba se jednoznačně shodne na tom, že muž a žena jsou si rovni. Pokud tedy uzavřou sňatek, mělo by být pouze otázkou jejich rozhodnutí, jaké jméno a v jakém tvaru nadále ponesou.

NE Přechýlení jména neevokuje vlastnictví či poddanost. Vyjadřuje pouze ženský rod. Jazyk ženu nijak nepodřizuje ani neponižuje. Brojení proti staleté tradici je ničím nepodložený radikalismus, kterým na sebe chtějí aktivistky upozornit. Stejně by mohly děti protestovat proti tomu, že se o nich mluví ve středním rodu, tedy jako o nějaké „věci“. Anebo můžeme zrušit češtinu úplně.

Poškození klienti H-Systemu u soudní síně
ČERNÁ A BÍLÁ: Mají být odškodněni klienti H-Systemu?

Jazyk koncovku „-ová“ nepotřebuje

ANO Pokud by se žena nejmenovala Nováková, ale Novák, žádné obtíže v identifikaci jejího rodu nevzniknou. Pouze neurvalý hulvát vyhrkne: „Nováková, pojďte ke mně“. Slušně vychovaný člověk vždy řekne: „Paní, slečno, žákyně Nováková, byla byste tak laskava a přišla sem?“ V této zdvořilejší větě by klidně mohla figurovat dáma jménem „Novák“ a žádná záměna s mužem by nehrozila.

NE Přední český jazykovědec Karel Oliva přináší řadu argumentů pro to, aby bylo přechylování zachováno: „Jazyk má tendenci k určité ekonomii, aby se věci vyjadřovaly pokud  možno stručně“, říká. „A tady je nejstručnější přidání koncovky.“ Ta je podle něj přirozeným vyjádřením ženského rodu a patří k českému jazyku. Její vynechání přináší potíže.

Stravenky. Ilustrační snímek.
ČERNÁ A BÍLÁ: Je správné zrušit stravenky?

Čeština se vyvíjí

ANO Čeština se v současnosti rychle mění. Přejímá řadu slov z angličtiny. Už nejsme „skvělí“, ale „cool“. Další změny přinášejí sociální sítě. „Lajkujeme“ a „postujeme“. Dříve hovorová slova se stávají součástí spisovného jazyka. V drtivé většině řečí se ženská jména nepřechylují, a to samozřejmě ovlivňuje i vývoj češtiny. Tradiční koncovka „-ová“ začíná na mnohé působit zkostnatěle.

NE Jazyk se přirozeně vyvíjí a mění. Neměl by se však měnit pod tlakem aktivistek, které si vymyslely neexistující problém. Přechylování patří k češtině od středověku, tedy od jejích počátků. Většina slovanských jazyků ho tak či onak používá. Zda v budoucnosti převáží vliv angličtiny, nebo se naopak vrátíme k základům, není jisté. Rozhodně však nemá vývoj mateřštiny určovat politické rozhodnutí.